Jak je to s financováním přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu, kolik finančních prostředků ročně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR rozdělí a co připravuje do budoucna, jsme se zeptali náměstka ministra pro regionální rozvoj a cestovní ruch, Ing. Michala Janeby.
Jaké konkrétní programy jsou určeny pro financování přeshraničních projektů cestovního ruchu?
Ve všech pěti programech přeshraniční spolupráce (ČR–Polsko, ČR–Slovensko, ČR–Rakousko, ČR–Bavorsko a ČR–Sasko) jsou vyčleněny oblasti podpory zaměřené na předkládání projektů na rozvoj cestovního ruchu.
Jaký je současný stav čerpání, kolik peněz již bylo vyčerpáno a na jaké konkrétní projekty?
Ve všech programech přeshraniční spolupráce je splněno v současné době pravidlo N+3, nehrozí tedy propadnutí finančních prostředků. Program ČR–Polsko, ve kterém plní MMR funkci řídicího orgánu je v čerpání alokace dle informací obdržených z EK nejlepší mezi všemi programy v rámci Cíle Evropská územní spolupráce. Program ČR–Bavorsko je druhý nejúspěšnější v celé EU.
Kolik peněz ve fondech ještě zbývá?
Pokud jde o celkovou úroveň, tedy úroveň operačního programu, pak v programech ČR–Polsko, ČR–Slovensko a ČR–Bavorsko již nejsou v současné době téměř žádné disponibilní finanční prostředky. V programech ČR-Rakousko je k dispozici zhruba 20 procent alokace ERDF, což představuje zhruba 20 milionů eur. V programu ČR–Sasko je situace obdobná, zbývá zhruba 30 procent alokace ERDF, tedy 60 milionů eur.
Zaměřuje se MMR na nějaké konkrétní typy cestovního ruchu (rekreační, kulturně-vzdělávací, sportovní apod.)?
Pokud jde o programy přeshraniční spolupráce, pak projekty jsou specifické zejména svým partnerským, přeshraničním zaměřením.
Jaký je výhled do budoucna?
Programy přeshraniční spolupráce jsou velmi vysoko hodnoceny na úrovni Evropské unie. Jejich pokračování v nadcházejícím programovém období je neoddiskutovatelné. Pokud jde o zaměření, pak bude nutno programy adaptovat na nové dokumenty EU, jako například strategie EU 2020.
Do jaké míry spolupracujete při plánování nových projektů s potřebami měst a obcí, případně krajů?
Spolupráce probíhá na velmi těsné bázi. Do přípravy programů jsou zapojeny jak kraje, tak i euroregiony (dobrovolné sdružení obcí). Tyto subjekty jsou také členy Monitorovacích výborů a podílejí se tak i na výběru projektů.
Pro koho je přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu určena? Kdo může finanční prostředky čerpat?
Ve všech pěti programech je taxativně definován seznam možných žadatelů. Obecně je lze shrnout jako veřejnoprávní instituce, nebo orgány s majoritním zastoupením veřejného subjektu v řídicích orgánech.
Jaká jsou specifika přeshraniční spolupráce cestovního ruchu?
Základním specifikem a požadavkem v těchto programech je zastoupení partnerů a tedy žadatelů z obou sousedních států. Dále je pak nutné splnit minimálně dvě ze čtyř kritérií, která definují nařízení EK (společná příprava, společná realizace, společné financování a společný personál)
Kde lze získat informace o připravovaných projektech?
Informace jsou uvedeny jednak na stránkách www.strukturalni-fondy.cz , pak také na jednotlivých stránkách operačních programů, www.cz-pl.eu , www.at-cz.eu , www.ziel3-cil3.eu , www.sk-cz.eu .
Jaký má podpora přeshraniční spolupráce vliv na regiony?
Jedná se o zásadní vliv na přeshraniční regiony. Jednou ze základních myšlenek těchto programů je odstranění bariér mezi členskými státy EU. A pomocí realizace projektů dochází k postupnému odbourávání těchto bariér.
Jaký je (byl) vývoj přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu?
Spolupráce v oblasti cestovního ruchu je významná. Dochází například k propojování jednotlivých organizací zabývajících se cestovním ruchem, dále je vytvářen společný marketing pro dané území podobně.
Text: Eva Dekařová
Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR