Ředitel paroplavby: Jsme na evropské úrovni!

Mezi vystavovateli na letošním veletrhu Holiday World nechyběla ani Pražská paroplavební společnost. S výkonným ředitelem této firmy Dušanem Sahulou jsme hovořili mimo jiné o tom, jak se paroplavba připravuje na novou sezonu, či o tom, jak si stojí v porovnání s podobnými společnostmi v zahraničí.

Naposledy jsme spolu hovořili v létě 2005, což je poměrně dlouhá doba. Co se za ten čas v PPS událo? Jakou jste vůbec měli v loňském roce sezonu?
Loňskou sezonu považujeme za vydařenou, a to i přes to, že jsme šest týdnů kvůli vysokému stavu vody na Vltavě nemohli vyplout. To postihlo zejména naši linku z Prahy na Slapy, kde jsme z patnácti vypsaných plaveb realizovali pouze čtyři. Situace na řece měla nepříjemné dopady prakticky na všechny provozovatele plaveb v Praze, nicméně celkově hodnotím sezonu jako standardní. Přepravili jsme během ní celkem 300 000 lidí. Do tohoto počtu počítáme jak ty, kteří využili našich pravidelných linkových plaveb, tak účastníky všelijakých firemních incentivních programů, rodinných i podnikových oslav, svateb a dalších akcí.

Když jsme spolu hovořili naposledy, byli jste uprostřed příprav na oslavy 140. výročí založení Pražské paroplavební společnosti. Jak se oslavy vydařily?
Řekl bych, že velmi dobře a že byly důstojné. A to i díky tomu, že jsme spojili síly s některými partnery. Například ve spolupráci se spolkem Vltavan jsme uskutečnili několik bezplatných plaveb a uspořádali výstavu v muzeu na Výtoni. Za určitý rest považuji to, že se nám nepodařilo dohodnout s vydavatelem na vydání reprezentativní publikace o historii paroplavby v našem hlavním městě. Nicméně materiály máme připravené a počítáme s tím, že publikace vyjde v průběhu příštích měsíců.

Je občas fajn si historii připomenout, ale žít se z ní nedá. Posuňme se proto do žhavé současnosti, respektive letošní teplé zimy. Hoteliéři a vlekaři pláčou, protože na horách není sníh. Silničáři se naopak radují, že nemusejí upravovat zaváté silnice. Jak se na současné počasí díváte vy?
Pochopitelně s radostí, letošní počasí nám velmi přeje. Celá flotila se totiž vždy po skončení půlroční plavební sezony musí připravit na sezonu příští, což trvá několik měsíců. Lodě se opravují, obnovují se nátěry, případně se provádějí různé úpravy. A z tohoto pohledu je tato mírná zima velmi příznivá.

Znamená to, že v zimě vůbec neplujete?
Plujeme, ovšem jen v omezeném provozu. Parník Vyšehrad mám nyní v Německu na zásadní rekonstrukci a opravy se provádějí také na motorových lodích Odra a Visla, které nasazujeme na linky do ZOO. V provozu tak máme pouze dvě motorové restaurační lodě Lužnice a Hamburg.

Nějak mi v tomto výčtu chybí parník Vltava…
Zcela správně. Tuto loď v nadcházející sezoně bohužel nebudeme používat, neboť projde zásadní rekonstrukcí. Během této rekonstrukce bychom loď vrátili do původní podoby, jakou měla ve 40. letech minulého století. Mimochodem – parník byl vyroben v roce 1940, v říjnu tedy oslaví už 67 let! Budu-li konkrétní, během rekonstrukce se na loď vrátí dřevěná paluba a objednánu máme také novou nýtovanou nástavbu, opět v duchu doby, kdy loď vznikala. Změny se dotknou také interiérů, ovšem tam naopak budeme usilovat o to, abychom se dostali na standardní evropskou úroveň. Vzorem nám bude například drážďanská flotila.

Kdy vám začíná plavební sezona? A jaké produkty v ní budete nabízet?
První linky jsou vypsány již na polovinu března, naplno se pak provoz rozjede na počátku dubna. Pokud jde o produkty, budou zcela standardní. Asi nejoblíbenější součástí naší nabídky jsou pravidelné plavby k zoologické zahradě v Praze–Troji, jejichž vytíženost je velmi ovlivněna počasím. Počítám, že i letos bude sílit trend, který pozorujeme a podporujeme v posledních letech, tedy že poroste zájem o pronájmy našich lodí pro různé firemní a další akce. A od prvního května bude v provozu naše nejdelší linka, která vede z Prahy pod Slapskou přehradu.

