Rodinné stříbro už se nenosí?

Každý asi z rukávu vysypeme desítky příkladů povolání, po kterých by nás ani nenapadlo se ohlížet, případně oborů, ve kterých bychom určitě nechtěli podnikat. Můj osobní seznam, na kterém figurují roztodivné položky, se nedávno definitivně rozrostl o lázeňství. A to navzdory tomu, že se jedná o obor tradiční, svým způsobem romantický a hlavně prospěšný. Vpravdě o rodinné stříbro.

Považuji se za celkem trpělivého člověka, ale obávám se, že v kůži podnikatele v lázeňství by lázeňský pohárek mé trpělivosti s tímto státem velmi rychle přetekl. Stačí se podívat na události posledních několika let. Jistě, provozovatelům tuzemských léčebných lázní bylo už dlouho jasné, že nemohou svoji budoucnost stavět pouze na klientech českých zdravotních pojišťoven a že musejí svoji nabídku přizpůsobit také cizincům, případně zdejším samoplátcům, ale to, jak se k nim stát postavil v roce 2012 změnou lázeňské vyhlášky, bylo hluboko za hranicí férovosti. Sebrat lázním ministerským rozhodnutím třetinu, někde dokonce až polovinu klientů, to se jen tak nevidí. Dlužno podotknout, že managementy lázní se s novou situací tu lépe, tu hůře vypořádaly. Ale najdou se i lázně, o kterých se v důsledku této změny hovoří už jen jako o bývalých… Lázeňská lobby se ale nevzdala a dál bojovala za pojištěneckou klientelu. I díky změně vlády se povedlo něco, v co možná doufal jen málokdo – ministerstvo připravilo změnu lázeňské vyhlášky, díky které by se do lázní dostalo opět více ­klientů zdravotních pojišťoven, a jejich pobyty by se prodloužily. Jenže pak na podnět skupiny senátorů zasáhl Ústavní soud a naděje na oživení byly šmahem ty tam. Je samozřejmě ještě šance, že se podaří prosadit nový zákon, který by systémově řešil problematiku indikačního seznamu, jenže je ve hvězdách, kdy a zda vůbec se tak stane.

Přičteme-li k výše uvedenému ještě aktuální ukrajinsko-ruskou krizi, kvůli které klesají příjezdy z těchto dvou zemí, dlouholeté spory s autorskými svazy a řadu dalších víceméně běžných problémů, musím říci, že hluboce obdivuji ty, kdo na podnikání v lázeňství neztrácejí elán. Držme jim společně palce. Rodinné stříbro přece nepatří do starého železa…

Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz