Úspěšná misie poličského muzea – příklad hodný následování

Dlouhodobým cílem Městského muzea a galerie Polička je přibližovat dětem z mateřských školek, žákům i studentům témata z historie, národopisu či umění.  V době „covidové“, kdy bylo pro školy i školky náročnější vydat se do muzea, obrátili gard. Místo zvaní do muzea vyrážejí přímo do jejich tříd. Pilotní projekty s tématikou pravěku, středověku a sklářství se setkaly s úspěchem, a tak byly nově doplněny i o programy o dobové módě a odívání.

Nejde o žádné suché přednášky. „Programy jsou vytvořené na základě moderních výukových metod – aktivní poznávání, hra, osobní prožitek a tvořivý přístup. Výjimečnost jim dávají zejména předměty z muzejních sbírek, které vypráví svůj příběh samy o sobě, přiblíží a dokreslí historické souvislosti nebo jsou názornou ukázkou zručnosti a dovednosti našich předků,“ uvádí autorka projektu a ředitelka muzea Pavla Juklová.

Tak třeba děti v mateřinkách se v programu Praškolka nejen dovědí, kde a jak pravěcí lidé žili a prohlédnou si i jejich nástroje, ale také ochutnají, co jedli a na závěr si vyrobí amulet z přírodnin. Ve „Školce plné rytířů“ si vyzkoušejí zbroj, potěžkají zbraně a oblečou středověké šaty. Když budou vypadat jako rytíři a dámy, tak se hned také dovědí, jak se správný rytíř a dáma chová. Tedy nápaditou formou podaná nejen historie, ale i výchova, která je zrovna v dnešní době víc než na místě. Celá třída si pak společně vytvoří „školkový“ erb a nechybí ani závěrečné pasování.

Školáci už to mají pochopitelně složitější. Tak například při programu „Pravěk v ruce“ žáci prostřednictvím autentických předmětů (oštěpy, šípy, nožíky, sekery, nádoby a šperky) porovnají a zhodnotí použité materiály a jejich vlastnosti. Vyzkouší si, jak obtížné je získat oheň, řezat pazourkem a za odměnu ochutnají pravěkou „dobrotu“. V „Hliněné dílně“ si vyzkoušejí, jak vyráběl pravěký člověk předměty denní potřeby, ve Zpečetěné dílně o středověkých rukopisech si vyzkoušejí psát středověkým písmem, ozdobí si iniciálu a svou listinu také zapečetí.  Samostatné neméně tvůrčí programy jsou i pro tématiku skla a textilu.

Škola hrou – to známe už od Jana Amose, jenže to patří spíš do učitelských novin. Proč se tím zabývat na portálu pro cestovní ruch? Inu, protože když nepřijde hora k Mohamedovi, tak musí přijít Mohamed k hoře. Když pracovníci muzea v době omezené návštěvnosti přijdou s nápaditým, zajímavým a hravým programem do školky či školy, mají téměř jistotu, že se o tom dozvědí rodiče dětí i jejich kamarádi v reálu i na sítích. A pokud se to dětem líbilo, určitě to bude napříště inspirovat k návštěvě toho muzea, kde je toho přece ještě tolik k vidění, co s sebou do školy nevzali a k vyzkoumání, co se ve škole nestihlo. A mimochodem, jako bonus jeden dobrý skutek: přetížené učitelky/učitelé si aspoň na chvíli odpočinou.