Prvních deset chorvatských let

V září roku 1992 bylo rozhodnuto o otevření chorvatského velvyslanectví v České republice. Pro země s velkou tradicí a kontinuitou státnosti je deset let sice krátká doba, ale pro chorvatskou diplomacii to bylo skutečně první větší výročí.

A právě k tomuto výročí se v prostorách Národního muzea v Praze dne 24. září 2002 uskutečnila prezentace knihy „Prvních 10 chorvatských let“. Při této příležitosti byl uspořádán také „Koncert pro přátele“, na němž vystoupila jedna z nejlepších chorvatských klap „Fortunal“ z Kvarneru, jež ve své hudbě vyjadřuje autentičnost chorvatské kultury.

Své vystoupení zahájil pan velvyslanec Chorvatské republiky v ČR Zoran Pičuljan myšlenkou sounáležitosti Čechů a Chorvatů a zdůraznil naše společné vztahy v oblasti kultury, nejméně uznávané části diplomatického působení.

Na základě této snahy chorvatské diplomacie vznikla kniha „Prvních deset chorvatských let“ – chorvatská kultura v České republice 1992 – 2002. V ní byl vytvořen přehled přes 300 různých prezentací chorvatských umělců a autorů zde v České republice. Pan velvyslanec připomněl, že velkého počtu těchto událostí se účastnilo i velvyslanectví. V publikaci se objevuje zmínka o retrospektivě chorvatského malíře a pražského profesora Vlahy Bukovace, která se konala v Národním muzeu v roce 2000, opomenuta nezůstala ani špičková představení Záhřebského kvarteta, mezi jehož zakladateli byl již v roce 1919 Čech Václav Huml, iniciátor Záhřebské hudební školy, „Zdravý nemocný“ Jiřího Menzla a záhřebského divadla „Komedie“. Z neobyčejně bohaté vydavatelské aktivity připomněl pan velvyslanec sbírku chorvatské poezie o moři s názvem „Má duše je moře“.

Pan Pičuljan též zmínil připravovaný „Malý chorvatskočeský biografický slovník“, v němž jsou uvedeny biografie téměř pěti set významných osobností Čechů a Chorvatů, které od 11. století, resp. od druhé poloviny 19. století, měly velký význam na provázanost dvou národů a kultur. (Kniha byla prezentována 10. října 2002 v Masarykově knihovně Pražského hradu.)

Závěrem pan velvyslanec poděkoval redaktorskému týmu Lidových novin, vedenému paní Pleškovou, spolupracovníkům na projektech slečně Jadrance Bošnjakové, kulturnímu atašé chorvatského velvyslanectví, panu Dušanu Karpatskému a Podravce, generálnímu sponzorovi akcí pořádaných chorvatským velvyslanectvím, a paní Mirjaně Žilič, ředitelce Chorvatského turistického sdružení v Praze, za dobrou spolupráci v prezentaci chorvatské kultury přes cestovní ruch.

Poté se budovou Národního muzea rozezněly nádherné tóny klapy „Fortunal“ z Kvarneru, inspirované životem dalmátských rybářů, kamennými městy, krásou i povahou moře, citlivě vyjadřující povahu Jadranu nedílně spojenou s duší Chorvatů a všichni přítomní se alespoň v mysli na pár okamžiků přesunuli na břehy Jadranu.

Připravila Lenka Vargová