S jednou z nejvýraznějších prezentací vystoupili na pražském veletrhu zástupci Slovinské centrály cestovního ruchu. Představili alpskou zemi jako skrytou perlu na turistické mapě Evropy a s potěšením konstatovali rostoucí zájem o Slovinsko ze strany českých návštěvníků.
Základní charakteristika
Země leží v jižní části střední Evropy a jsou v ní zastoupeny čtyři významné evropské reliéfní typy: –Alpy v severní části země, Dinárské Alpy na jihu, středomořský krajinný typ na jihozápadě a Panonská nížina na východě. Slovinsko sousedí s Itálií, Ra–kouskem, Chorvatskem a Maďarskem. Díky svým zeměpisným charakteristikám je Slovinsko ukázkovou zemí se čtyřmi ročními obdobími, přírodními krásami u Jaderského moře, horami a náhorními planinami, nedotčenými lesy, přírodními jezery a minerálními prameny, kulturními a historickými památkami i podzemním jeskynním světem s rozmanitostí rostlinných a živočišných druhů. 66 % z celkové plochy Slovinska pokrývají lesy, zemědělské oblasti představují 27,8 % a urbánní či zastavěná území tvoří 2,8 %. Hlavním městem je Lublaň s 276 000 obyvateli, platí se eurem a celková populace země je 2 041 000 lidí.
 Jezero Bohinj |
Slovinsko bylo vždy spojnicí cest vedoucích ze západu na východ i ze severu na jih, a proto se dostalo mezi nejvýznamnější obchodní oblasti světa. Ve Slovinsku je díky krátkým vzdálenostem velmi rozšířená silniční a železniční doprava. Letecká spojení poskytují letiště Jože Pučnika v Lublani a letiště v Por–toroži a Mariboru. Slovinské pobřeží měří 46,7 kilometru a je z něj přímý přístup na moře a do přístavu Koper.
Kouzelné scenerie
Vyspělá Evropa se vám v tom nejlepším světle předvede v oblasti mezi sjezdovkami v Kraňské Hoře (Kranjska Gora) a pohádkovým jezerem a městečkem Bled. Slovinsko se těší celosvětovému uznání jako hostitelská země mnoha mezinárodních lyžařských závodů a soutěží v dalších zimních disciplínách, které se konají v Kraňské Hoře v Julských Alpách nebo na Pohorju u Mariboru na severovýchodě země. Zvlněná a inspirující krajina však nabízí mnohem více. Ať už je vaší vášní alpinismus, turistika, cyklistika, rybaření nebo jízda na kajaku, Slovinsko vám toto rozmanité vyžití umožní v nesčetných lokalitách.
Triglavský národní park, rozkládající se na 84 000 hektarech, je světem přírodních divů a rostlinného i živočišného bohatství, monumentálních vrcholků hor a dunících vodopádů. Skýtá útočiště pro horolezce i turisty všech úrovní. Je protkán sítí cest, stezek a chodníků. Park patří k největším v Evropě a je přírodním dědictvím prvořadého významu. V rámci parku jsou samostatnou kapitolou jezera Bled a Bohinj se svou unikátní atmosférou.
 Hrad Predjama |
Pod povrchem slovinského krasu se nachází zcela jiný svět. Rozsáhlé podzemní jeskynní systémy v Postojně (největší a nejnavštěvovanější ve Slovinsku a zároveň jediné jeskyně v Evropě, kterými můžete projíždět vláčkem) a ve Škocjanu (nejhlubší jeskyně ve Slovinsku; jsou zapsány na seznam světového dědictví UNESCO) byly objeveny už před staletími. Avšak až v devatenáctém století odkryli biologové podzemní svět, který je domovem tvorů, kteří nedokážou přežít v jiném prostředí než zde. Vlhké prostředí způsobuje, že se jeskyně průběžně proměňují. Ve Slovinsku je registrováno více než 8 000 jeskyní, z toho 25 jeskynních systémů je zpřístupněno veřejnosti.
