Střední Čechy kolem dokola sice obklopují hlavní český turistický cíl Prahu, samy ale nabízejí spoustu možností, jak naplno prožít volné dny. Stačí se rozjet třeba jihovýchodním směrem od hlavního města na Podblanicko, do kraje blanických rytířů.
Vrch Blaník u Vlašimi svou výškou nedosahuje ani tisícovky metrů, přesto se může zdát magičtější než jiné vrcholy, které ho notně převyšují. Dochované pověsti a legendy napomohly vnímavým lidem vymyslet zajímavé projekty, které do průmyslem nepoznamenaného regionu dokážou přilákat turisty.
Krajem blanických rytířů
„U nás najdete velice zachovalou venkovskou krajinu, typickou pro střední Čechy. Tento kraj byl hodně chudý, a tak se tu mnoho nestavělo. Není tu žádný velký průmysl, ale naopak velmi čisté prostředí," popisuje kvalitu zdejšího prostředí Kateřina Červenková z vlašimské pobočky Českého svazu ochránců přírody.
 Velký Blaník při pohledu od Křížova |
Ochránci spolu s některými městy a obcemi na Vlašimsku a Voticku realizují projekt na podporu šetrného turistického ruchu. „Snažíme se rozumně využívat hodnot, které tu máme," vysvětluje Červenková podstatu projektu Krajem blanických rytířů.
Vydejme se tedy do okolí bájné hory Blaník. Uvnitř spí podle legend vojsko, které národu pomůže, když mu bude nejhůř. A jak rozlehlé je Podblanicko? „Názory na jeho rozsah se liší. Říká se, že jde o takové území, ze kterého je vidět Blaník. V podstatě se jedná o oblast okresu Benešov," říká Kateřina Červenková. Míní, že Blaník by mohl být zajímavým cílem pro většinu Čechů: „Vždyť je to jedno z důležitějších míst našich národních dějin." Dodává, že věhlasu pomohl i Jára Cimrman, respektive autoři hry Blaník, kteří inscenaci uvedli na repertoár Divadla Járy Cimrmana. Průřez horou Blaník v Cimrmanově pojetí najdou turisté i na jednom ze zastavení naučné stezky S rytířem na Blaník.
Odměnou je výhled z rozhledny
Naučná stezka střední obtížnosti vede na vrchol Velký Blaník. Měří čtyři kilometry a má dvě výchozí místa. Z jedné strany vede z Louňovic pod Blaníkem, z druhé pak z obce Kondrac. Než se vydáme na stezku, můžeme si v Kondraci přímo v plenéru prohlédnout geologickou expozici – vystavené velké bloky hornin s nádherným nábrusem.
 Krajem blanických rytířů provede návštěvníky naučná stezka |
 Rozhledna na vrcholu Blaníku připomíná husitskou hlásku |
Na stezku lze nastoupit z obou těchto výchozích míst. Na obě dojedeme vozidlem, které necháme na parkovišti. Na trase čeká na děti i dospělé 14 naučných zastavení a 17 hravých zastavení pro děti. „Na interaktivním stanovišti Chytré lano můžete propojovat a plnit různé úkoly. Například najít mládě a dospělého živočicha, nebo uhádnout, jak daleko jaké zvíře doskočí. Cesta vám pak lépe uběhne," věří Kateřina Červenková.
Upozorňuje, že těsně před vrcholem čeká na turisty poměrně prudké stoupání. Místu se lze vyhnout a zvolit sice pohodlnější, ale delší trasu po lesní cestě. Velkou atrakcí na vrcholu je dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky, ze které je nádherný výhled do okolí. Sama o sobě je zajímavým objektem. Původní rozhledna pamatovala počátky historie turistiky v Čechách. Dnešní podoba pak vznikala v roce 1941. Na vrcholu se můžeme občerstvit i nakoupit drobné suvenýry. Rozhlednu provozuje obec Louňovice pod Blaníkem.
Kondrac přeje gastronomii
Za zdržení stojí i obě výchozí místa. V Louňovicích se v infocentru dozvíme různé bájné příběhy Blaníku, v místním muzeu uvidíme zdejší archeologické nálezy. Na druhém konci stezky, v obci Kondrac, je v provozu unikátní Farní muzeum, které přibližuje život venkovských duchovních na přelomu 19. a 20. století. Prostory mají natolik autentickou atmosféru, jako by je pan farář opustil právě před chvílí.
Za dalšími expozicemi se musíme vydat na hřbitov, do prostor bývalé márnice. Tam si prohlédneme maketu původního románského kostelíčka a model obce, který přibližuje její podobu z poloviny 19. století. Nechybí ani expozice o pohřbívání.
„Na oběd bych vám doporučila zajít přímo v Kondraci do zdejší vyhlášené Restaurace U Matoušků, kam jezdí lidé ze široka daleka hlavně na řízky," přidává Kateřina Červenková certifikáty prověřený gastronomický koncept. „U Matoušků vaří klasickou českou kuchyni. Mají svoje jatka a vyrábějí kvalitní uzeniny s certifikátem KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ – regionální produkt®."
