|
Jedinečný soubor šesti slunečních hodin si mohou návštěvníci prohlédnout na nádvoří zámku v Moravské Třebové. Patří do první desítky nejstarších hodin v České republice a jsou zapsány v seznamu nemovitých památek jako ojedinělá památka hodin pultového typu – svým vzhledem totiž připomínají řečnický pult.

Hodiny jsou vytesány do dvou pískovcových bloků a pocházejí, jak udává letopočet na jejich jižní straně, z r. 1558. Podle číslice 49, značící pravděpodobně zeměpisnou šířku, byly původně zhotovené pro jiné místo a sem byly přemístěné později. Od svého vzniku prošly bohatou historií. V roce 1763, soudě dle letopočtu na severní straně, byly opraveny a pravděpodobně doplněny o jižní horní vertikální, východní a západní číselníky. Renovaci řídil farář Georg Beyer. Od té doby však chátraly a postupně se ztrácely stínové ukazatele. Působením povětrnostních vlivů se také snižovala čitelnost čar a symbolů. Nakonec hodiny skončily jako součást zdi a byly zakryty omítkou.
Válečný rok 1916 jim přinesl opět zaslouženou pozornost. Tehdy byly znovunalezeny a pravděpodobně došlo k jejich částečné rekonstrukci. Své nové působiště našla vzácná památka v parku před Městským muzeem. Po pádu stromu došlo k jejich poškození a k následnému přemístění do zámeckého sklepení. V roce 2003 bylo rozhodnuto o jejich zrestaurování a následné instalaci na nádvoří zámku. Jelikož na současném stanovišti jsou hodiny stíněné okolními budovami a vegetací, nejsou bohužel využity všechny funkce, které hodiny poskytují. Přesto dodnes udivují svým pečlivým technickým i uměleckým zpracováním, jenž dokládá snahu renesančního člověka o dokonalejší vnímání času. Atmosféru tohoto originálního díla umocňuje i jeho lokace v prostranství moravskotřebovského zámku. Stavba patří mezi nejvýznamnější a nejstarší (portál jižní brány z roku 1492!) renesanční památky ve střední Evropě. Vznikla na místě původního gotického hradu ze 13. století. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily moderní italské renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři manýristická křídla podle plánů italského stavitele. Díky tomu lze na zámku vysledovat vývoj renesančního slohu od prvopočátků až po jeho vrcholnou fázi.
Text: Jan Pomykal
Foto: Zámek Moravská Třebová
(Zdroj: www.astroama.cz )