Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Pokud doma usilovně leštíte skleněnou kouli a hledáte v ní odpověď na otázku, jaké potřeby a požadavky budou mít turisté, kteří se budou do světa vydávat v příštích letech, ušetříme vám práci. Známe hlavní cestovatelské archetypy, které budou globálně čím dál víc vstupovat do hry.
Zmíněné typy turistů popsala ve své loňské studii společnost GlobalData. Nejde pochopitelně o rozbor specificky českého trhu, nýbrž o celosvětové trendy, přesto si troufáme tvrdit, že i v českých podmínkách se s těmito skupinami budeme čím dál častěji potkávat.
Celosvětově roste počet lidí, kteří mají při plánování svých cest na mysli environmentální, ekonomické a sociální aspekty cestování. I u nás bude nejspíš v důsledku tohoto trendu v příštích letech růst poptávka po ekoturistických produktech a po nabídkách společností, které se budou hlásit k hodnotám spojovaným s udržitelným turismem. Není příliš překvapivé, že většinu takto smýšlejících turistů představují mileniálové.
Pro cestovní kanceláře a další subjekty z cestovního ruchu představuje tato skupina vcelku velkou výzvu – své cesty si obvykle organizuje na vlastní pěst a ve srovnání s ostatními tržními segmenty častěji sahá po službách sdílené ekonomiky.
Další velkou skupinou čím dál více ovlivňující podobu cestovního ruchu jsou lidé zapálení pro sport či jiné koníčky. Za zmínku stojí zejména golfisté, lyžaři, vyznavači horských túr, cyklisté, horolezci, potápěči či surfaři. Průzkum GlobalData z roku 2017 ukázal, že na takto zaměřenou cestu se v následujících měsících chystala takřka čtvrtina všech oslovených lidí. A i u této skupiny platí, že největší podíl v ní představují mileniálové. To samozřejmě souvisí s jejich věkem.
Cestovní kanceláře, které chtějí tuto cílovou skupinu efektivně oslovit, musejí nejen připravit na míru šité nabídky reflektující specifika uvedených sportovních a dalších aktivit, ale také věnovat pozornost správnému nastavení komunikačních a distribučních kanálů. Že v tomto případě hrají prim sociální sítě a další on-line kanály, je nabíledni.
Mají čas, peníze a touhu cestovat. O kom je řeč? O tzv. luxusních dobrodruzích. Mezi ně se řadí lidé se středními a vyššími příjmy, často manažeři či podnikatelé. Mají obvykle odrostlejší děti, a volný čas tak mohou věnovat svým zálibám. Potrpí si na vyšší životní standard, což se projevuje i během cest – poptávají kvalitní ubytování, komfortnější dopravu a nákladnější zážitky. S ohledem na obvykle vyšší věk (často jde o seniory, kteří prodali své úspěšně fungující firmy) nejde ani tak o sportovní či dokonce adrenalinové aktivity, poptávka je po poznávacích cestách, lázeňských produktech apod. Celosvětově v rámci této skupiny roste podíl žen.
Pro touroperátory představují luxusní dobrodruzi ideální cílovou skupinu, která rozhodně nehledí na každou korunu. Na druhé straně se ale obvykle jedná o velmi náročné klienty, kteří za své peníze očekávají adekvátní standard a příliš neodpouštějí případné prohřešky.
Dobrá zpráva pro touroperátory, kteří svými službami cílí na rodiny s dětmi. Tento tržní segment, který globálně zaujímá asi 30procentní podíl, bude hrát prim i v následujících letech. Poptávka po klasických rodinných zájezdech k moři bude u rodin s dětmi do 13 let zřejmě vždy tím hlavním motivem k cestování. Na druhém místě jsou z globálního hlediska zájezdy okořeněné sportovními aktivitami a dobrodružnými prvky, na třetím pak cesty spojené s návštěvami známých a příbuzných. Současný hektický životní styl mimochodem u této skupiny vyvolává čím dál větší touhu po dovolené v klidném prostředí, zejména v přírodě. Rostoucím trendem je také multigenerační cestování.
Termín bleisure, který jsme mimochodem v rámci českých médií použili před pár lety jako jedni z prvních, bude zaznívat čím dál častěji. Jedná se o označení toho, jak dnešní turisté (zejména mileniálové) během svých cest spojují příjemné s užitečným, tedy soukromý program s pracovním. Průzkum GlobalData z roku 2017 například ukázal, že 43 procent účastníků služebních cest vždy zkouší svůj program obohatit o jeden či dva dny dovolené. Ve věkové skupině 25–34 let je tento podíl dokonce 56procentní.
S tímto trendem, který byl zatím patrný spíše na západ od našich hranic, musejí do budoucna počítat především cestovní kanceláře a agentury nabízející služby v oblasti business travel, v patrnosti ho ale musejí vést i klasičtí touroperátoři – vzroste jim totiž konkurence u eurovíkendů a podobných produktů.
Tento článek považujte za exkurz do problematiky. Detailněji se budeme uvedeným cestovatelským archetypům věnovat v následujících vydáních.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.