V Dubaji se před měsícem s ročním zpožděním otevřely brány Všeobecné světové výstavy EXPO 2020. Výstavy, na kterou mělo podle původních očekávání během šesti měsíců zavítat na dvacet milionů zahraničních návštěvníků. Covid ale zamíchal kartami a mnohé se změnilo. Mnozí cestovatelé se proto dnes ptají, zda stojí za to EXPO 2020 navštívit. Otestovali jsme to. A přinášíme návod, jak se na výstavu dostat, které pavilony prohlédnout a jak z návštěvy vytěžit maximum.
Hned zkraje je třeba říct, že odpověď na dotaz, zda má cenu se na výstavu vypravit, není vůbec jednoznačná. Pokud by pro vás měla být návštěva výstavy primárním nebo dokonce jediným důvodem pro cestu do Dubaje, pak bychom odpovídali asi trochu zdrženlivě. Kdybychom ale otázku postavili tak, zda má cenu během pobytu v Dubaji navštívit také EXPO 2020, pak je odpověď jednoznačná: určitě ano!
Předpokládejme, že patříte do této druhé skupiny, tedy mezi ty, kteří mají v plánu Dubaj navštívit a pouze zvažují, zda se vypravit i na výstavu. Neváhejte ani chvíli. Návštěva výstavy je obohacujícím a inspirativním zážitkem, který vůbec nemusí nabourat váš rozpočet na cestu. V případě, že do Dubaje přiletíte s leteckými společnostmi Emirates nebo flydubai, získáte jednodenní vstupenku na EXPO 2020 zdarma. Pokud přicestujete s tuzemskou společností Smartwings, budete si sice muset vstupenku zaplatit, ale ani v takovém případě vás návštěva výstavy nezruinuje – za jednodenní vstup zaplatíte 95 dirhamů, tedy zhruba 570 korun. Bezplatně mohou výstavu navštívit děti, studenti či lidé starší 60 let. Do místa konání, které vyrostlo na jižním okraji města, se nejsnáze dostanete metrem – vede sem linka zvaná Route 2020 a stanice EXPO 2020 se nachází před hlavním vchodem do výstavního areálu. Využít můžete také bezplatný autobus Expo Rider. Transfer na výstaviště nabízí svým hostům také řada hotelů, některé dokonce bezplatně.
Letošní výstava se nese ve futuristickém duchu a zaměřuje se na hledání řešení vybraných problémů, s kterými se lidstvo v současnosti potýká. Tomu ostatně odpovídají i názvy jednotlivých tří sekcí výstavy – Udržitelnost, Mobilita a Příležitost. Výstavní areál má rozlohu cca 4,3 km2 a ve vlastních či sdílených pavilonech se zde prezentuje 192 zemí.
Je přirozené, že většina návštěvníků touží zhlédnout expozice svých vlastí. Mimo jiné proto, aby si mohli udělat obrázek o tom, jak si jejich domoviny vedou v porovnání se zbytkem světa. I kroky zástupců vybraných českých cestovních kanceláří proto během poznávací cesty uspořádané v minulém týdnu zamířily do pavilonu s názvem Czech Spring, který se nachází v sekci zaměřené na udržitelnost. A je třeba popravdě konstatovat, že nadšením tito profesionálové z oboru cestovního ruchu při odchodu z expozice nehýřili. Jejich dojmy byly poněkud rozpačité.
Pochválit je třeba umístění českého pavilonu – nachází se na lukrativním místě hned u vstupu do sekce Sustainability (Udržitelnost). Zaujme bezesporu svojí architekturou, které dominuje spleť trubek procházejících do interiérů a napojených na jádro expozice, tedy na systém S.A.W.E.R. z dílny AV ČR a ČVUT vyrábějící za pomoci solární energie vodu ze vzduchu a po kultivaci podpovrchovými kulturami zavlažující flóru vysázenou před pavilonem.
Je samozřejmě příjemné vědět, že technologii umožňující vytvořit podobnou oázu uprostřed dubajské pouště vyvinuli Češi. Jenže po vstupu do pavilonu přichází z našeho pohledu zklamání. Pokud byste do budovy přivedli člověka se zavázanýma očima, sundali mu šátek a nechali ho hádat, v expozici kterého státu se nachází, správné odpovědi byste se nejspíše nedočkali. Tedy pokud by dotyčný nebyl znalcem piva a nenapovědělo mu logo Pilsner Urquell svítící v restauraci u vchodu do pavilonu. Žádná jiná indicie se v interiéru nenachází. Na holých zdech byste marně hledali jakékoli fotografie či dokonce velkoplošné obrazovky, na kterých by se promítaly záběry z Česka. V přízemí se kromě systému S.A.W.E.R. (umístěného za potištěným sklem a tudíž tak trochu schovaného) nachází ještě Srdce pavilonu – největší ručně tvarovaná socha z nerezové oceli na světě. Jak se můžete dočíst na oficiálních stránkách české účasti na EXPO 2020, „ocelové kapiláry nechávají po sobě a po skleněných embryích stékat chladnou vodu, prorůstají stěnami a vytváří Mrak stínící návštěvníky i zahradu.“ Skulptur a dalších uměleckých děl najdete v útrobách českého pavilonu (i v jeho exteriéru) vícero. Část z nich pracuje se sklem jako tradičním českým materiálem, skleněné artefakty si mohou návštěvníci pavilonu v jeho prvním patře také zakoupit.
