Více výsledků...
Jihomoravský kraj patří mezi nejoblíbenější regiony České republiky a v loňském roce byl z hlediska počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních druhým nejnavštěvovanějším krajem v naší zemi. Více než polovinu návštěvníků tvoří rezidenti.
Kromě roku 2002, kdy návštěvnost překvapivě výrazně vzrostla, má popularita kraje poměrně stabilní trend. Přesto stejně jako ostatní kraje pocítil i Jihomoravský kraj v předminulém, a především v minulém roce pokles návštěvnosti v důsledku hospodářské krize. K hlavním zdrojovým zemím patří především okolní sousední státy, tj. Polsko, Slovensko, Německo a Rakousko.
Jihomoravský kraj je významnou křižovatkou dvou hlavních středoevropských dopravních směrů: IV. multimodálního koridoru (z Německa a severní Evropy na Balkán) a VI. multimodálního koridoru (z Polska a východního Pobaltí směrem na Rakousko a Itálii). Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu, Olomouc a slovenskou Bratislavu, dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D1, D2, I/52). Průběžně probíhá výstavba velkého městského okruhu v Brně, stavby v rámci přestavby železničního uzlu v Brně a příprava optimalizace dopravní infrastruktury mezinárodního významu, tj. rozšíření dálnice D1, R43, R52 a další stavby. V kraji se nachází také mezinárodní letiště Brno-Tuřany. Velkým problémem Jihomoravského kraje je, že intenzivní tranzitní doprava v kraji s sebou přináší také vysoké hodnoty emisí, které jsou zde třetí nejvyšší z celé republiky.
V roce 2009 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 507 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 32 260 lůžek a 4 874 míst pro stany a karavany. Počtem hromadných ubytovacích zařízení a počtem lůžek se kraj řadí ke slabšímu celorepublikovému průměru, naopak v počtu míst pro stany a karavany se pohybuje silně nad průměrem. Je to dáno především vysokou koncentrací zelených ploch v kraji a vodních objektů vhodných k rekreaci a pobytu v přírodě. Čisté využití lůžek a využití pokojů vykazuje dlouhodobě klesající trend, na kterém se v roce 2008 výrazně podepsala i hospodářská recese – od poloviny roku 2008 kleslo čisté využití lůžek o 5 % a využití pokojů dokonce o 7,8 %.
Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji (%)
Do Jihomoravského kraje přijíždějí návštěvníci nejčastěji automobilem (62 %), vlakem (14,5 %) a linkovým autobusem (10 %). Zájezdový autobus (asi 5 %) využívají k dopravě především zahraniční návštěvníci, kteří do kraje přijíždějí organizovaně. Převažujícími důvody návštěvy jsou poznání kraje (35,7 %, návštěva turistických atraktivit aj.) relaxace (15,07 %, odpočinek a pobyt v přírodě), pracovní důvody (asi 13 %) a turistika a sport (11,4 %).1)
Počet hostů v HUZ v Jihomoravském kraji (R + TOP 5 ZZ)
Strategie rozvoje cestovního ruchu je zahrnuta v dokumentu Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 – 2013, který navazuje na předchozí Program rozvoje 2006 – 2009. Jako hlavní cíl pro oblast cestovního ruchu je definováno prodloužit dobu pobytu hostů v kraji, která patří mezi nejnižší v republice, a zdůraznit jedinečnost a výjimečnost regionu. K dílčím cílům pak patří podpora Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, podpora projektů a vzájemná spolupráce hlavních aktérů cestovního ruchu.2)
Jihomoravský kraj má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Na jeho území se nachází řada chráněných přírodních území (k hlavním patří např. Bílé Karpaty, Moravský kras, Pálava a Národní park Podyjí) a přírodních úkazů. Návštěvníkům může nabídnout velký výběr z možností pro strávení aktivní dovolené i řadu významných kulturních památek, z nichž dvě jsou zapsané na Seznamu UNESCO. V Jihomoravském kraji lze také najít mnoho známých vinařských oblastí (Mikulov, Velké Pavlovice, Kyjov), které každoročně přilákají i mnoho zahraničních návštěvníků. Důležitý je rovněž segment folkloru a národopisných akcí. Specifickou výhodou kraje pro rozvoj cestovního ruchu je dobrá dopravní dostupnost atraktivních míst v kraji z nadregionálních dopravních tras. Jihomoravský kraj tedy pracuje s velmi dobrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu na svém území, a pokud ho efektivně uchopí, může upevnit svou pozici na zahraničních trzích a zvýšit tak počet zahraničních návštěvníků.
Připravila společnost Mag Consulting
Foto: Vladimír Kosek
Použité zdroje:
1) http://monitoring.czechtourism.cz
2) Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 – 2013
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.
Rozhledna Holedná v Brně: 35 metrů, 208 schodů, vstup zdarma celoročně. Obora s daňky a muflony, trasy od MHD, tipy na výlet s dětmi.