Novinky tedy žádné nechystáte?
Nepřipravujeme žádné nové linky, přesto se s určitými novinkami naši zákazníci setkají. Na jedné z nich spolupracujeme s pražskou zoologickou zahradou v Troji. ZOO připravuje nový navigační a informační systém pro své návštěvníky, kteří přicházejí z obory Stromovka. Nechci zacházet do přílišných detailů, ale v principu půjde o to, že lidé se budou na cestě k ZOO setkávat s figurínami zvířat, u kterých bude popis, za jak dlouho by se to které zvíře dostalo z daného místa do zahrady. Rádi bychom do tohoto systému zapojili také naše trojské přístaviště, které by mělo být v barvách ZOO. Stejně tak se do jednotné image ZOO „oblékne“ minimálně jedna z našich lodí. Prvně se s touto novinkou setkají lidé asi v květnu. Novinkou je také naše nedávno navázaná marketingová spolupráce s Museem Kampa. Naši cestující se budou moci seznámit s nabídkou tohoto muzea v Sovových mlýnech a naopak návštěvníkům muzea se do rukou dostanou naše propagační materiály. Spolupráci podobného druhu jsme otevřeni i s případnými dalšími zájemci.

Když jste hovořil o rekonstrukci parníku Vltava, zmínil jste se o tom, že inspirací vám bude například drážďanská flotila. Která z evropských zemí je podle vás ve vašem oboru na špici?
Vzhledem k tomu, že naším stěžejním produktem jsou plavby historickými plavidly, můj největší obdiv má Švýcarsko. A to kvůli způsobu, jakým tam nakládají se svým dědictvím v podobě historických parníků. Samozřejmě i již zmiňované Drážďany, kde je v provozu patnáct parníků. Tamní flotila je tuším nejstarší na světě a způsob, jakým je o ni postaráno, je velmi inspirativní.

Můžete se v zahraničí inspirovat také tamními produkty? Existuje něco, co u nás zatím zájemci o plavby Prahou nemají?
Během cest do zahraničí se samozřejmě zajímáme o to, co se v té které zemi v našem oboru nabízí, a hledáme inspiraci pro případné obohacení naší vlastní nabídky. Musím ale konstatovat, že naše nabídka je velmi podobná, dosahujeme de facto běžného evropského standardu. Nenarazili jsme zatím na žádný zásadní produkt, který by na našem trhu chyběl.
Nás samotné ovšem nedávno napadlo nabídku rozšířit o produkt určený pro děti. Rádi bychom nabídli naše lodě pro pořádání různých dětských oslav. Na palubě by se děti měly setkat kupříkladu s klaunem nebo kouzelníkem, k dispozici by měly mít skluzavky, balonky a další věci, bez kterých se pořádná dětská oslava neobejde. Standardně bychom měli tento produkt začít nabízet asi až v příští sezoně, nicméně zájemcům o dětský program jsme připraveni vyhovět už nyní.
Hovořím-li o dětech, musím se zmínit také o další novince, kterou pro ně připravujeme. Totiž o divadle na lodi. Kromě lodí, o kterých již byla řeč, nám patří i plovoucí restaurace zakotvená u Národního divadla. A na té by se každý víkend mělo hrát dětské divadelní představení. Repertoár by se měl měnit, prakticky každý týden by měli mít děti možnost zhlédnout jiné představení. Hrát by se mělo začít už letos, informace budou samozřejmě k dispozici na našich webových stránkách.

Prakticky dennodenně jsme zásobováni zprávami o tom, kolik peněz bude v příštích letech v různých oborech k dispozici z evropských fondů. Kdekdo tak nyní píše projekty a uchází se o evropské peníze. Nemáte stejné nutkání?
S tím se trochu potýkáme. Naše parníky jsou de facto technické památky, proto jsme přemýšleli o vytvoření určitého projektu, který by mohl být ze strukturálních fondů podpořen. Bohužel jsme se nebyli schopni do žádného dotačního titulu trefit.

Opravdu mají parníky statut technických památek? Nekomplikuje vám to jejich rekonstrukci?
„Papírově“ o technické památky nejde. Sice jsme se takovými tlaky v minulosti setkali, ale právě kvůli případným opravám a rekonstrukcím jsme se těmto snahám bránili. Každý, kdo vlastní či spravuje památkově chráněný objekt, asi ví proč. My se samozřejmě sami snažíme zachovat historický ráz obou parníků, ale na druhou stranu chceme svým zákazníkům dopřát komfort obvyklý na počátku třetího tisíciletí.

Předpokládám, že i bez památkářů není podnikání ve vašem oboru procházkou růžovým sadem. S jakými problémy se při své činnosti setkáváte?
Například zákon o spotřební dani, kvůli kterému nám vzrostly náklady na naftu. Určité potíže jsme měli také s nově vybraným správcem pražských náplavek. Ty jsou ale již minulostí a já si myslím, že nová podoba náplavek bude pro Pražany i návštěvníky města příjemná. Náplavky se promění v denně uklízené pěší zony, na kterých budou stánky s občerstvením a další zázemí. Věřím, že i díky tomu můžeme letos čekat dobrou sezonu.

-pmu-

www.paroplavba.cz