Kromě toho se Česko prezentuje také prostřednictvím dalších technologií – v jednom z koutů je instalováno několik 3D tiskáren, na kterých si návštěvníci mohou vytisknout z plastu sněhové vločky, opodál se hýbe robotické rameno obstarávající rovněž trojrozměrný tisk, naproti zas návštěvníci mohou prostřednictvím virtuální reality nahlédnout do darkovských lázní, dalším exponátem je jaderný minireaktor chlazený solí, díky kterému lze šetrně vyrábět a efektivně skladovat energii… Připočítat je třeba i technologie prezentované v periodicky se měnících dočasných výstavách – v době naší návštěvy se mohli návštěvníci seznámit třeba s drony použitelnými pro hašení požárů a další specifické úkoly, s robotickými vozítky přepravujícími balíky ve skladu apod. Podrobněji se s popisem pavilonu, rozpisem rotačních expozic a dalšími detaily seznámíte na stránkách Czexpo.com, kde ostatně najdete i virtuální prohlídku pavilonu.
Zkrátka a dobře, technologicky a umělecky se Česko ve stálé expozici ukazuje v dobrém světle. Jenže na rovinu je třeba říct, že technologické novinky jsou představovány i ve většině ostatních národních pavilonů, v řadě případů i vizuálně atraktivnější formou. A jen v málokterém pavilonu zároveň chybí alespoň malý kout, kde se daná země prezentuje jako destinace stojící za návštěvu. Jistě, s ohledem na zaměření tohoto webu máme možná trochu specifické nároky a chápeme, že EXPO 2020 není veletrh cestovního ruchu, ale i tak je česká expozice v tomto ohledu nevyužitou příležitostí. Ony dva týdny, po které se v Dubaji v rámci rotační expozice prezentovaly české lázně, jsou opravdu málo. Troufneme si tvrdit, že mezi návštěvníky výstavy budou většinu tvořit ti, kteří nejenže v Česku ještě nikdy nebyli, ale dost možná ani netuší, kde se naše země nachází a jakými krásami oplývá…
Chcete-li si výstavu opravdu užít, navštívit více pavilonů a expozice si opravdu prohlédnout, počítejte s tím, že jeden je pro návštěvu žalostně málo. Expozic totiž můžete na letošní výstavě najít 192, z toho zhruba šest desítek tvoří pavilony postavené přímo jednotlivými vystavovateli. A připočtěte k tomu ještě doprovodný program (byť kvůli covidu omezený oproti původním plánům), gastronomickou stránku věci apod. Pravda, i mezi účastnicemi výše zmiňované studijní cesty se našla taková, která byla schopna do návštěvnického pasu razítka za návštěvy 44 různých pavilonů během jednoho dne, o něco podobného se ale vůbec nepokoušejte. Večer byste už vůbec nevěděli, čím se která země vlastně prezentovala. Navíc musíte počítat s tím, že do nejatraktivnějších expozic je potřeba vystát třeba hodinovou frontu.
Čekání ve frontách se ale můžete z velké části vyhnout. Stačí, když si do telefonu stáhnete oficiální aplikaci EXPO 2020, v které si po registraci můžete bezplatně objednat až deset přednostních vstupů za den. Ovšem je to potřeba udělat s dostatečným předstihem, nejatraktivnější expozice bývají zarezervovány třeba na týden dopředu (např. Japonsko, letecká společnost Emirates aj.). Bez rezervace a bez čekání se tak obvykle dostanete jen do méně atraktivních pavilonů.
V každém případě se vyplatí na výstavu přijet co nejdříve po otevření vchodů, tedy po 10. hodině. Většina návštěvníků, zejména pak místních, přichází až později. Naopak největší „frmol“ je pak na výstavišti po západu slunce, kdy jsou teploty přijatelnější a dojem z návštěvy je umocněn pestrobarevnou hrou světel v jednotlivých expozicích. Brány výstaviště jsou od soboty do středy otevřeny do půlnoci, ve čtvrtek a v pátek dokonce do druhé hodiny ranní.
