Ryba v centru dění aneb od gastronomie po cestovní ruch

Firemní teambuildingy již dávno nejsou výsadou pouze malého počtu společností, a existuje nepřeberné množství jejich zaměření. Ale co teambuilding na téma ryb, rybářství či rybníkářství? Jedním z nově se objevujících trendů cestovního ruchu je možnost hotelových hostů vyzkoušet si v rámci svého pobytu řemeslnou práci rybářů.

V rybářském oděvu se vypraví k rybníku, kde je pro ně zorganizován tradiční výlov, kdy je rybník vypuštěn, a ryby jsou loveny do sítí. Hosté si tuto aktivitu nemohou vynachválit a není výjimkou, že právě tato činnost slouží ke stmelování kolektivu v některých českých firmách.

Výlovy rybníků jsou zejména v Jihočeském kraji masovou událostí, která má potenciál přilákat do regionu velké množství turistů. Jsou neopakovatelným zážitkem spojeným nejen s rybářskými tradicemi a zručností, ale také s vyhledávanou rybí gastronomií. Co si však představit pod pojmem česká rybí gastronomie? Můžeme tuto gastronomii označit za zážitkovou? Mají na našich stolech stále ještě své místo i tradiční rybí receptury, nebo jsou již dávno vytlačeny moderními a globalizovanými postupy?

Při představě české ryby se asi většině z nás vybaví tradiční štědrovečerní hostina a kapr v trojobalu s bramborovým salátem. Stále častěji se však v restauracích objevují i modernější úpravy kapřího masa, a to například ve formě kapřích hranolků či stripsů. Tato rychlá a snadná úprava smažením, která je některými gastronomickými odborníky kritizována, však má i své zastánce, nehledě na to, že je pokrm často vyhledáván i samotnými hosty. A tak se v praxi stává, že tyto novější pokrmy vytlačují receptury tradiční, kterými odjakživa byly například i kapr na modro nebo kapr na černo, jejichž příprava je pro provozovatele restauračních podniků časově náročná, receptury neumožňují zvýraznění původní chutě ryby a už vůbec nejsou v souladu s očekáváním mladší generace, která vyžaduje zdravé a méně tučné úpravy pokrmů, kterým odpovídají velmi lehké úpravy, například pouze na másle, kmínu a soli nebo úpravy sous-vide. Těmito a mnoha dalšími otázkami ve spojení s tématem ryb, rybářství a rybníkářství se zabývají výzkumní pracovníci z Vysoké školy hotelové v Praze, kteří v rámci výzkumného projektu s názvem „Kulturní tradice českého rybářství ve světle jejího využití v cestovním ruchu a krajinotvorbě“ zkoumají rybářskou kulturu jako kulturní dědictví České republiky. A i když se může tato kultura zdát tradiční a neměnná, i ona prochází modernizací a podléhá různým vývojovým trendům. Podstatná je zejména role této kultury v krajinotvorbě a rozvoji regionů, způsobeném mimo jiné i souvisejícím cestovním ruchem. O významu projektu financovaném Ministerstvem kultury svědčí i fakt, že na něm spolupracuje celá řada dalších univerzit, vysokých škol a institucí včetně České zemědělské univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Vysoké školy ekonomické v Praze, Slezské univerzity v Opavě a také Národního zemědělského muzea.

Ing. Jiří Zelený
odborný asistent katedry hotelnictví
Vysoká škola hotelová v Praze
zeleny@vsh.cz