Plavba na pltích pod Oravským hradem: výlet za tajemným Draculou

Je-li pro vás Orava jen značka elektroniky, sáhněte po atlasu: jde o region v Žilinském kraji na Slovensku, kudy protéká stejnojmenná řeka. A po té se dá i dnes splavit na tradiční pltí, přesně jako to po staletí dělali oravští voraři. Bonus na konci trasy: Oravský hrad, kde se v roce 1921 natáčel kultovní upírský film Nosferatu (premiéru měl v roce 1922).

Plavba na pltích: jak to na Oravě funguje

Do navigace zadejte obec Horná Lehota, kde je parkoviště vorů (pltí). Na rozdíl od známější voroplavby na Dunajci nejde o „korýtka“ spojená do voru, ale o plavidla připomínající historické pltě: měří přes sedm metrů, mají lavice pro dvanáct pasažérů a obsluhují je dva pltníci v goralských krojích s klobouky zdobenými mušličkami. Kvůli mělké řece a vyšší nosnosti obsahují i polystyrenové výplně, které ale na pohled nepoznáte.

Trasa vede z Horné Lehoty do Oravského Podzámku, měří přes pět kilometrů a plavba trvá zhruba hodinu. Pltníci cestou vyprávějí o historii voroplavby: dřevo z Oravy se kdysi plavilo po Váhu a Dunaji až do Uher, Srbska nebo Bulharska, odkud se voraři vraceli většinou pěšky. Řeka je v jednom místě tak mělká, že tu je brod, takže uprostřed toku můžete potkat i traktor.

Praktické informace k plavbě na pltích

Plavbu provozuje společnost Tandem s.r.o. Mimo hlavní sezónu je nutná předchozí rezervace telefonicky nebo e-mailem, a to pro skupinu minimálně 8 dospělých platících osob. Ceny se meziročně mění, aktuální ceník proto vždy ověřte na webu provozovatele plte-orava.sk.

Vzhůru za upírem Nosferatu

Plavba končí pár set metrů od skály, na které se tyčí Oravský hrad. Za druhé světové války málem přišel o existenci: pltníci vám při plavbě ukážou místo na skále zasažené sovětskými kaťušemi při přestřelce s německými dělostřeleckými pozorovateli ukrytými na hradě. Skála byla po válce sanována a hrad v 50. a 60. letech renovován do dnešní podoby, díky čemuž patří k nejnavštěvovanějším hradům na Slovensku.

Prohlídka je fyzicky náročná: čeká vás 754 schodů a 155 místností. Hrad nabízí několik okruhů podle náročnosti a zájmu, takže si prohlídku můžete přizpůsobit vlastním silám.

Vstupné na Oravský hrad

Děti do 6 let mají vstup zdarma, existuje i rodinné vstupné. Přesný aktuální cenník a otevírací dobu (v létě přes den, mimo sezónu kratší a s omezeními po dnech) najdete na oravskemuzeum.sk, protože se podle měsíce liší.

Nejzajímavější expozice najdete v nižších částech areálu: kapli sv. Michala s kryptou rodu Thurzovců a klenotnici se zlatým renesančním prstenem z rodinné hrobky. Ve vyšších patrech pak historický nábytek, přírodovědnou, archeologickou a etnografickou expozici a výhledy z hradní věže.

Proč se hradu říká „upíří“

Kdo zná desku slovenské kapely Horkýže Slíže Alibaba a 40 krátkych songov 2, možná si vybaví scénku o webmasterovi Mirovi, který se stal průvodcem po hradě. V praxi je hrad dnes zpřístupněný celoročně, exteriéry i interiéry, s možností individuální prohlídky i s průvodcem podle sezóny.

Skutečný důvod „upíří“ pověsti hradu je ale filmový. V nejvyšší části areálu, Citadele, najdete Mediatéku, stálou expozici věnovanou filmům natáčeným na Oravském hradě. Nejvýznamnější z nich je německý němý film Nosferatu, symfonie hrůzy, natočený v roce 1921 (premiéru měl v roce 1922, v Česku uváděný jako Upír Nosferatu), první filmová adaptace draculovské legendy vůbec. Podle Oravského muzea trvalo desítky let, než se prokázalo, že se natáčel právě zde: teprve v roce 1959 to přiznal kameraman Fritz Arno Wagner a později to potvrdil slovenský filmový historik Igor Rumanovský.

Hrad si oblíbili i další tvůrci upírských a fantasy příběhů: v roce 2019 tu vznikala minisérie Dracula a natáčel se i seriál Van Helsing. Celkem se na hradě alespoň částečně natočilo minimálně 11 filmů, mezi nimi i pohádka Láska na vlásku (2014) se slovenskou zpěvačkou Celeste Buckingham.