Chcete-li si udělat představu o rozložení pavilonů v rámci areálu a na výstavu nazřít z ptačí perspektivy, zamiřte na Garden in the Sky v sekci zvané Jubilee Park. Jedná se o 55 vysokou věž s rotující vyhlídkovou terasou, z které si během několika otáček prohlédnete celý areál. Řada pavilonů vás díky této nové perspektivě zaujme svojí architekturou – třeba pavilon Spojených arabských emirátů stylizovaný do podoby křídel sokola, kanadský pavilon připomínající tuzemské Ptačí hnízdo, belgický pavilon zvaný Green Arch, stříbrná kostka švýcarské expozice nebo hvězdami posetý americký pavilon, vedle kterého se tyčí část rakety Falcon 9. A samozřejmě také mohutná kupole zastřešující náměstí Al Wasl v centru výstaviště.
Na tuto otázku je také těžké odpovědět. Záleží na tom, co vás zajímá. Pokud se rozhodnete pro návštěvu českého pavilonu, pro srovnání si pak můžete zajít i do slovenské expozice v sekci zasvěcené mobilitě. Naši východní sousedé se prezentují třeba prostřednictvím supersportovního vozu na vodíkový pohon, vírníku a dalších technologických bonbonků. Z našeho pohledu stojí určitě za návštěvu pavilon USA, kde vše funguje jak na běžícím pásu. Tedy doslova – u vchodu se postavíte na pohyblivý chodník, který vás proveze celou expozicí, v níž se mimo jiné seznámíte s vybranými technologiemi, kterými Spojené státy přispěly k světovému vývoji – od původního Bellova telefonu přes iPhone až po marsovský rover Opportunity. Největším lákadlem japonského (na dlouho předem zarezervovaného) pavilonu je bezesporu sushi restaurace. Již zvenčí láká k návštěvě třeba pavilon Saúdské Arábie, na jehož šikmé stěně funguje největší velkoplošná obrazovka na světě. Spojením historie se současností zaujmou třeba expozice Thajska či Egypta. V pavilonu Francie nás zaujala část, kde se návštěvníci díky rozšířené realitě seznámí s průběhem oprav vyhořelé pařížské katedrály Notre Dame. Od místních se nám dostalo doporučení k návštěvě pavilonů Lucemburska, Itálie nebo Peru, osobně jsme se ale do těchto expozic už nedostali. Vřele doporučována nám byla i expozice Spojených arabských emirátů, i přes rezervaci přednostního vstupu bychom ale museli minimálně 45 minut čekat na vstup a návštěvu jsme – zřejmě ke své škodě – vzdali.
Pamatujte, že na výstaviště nebudete vpuštěni bez prokázání bezinfekčnosti dokladem o očkování nebo negativním výsledku PCR testu na covid-19 (nesmí být starší 72 hodin). Nejste-li očkováni nebo nemáte platný PCR test, můžete se nechat otestovat v Dubaji. I výstaviště samotné nabízí držitelům jedno- nebo vícedenních vstupenek bezplatné PCR testování. Jen musíte počítat s tím, že výsledek testu obdržíte do 10 hodin od odběru, je tedy třeba test absolvovat s patřičným předstihem před návštěvou.
Vzhledem k tomu, že na výstavišti strávíte řadu hodin, oblečte se komfortně, ale zároveň s respektem k místní kultuře. Pamatujte hlavně na pohodlné boty. Pokud by vás chození po areálu uondalo, můžete si zaplatit transfer vozíkem známým z golfových hřišť, případně se bezplatně svézt turistickým vláčkem pendlujícím mezi pavilony.
V Dubaji sice pomalu začíná zima, přesto musíte počítat s vysokými teplotami. Ty se v listopadu pohybují v průměru kolem 30 stupňů, v prosinci kolem 26 stupňů. Velká část chodníků mezi pavilony je zastíněna plachtami, i tak se pobytu na slunci úplně nevyhnete. Pamatujte proto na dodržování pitného režimu. Nemusíte ale s sebou nosit velké zásoby vody, ta je na výstavišti k mání téměř na každém kroku a za nečekaně příznivé ceny – plechovka je v automatech k mání za 2,50 dirhamu (asi 15 korun). Široká je i škála stravovacích možností v areálu.
Během prvního měsíce od otevření navštívilo výstavu 2,35 mil. lidí. Organizátoři to uvedli v tiskové zprávě. Zhruba 17 procent představovali zámořští návštěvníci, kteří nejčastěji přijížděli z Indie, Německa, Francie, Saúdské Arábie a Velké Británie. Zájezdy do Dubaje spojené s návštěvou EXPO 2020 nabízí i řada českých cestovních kanceláří. Přímými partnery České účasti na EXPO 2020 v Dubaji jsou cestovní kanceláře Quicktour a Bon Ton.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