 Piknik ve vlašimském zámeckém parku je romantickým momentem |
Především cyklisté využijí služeb místní ubytovny U blanických rytířů. „Jsme ubytovna hotelového typu. Čtyřlůžkové pokoje mají vlastní sociální zařízení a kuchyňku. Lidé s handicapem mají k dispozici bezba-riérový pokoj v přízemí. Provozujeme i půjčovnu kol. S kolem vlastním anebo naším se pak cyklisté mohou vydat na cyklotrasu Po stopách blanických rytířů," říká provozovatelka ubytovny Ludmila Janoušová.
Trasa měří 27 kilometrů a vede převážně po silnici, částečně i po polních cestách. Na tabulích na odpočívadlech cyklisté najdou mapy a legendy o rytířích.
Novinka letošního roku – do zlatodolu
Od letošního června zajímavou novinkou objevíme u obce Roudný nedaleko Louňovic pod Blaníkem, odkud vede naučná stezka Zlatodůl. „Jde o zalesněný vrch, kde býval areál zlatodolu, kde se těžilo a zpracovávalo zlato," popisuje Kateřina Červenková tuto naučnou technickou stezku.
„Prohlédnete si dobové fotografie. Historickou podobu pak můžete porovnat s dnešními pozůstatky po důlní činnosti. Zájemci se mohou pokusit najít i střepy z takových kalíšků, které se používaly k získávání zlata za pomoci rtuti. Dozvědí se nejen technický postup, ale mohou si odnést i tento suvenýr. Nechybějí ani zastavení pro děti. Stezkou provádí permoník Ruda, kreslená postavička, která má zajímavé úkoly i pro rodiče. Stezka je v hodně členitém terénu. Určitě není pro kola a pro jízdu s kočárky," upozorňuje Katka Červenková z vlašimské organizace Českého svazu ochránců přírody.
Kdo už je unaven pěšími výlety po stezkách, přivítá odpočinek, například v penzionu Statek Blaník. „Ubytování s certifikátem KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ – regionální produkt® najdete v zachovalé vesničce Světlá pod Blaníkem, která od devatenáctého století neprošla žádnými změnami. Opět je ukázkovým příkladem zachovalé typické středočeské vesnice. Kromě kachlových kamen, která majitel vyrábí, a v každém pokoji jsou jiná, funguje ve statku dokonce i klasická pec. Zájemci si mohou vyzkoušet, jak se spávalo za pecí," popisuje Kateřina Červenková možnost, jak zažít v dnešní době něco opravdu ojedinělého, a přidává několik tipů i z Vlašimi.
 Život venkovských duchovních na přelomu 19. a 20. století přibližuje Farní muzeum v Kondraci |
 ParaZOO ve Vlašimi je příležitostí k seznámení se zástupci tuzemské fauny |
ParaZOO pomáhá zvířatům
Určitě radí zavítat do paraZOO, unikátní expozice volně žijících živočichů České republiky. V tak trochu jiném zoo jsou k vidění ptáci a různá zvířata, která se dostala do Záchranné stanice pro živočichy. Kvůli trvalým následkům zranění je nemohou ochránci pustit zpět do volné přírody. „Uvidíte výry, rysa, čápy, vydru a dozvíte se jejich příběhy," láká k návštěvě Červenková.
Hned naproti zoo se rozprostírá vlašimský zámecký romantický park. Stojí v něm řada drobných romantických staveb. V podblanickém infocentru na nádvoří zámku připraví zájemcům koše plné dobrot včetně šampaňského a pak už zbývá jen vyrazit na piknik do parku do blízkosti Čínského pavilonu nebo pseudogotického Starého hradu. A až se koš vyprázdní, stačí jen navštívit jednu ze tří bran parku, ve kterých objevíme kavárnu, cukrárnu, výletní restauraci a galerii s uměním.
Při putování Podblanickem se ještě zastavme v Benešově. Při toulkách starým městem zavítáme i na prostranství před základní školu Na Karlově, kde je od začátku listopadu k vidění bronzová maketa. „Znázorňuje původní historickou zástavbu města s minoritským klášterem ze čtrnáctého století," popisuje novinku Sandra Strusková z Kulturního a informačního centra v Benešově.
Příjemné ubytování najdeme podle ní ve čtyřhvězdičkovém Penzionu Konopiště na okraji Benešova. V centru města pak radí zvolit hotely v historické části města. A než se vydáme do města, můžeme si do mobilního telefonu stáhnout aplikaci Průvodce Benešovem. A při odjezdu domů inspiruje Sandra Strusková k výletu do kostelíčka ve Chvojíně vzdáleném tři kilometry, odkud je nádherný výhled do okolí.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Český svaz ochránců přírody, Petra Hajská, Martin Klaudys / SCHKO Blaník – informační centrum