UNESCO jako značka kvality cestovního ruchu

Z pohledu profesionálů cestovního ruchu je váhání nad zápisem Západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO nepochopitelné. Marketingové výhody památek a oblastí na seznamu jsou obrovskou devízou, přínosem pro cestovní ruch, a tím i pro zaměstnanost v dané lokalitě. Přesto je okolo kandidatury unikátní oblasti s ojedinělou koncentrací lázeňských památek a pramenů mnoho diskusí.

V tomto vydání vám přinášíme názory radnic měst, jichž se žádost o zápis na seznam UNESCO týká, ale současně jsme se zeptali Ing. Evy Valjentové, radní pro kulturu, památkovou péči, lázeňství a cestovní ruch Karlovarského kraje, jaká je role Karlovarského kraje v této aktivitě.

Váhání nad zápisem do seznamu UNESCO je opravdu naprosto nepochopitelné a jsem přesvědčena o tom, že od roku 1946, kdy UNESCO bylo založeno, ještě nenastala situace, aby vážný kandidát na zápis o tak prestižní a významné ohodnocení nestál. Notoricky je známo, jakým směrem se v posledních několika letech ubírá nová zástavba v chráněném území ve městě Karlovy Vary. Záměrně se zmiňuji o Karlových Varech, neboť zde je problém novostaveb v památkově chráněném lázeňském území ze všech tří měst lázeňského trojúhelníku nejpalčivější. V srdci památkové zóny by měl stát nový gigantický hotel. Pokud bude tato stavba realizována, myšlenka UNESCO může být přinejmenším velmi ohrožena, možná na ni můžeme zcela zapomenout. Umísťování sporných staveb v památkově chráněném území může v budoucnu vyřešit regulační plán, který by např. omezil jejich nepřiměřenou hmotu nebo výšku. Zkušenosti ze světa jasně směřují k závěru, že památky UNESCO jsou tou nejlepší značkou kvality, jaká může být marketingově využita pro propagaci v cestovním ruchu. Máme za to, že už v období, kdy oficiálně existuje nominace výjimečné lokality, tzn. že figuruje na takzvaném indikativním seznamu, dá se už v oblasti propagace s touto nominací úspěšně pracovat. Troufám si říci, že pokud jde o tuto oblast, nemůže kraji nikdo nic vytknout. Jak se Karlovarský kraj ujal role koordinátora ve vlastním procesu zápisu, stará se i propagaci. Jako příklad mohu uvést opakovaně vytištěný inzerát lázeňského trojúhelníku – dvoustranu uveřejněnou v prestižním časopisu vydávaném UNESCO – World Heritage.

Karlovarský kraj má ze zákona povinnost starat se o rozvoj území, které spravuje. Tato povinnost samozřejmě platí i v oblasti zaměstnanosti obyvatel, jejíž součástí je rovněž tvorba nových pracovních míst. Ze všech aktivit, které si umíme v cestovním ruchu a lázeňství představit, je zcela jistě památka UNESCO tou nejlepší příležitostí pro vznik nových pracovních míst, ať jde o místa přímo související s památkou nebo o celou širokou oblast navazujících služeb. Za současného trendu stagnace klientely v turismu i v lázeňství je lokalita UNESCO tím nejlepším podnětem právě pro oživení návštěvnosti, a to nejen na území Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní, ale zcela jistě i na odlehlejších a méně navštěvovaných místech regionu.

V současné době je role Karlovarského kraje stejná jako na začátku. I v následujícím období musíme vést dialog se samosprávami všech tří lázeňských měst trojúhelníku a dále komunikovat s Národním památkovým ústavem (NPÚ), který je pro úspěšné pokračování iniciativy zcela nepostradatelný, stejně jako s Ministerstvem kultury ČR, které je garantem nominace.

Určitě není možné jen čekat. Jaké budou vaše další kroky?

Na tuto otázku není lehké odpovědět. Další kroky, které jsou třeba pro úspěšné dokončení záměru, nemůže Karlovarský učinit z vlastní vůle. Je třeba pořídit poměrně náročnou, obsáhlou dokumentaci všech tří památkově chráněných území, kterou budou zpracovávat odborníci z Národního památkového ústavu. Vzhledem k tomu, že Západočeský lázeňský trojúhelník není jediným uchazečem o prestižní seznam UNESCO, zpracovává NPÚ i další dokumentace. Je velmi pravděpodobné, že zdržení v pořizování dokumentace mohl zavinit i nezájem vedení měst trojúhelníku (na únorové jednání, které svolalo vedení NPÚ do Prahy, se nedostavil žádný zástupce zainteresované samosprávy, pouze starosta Františkových Lázní se omluvil). Pevně doufám, že období stagnace a nezájmu už máme za sebou a že po komunálních volbách budeme v započaté iniciativě úspěšně pokračovat. Ještě na sklonku letošního roku možná dojde k jednání, kde bychom si – všichni zainteresovaní – vyjasnili postoje a dohodli se na dalším společném postupu vedoucím k zápisu na seznam UNESCO.

Jak se díváte na aktivity zahraničních lázeňských míst, která zdaleka nemají takový potenciál jako Západočeský lázeňský trojúhelník, a přesto také usilují o zápis do seznamu UNESCO?

Z jednání konference, kterou na podzim loňského roku uspořádal Karlovarský kraj a které se účastnili odborníci na lázeňskou architekturu z významných evropských lázeňských destinací, vyplynul pro nás velmi lichotivý závěr – architektonické, urbanistické, geologické, lázeňské i společenské hodnoty Západočeského lázeňského trojúhelníku jsou v porovnání s ostatními evropskými lázněmi naprosto výjimečné. Už z tohoto důvodu bychom měli nominaci prosadit v původní verzi, která byla doporučena NPÚ a odeslána v roce 2008 do Paříže. Od tohoto data už uběhla nějaká doba, během níž velmi pravděpodobně došlo k posunu ve filozofii nominace a zápisu lázní na seznam UNESCO. Vzhledem k především architektonickým hodnotám některých významných evropských lázní například v Německu, Francii, Itálii, Rakousku nebo na Slovensku – přestože nedosahují hodnot lázeňského trojúhelníku, je čím dál častěji zmiňována takzvaná řetězová nominace. V listopadu letošního roku se bude v německých lázních Baden Baden konat konference na toto téma.

O hodnotách lázeňského trojúhelníku bude na tomto fóru přednášet náš přední odborník na českou i evropskou lázeňskou architekturu Lubomír Zeman. Je to příležitost, jak lázně Karlovarského kraje znovu připomenout. Pokud se budeme v následujícím období řídit zdravým rozumem, může hrát Západočeský lázeňský trojúhelník i v tomto novém přístupu k nominaci evropských lázeňských míst do seznamu UNESCO velmi důstojnou a troufám si říci i zásadní roli. Co víc bychom si mohli přát.

-efr-