V poslední, třetí části našeho putování po Srí Lance (ty předcházející najdete v lednovém a únorovém vydání) navštívíme Národní park Yala a pak se už budeme toulat po krásných písečných plážích západního pobřeží.


Z kopců posetých čajovými plantážemi jsme nádhernými přírodními scenériemi sjeli do Národního parku Yala, kde jsme z pohodlného klimatizovaného auta přesedli do sice méně komfortního, leč pro cestu za divokými zvířaty do safari mnohem vhodnějšího džípu. Tuto cestu s malými skupinkami turistů absolvuje kromě řidiče také jeden ze strážců parku, protože se jedná o skutečně divoká, nikoliv domestikovaná zvířata, která při střetu s neukázněnými turisty mohou znamenat nebezpečí pro obě strany. Strážce je současně velmi fundovaným průvodcem, který zná oblíbená místa a zákoutí, kde je možné jednotlivé druhy zvířat spatřit.

Yala je ráj zvířat jak původních, tak stěhovavých. Ptáci se koncentrují okolo lagun. Jsou tu tisíce plameňáků, hejna skvrnitých kolpíků, tukanů, kormoránů a různé druhy volavek, bažantů, perliček, pávů a stovky dalších ptáků. Divoký buvol, medvěd, leopard, stáda divokých slonů či krokodýli a varani jsou zde běžným jevem. Vidět všechny jmenované druhy během jedné, téměř čtyřhodinové jízdy by přesto znamenalo notnou dávku štěstí. Tu jsme neměli. Neviděli jsme například leoparda či medvěda, ale i tak můžeme hovořit o nevšedním a neopakovatelném zážitku s nádechem dobrodružství (foto 1-3).


Téměř uprostřed divočiny se ocitnete, když se ubytujete v hotelu Yala Safari Game Lodge, který se nachází na okraji rezervace. Zvířata, zejména opice, divoká prasata či bažanti, mohou přijít i do blízkosti bungalovů, ale nebojte se, personál hotelu pečlivě střeží bezpečí všech hostů.
Ze safari vedla naše cesta do Galle, nejstarobylejšího a nejdůležitějšího přístavu země – do doby, než byl vybudován přístav v Colombu. Galle bylo identifikováno jako biblické město Tarshis. Vzhledem ke své strategické poloze se stalo terčem kolonizátorů, v roce 1587 jej dobyli Portugalci, v roce 1640 Holanďané a v roce 1796 Britové. Každý z těchto národů zde zanechal své stopy, ale většina z existujících budov pochází z holandského období, což v kombinaci se srílanskou flórou působí velmi malebně. Někteří zdejší lidé stále ještě užívají holandská jména, jako Zwart, Akesloot, Aeloes atd. Město je známé krajkářstvím, vyřezáváním do ebenu a zpracováním drahokamů.


Naše cesta vedla dále po pobřeží, kde jsme navštívili např. želví farmu či sledovali netradiční způsob lovu ryb, kdy rybáři sedí na bidýlku na vysokých kůlech nad hladinou moře (foto 4). Zastavili jsme na několika nádherných plážích, kde jediné stopy v písku byly jenom ty naše (foto 5). Lákadlem byly stánky plné nám známého, ale i zcela exotického čerstvého ovoce (foto 6).


Poslední dva dny pobytu na Srí Lance jsme strávili ve velmi příjemných přímořských hotelech společnosti Jetwing Hotels – The Blue Wather ve Wadduwa a v Royal Oceanic v Negombu. Přestože tato část západního pobřeží patří k nejnavštěvovanějším místům Srí Lanky, máte i na hotelových plážích pocit určitého soukromí (foto 7). Ale i zde můžete potkat na Srí Lance všude přítomné buddhistické mnichy (foto 8). Duše romantika zejména ocení překrásný, i když v této zeměpisné šířce velmi rychlý západ slunce (foto 9).

Eva a Petr Frindtovi