Františkánská zahrada v Praze je oblíbeným místem unavených, hlukem zmožených Pražanů, kteří do této oázy klidu utíkají s touhou po odpočinku ve stínu růžových keřů. Po západu slunce se lavičky v zahradě obvykle zaplní mileneckými páry. Dne 27. května se však zahrada výjimečně zaplnila šumem a smíchem hostů pozvaných na oslavu desátého výročí hotelu Adria. Jeho ředitel a ředitel společnosti Adria-Neptun Miloš Končický byl sice po celý večer v jednom kole a přijímal četné gratulace, přesto si našel chvíli, aby mi odpověděl na pár otázek. Nejprve jsem požádala o rekapitulaci oněch deseti let, která strávil v čele hotelu.
¨|
Věřte, nebo ne, tento dort přinesl jeřáb |
Jedním z hostů byl guvernér ČNB doc. ing. Zdeněk Tůma, CSc. (vpravo), aby dohlédl na dobrovolné odevzdání 10 haléřů, které byly nejen součástí promyšlené zábavy, ale také sponzorským darem |
Byla to krásná léta, která bych rád prožil ještě jednou. Především začátky, kdy bylo v Praze 12 čtyřhvězdičkových hotelů, jejich ředitelé se navzájem znali a vycházeli si vstříc. Toto nádherné období trvalo až do nešťastného 11. září 2001. Všichni jsme pak s optimismem hleděli na rok 2002. Ani ten naše očekávání bohužel nesplnil. Na výsledcích se podepsaly strach z cestování, povodně i příprava války. Celkový dojem však zůstává kladný.
Bez čeho či bez koho byste se neobešel?
Musím říci, že jsem měl ohromné štěstí ve dvou základních ohledech. Především jsem potkal majitele, kteří měli zájem na tom, aby se aktivity společnosti Adria-Neptun rozvíjely, a nechtěli ze svého majetku pouze těžit. A měl jsem i štěstí na lidi, kteří se mnou v managementu firmy oněch deset let spolupracovali. Patří jim můj velký dík!
Jak se za dobu vašeho ředitelování vyprofilovala klientela hotelu?
Zpočátku jsme se orientovali hlavně na cestovní kanceláře, vzhledem k poloze hotelu jsme si hodně slibovali od obchodní klientely. Její význam ale neustále klesá, neboť na tento segment se postupně orientovali skoro všichni. Navíc si dobře uvědomujeme, že nemůžeme obchodní klientele nabídnout adekvátně velké pokoje ani dostatečnou kapacitu k jednání. Stále více se tedy zaměřujeme na individuální klientelu. Je ale možné, že při příští rekonstrukci dojde k opětnému pospojování pokojů.
Kvalita hotelu je přímo úměrná kvalitě personálu. K čemu své zaměstnance vedete?
Naši zaměstnanci si byli a jsou vědomi toho, že musejí udělat maximum pro to, aby hosté vnímali náš slogan „Najdete svůj druhý domov v srdci slavného města“ jako pravdivý. K tomuto přístupu jsme je samozřejmě museli cíleně vést. Probíhala tedy různá školení a posílali jsme je na zahraniční stáže. Za velmi kvalitní považuji náš kodex zaměstnanců, který vznikal několik let, stejně jako systém motivačních nabídek, který ovšem v dnešní době recese jsme byli nuceni trošku redukovat.
|
Nejen „chléb“, ale také „hry“ připravil hotel Adria pro své hosty |
Klíč od Františkánské zahrady předal řediteli hotelu Adria panu Miloši Končickému (vpravo) starosta Prahy 1 pan Vladimír Vihan (vlevo) |
Samostatné hotely dnes jen těžko konkurují silným řetězcům. Neuvažujete o začlenění do některého z nich?
Nikdy se nesnažíme nic zakrývat ani tajit, nepopírám tedy, že naše úvahy jdou i tímto směrem. Avšak vzhledem k tomu, že nic není zadarmo, musíme dobře počítat a porovnávat případné náklady s výnosy. Naše rozhodování samozřejmě závisí i na vývoji celkové situace v cestovním ruchu.
Hotel Adria má šestiletého sourozence, hotel Zlatá hvězda v Třeboni. Jak známo, město bylo loni velmi postiženo povodněmi. Jaký je současný stav?
V Třeboni se velmi rychle vše zlepšovalo, velký dík proto patří tamnímu zastupitelstvu a vůbec všem lidem, kteří se o opravu města postarali. Spíše než stav města nás proto trápí silný kurz koruny vůči americkému dolaru. Zcela přirozeně přicházíme o tuzemskou klientelu, která využívá situace a cestuje více do zahraničí.
Přesto doufám, že nepřijde-li nějaká další nepříjemnost, bude letošní rok pro hotel Zlatá hvězda nejlepším z oněch šesti let, po které jej provozujeme. Nasvědčuje tomu mimo jiné fakt, že už prvních pět měsíců loňského roku jsme mohli považovat za špičkové.
Budu vám držet palce. Do portfolia vaší společnosti patří také legendární restaurace U Pinkasů, kterou jste po rekonstrukci otevřeli na podzim loňského roku. Jak se vám daří držet její renomé?
Staročeskou kuchyní se pochlubila restaurace U Pinkasů. Rybí speciality přivezl hotel Zlatá hvězda z Třeboně a vše ostatní připravili kuchaři hotelu Adria. |
Toto je otázka spíše pro naše hosty. Za vedení mohu říci, že postavit takovou restauraci opět na nohy není otázkou několika měsíců, možná ani prvního roku. To je dlouhodobá věc. A bohužel musím přiznat, že i člověk s mými zkušenostmi se může mýlit. Restauraci jsme chtěli postavit především na dobrém jídle, pivo mělo být jen doplňkem nabídky. Čas mě ale poučil, že tento model je chybný, že lidé budou k Pinkasům chodit především na pivo.
Zrovna tak jsem se mýlil v odhadu klientely. Předpokládali jsme sice, že základem bude česká klientela, kterou zejména o víkendech a v době prázdnin doplní či nahradí zahraniční turisté. To se bohužel nenaplnilo. Důvodem je pravděpodobně poloha restaurace, která ač v centru, je přesto opticky schována. Přestože jsme podnikli řadu kroků k jejímu mediálnímu zveřejnění, bude trvat nejspíš několik let, než pronikne do širšího povědomí.
Provozování restaurace je přeci jen něco jiného než provozování hotelu. Jak tento rozdíl
vnímáte?
Především jej cítím v oblasti práce s lidmi v kategorii, ve které jsme předtím v podstatě nepodnikali. Naši situaci bych přirovnal k situaci atleta, který se léta věnoval skoku do výšky a najednou si k tomu přibere hod diskem. Čili jedná se o jiný trénink, jiné metody… Musím ale říci, že mne tato práce baví, a věřím, že přinese své plody. Čas „Pinkasů“ teprve přijde.
Markéta Šormová