Kouzlo pobřeží
Souvislé slovinské středozemské pobřeží se vyznačuje útulností a svébytností. Je vtisknuto mezi Chorvatsko na jihu a Itálii na severu. Městečka Piran, –Por–torož, Izola a Koper v sobě spojují pobřežní kouzlo se staletou historií. Nedaleko Piranu se na sečoveljských salinách stále vyrábí sůl tradičními metodami a v létě mohou návštěvníci podniknout výlet lodí z Piranu a Portorože a sami si postup vyzkoušet.
Podmanivá metropole
Slovinské hlavní město Lublaň skrývá kromě barokních památek i řadu secesních perel. Zdejší architekt Jože Plečnik viděl Lublaň jako nové Atény, s hradem podle vzoru Akropole a národní knihovnou inspirovanou knihovnou helénskou. Ve slovinské metropoli se staré prvky snoubí s novými. Místní lidé říkají, že to je „město ušité na míru“, protože nabízí přátelskost malého města a zároveň poskytuje všechno, co má mít správné velkoměsto. Lublaň každoročně ožívá mnoha národními i mezinárodními festivaly, výstavami umění a dalšími hudebními a kulturními akcemi.
Okouzlující kultura
Tato pulzující země je jednou z „horkých“ evropských destinací díky svým četným muzeím, divadlům a čilému nočnímu životu. Ať už vaše pojetí kultury spočívá v posezení u kávy a pozorování kolemjdoucích lidí nebo v získávání informací o zemi při návštěvách galerií a muzeí, dlouhé týdny byste se zde nenudili, protože je zde množství stálých výstav, kulturních událostí a je tu řada věcí k vidění.
 Noční Lublaň |
Po celém Slovinsku naleznete galerie a výstavy slovinského umění, z nichž nejvýznamnější je Národní galerie v Lublani. Muzea se nacházejí ve většině slovinských historických městeček a jedním z těch méně tradičních je muzeum první světové války v Kobaridu. Dva a půl roku probíhala Julskými Alpami Sočská fronta, která oddělovala Slovinsko od Itálie. Toto muzeum je živoucí pamětí této válečné zóny. Jazzoví umělci z celého světa směřují každý červenec do Lublaně na nejstarší jazzový festival v Evropě, konaný v amfiteátru Plečnikových Križanek. V letošním roce oslaví lublaňský jazzový festival své 50. výročí
Skvělé jídlo a plnokrevná vína
Ve vybraných restauracích i domácích hospůdkách si můžete vychutnat tradiční slovinské štruklje nebo pršut a spláchnout je lehkým bílým vínem z podhůří nebo suchým červeným vínem z přímoří. Rozmanitost krajinných typů a vliv sousedních zemí se projevily v různorodosti slovinské kuchyně. Jednoduchá a tradiční venkovská strava nyní představuje vrchol slovinské gastronomické nabídky. K místním specialitám patří kraňská klobása z alpské oblasti, štruklji (závitky) a potica (bábovka) ze středního Slovinska, moučník gibanica a splétaný chléb z oblasti u maďarských hranic nebo středomořská jídla z pobřeží. Také vín mají Slovinci nepřeberně. Patří sem dobrá stolní vína i vína špičkové kvality, dezertní i šumivá vína. Tři vinařské oblasti Slovinska – Přímoří, Posáví a Podráví – produkují čtyři specificky slovinské druhy vína: cviček, zelen, rebulu a teran. Pahorky porostlé vinnou révou jsou protkané vinařskými stezkami a lemované vinnými sklípky, z nichž nejstarší se nacházejí v historickém městečku Ptuj.
Partnerská země Holiday World 2010
Ve Slovinsku je cestovní ruch velmi slibným oborem a dosahuje svých rekordních výsledků. V roce 2008 byl navzdory finanční krizi zaznamenán nárůst noclehů o 2 %, přijíždějících turistů o 3 % a projíždějících osob o 10 %. Zaregistrován byl také rostoucí zájem o Slovinsko ze strany českých návštěvníků – v roce 2008 vzrostl počet českých hostů a jejich noclehů o 7 %. Toto je také jeden z hlavních důvodů, proč se Slovinsko rozhodlo stát partnerskou zemí veletrhu Holiday World 2010 v Praze.
Text: Slovinská centrála cestovního ruchu
Foto: Gabriello Luppi, Bill Soutl a Ian Benav