První Mezinárodní konferenci o cestovním ruchu a klimatických změnách uspořádala Světová organizace cestovního ruchu (WTO) na pozvání vlády Tuniské republiky na ostrově Djerba ve dnech 9. – 11. 4. 2003. Této konference se zúčastnili představitelé tuniské vlády, Mezivládní oceánografické komise, Světové meteorologické organizace, Světové organizace cestovního ruchu a dalších organizací s mezinárodní působností. Českou republiku na konferenci zastupovali dva muži: náměstek ministra pro místní rozvoj JUDr. Čestmír Sajda a Ing. Pavel Franěk, který je pověřen řízením odboru mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu MMR ČR. Ing. Franěk poskytl naší redakci základní materiály o této konferenci, s nimiž bychom vás rádi seznámili.
Podle zprávy ze zahraniční služební cesty, kterou Ing. Franěk vypracoval, se pořadatelé a organizátoři zaměřili na Kjótský protokol z roku 1997, který deklaroval nutnost vzít na vědomí důsledky znečišťování ovzduší a oteplování atmosféry. Hlavními znečišťovateli ovzduší jsou především vyspělé státy, přičemž největší podíl na znečišťování reprezentují Spojené státy americké a země Evropské unie. Kjótský protokol určil, o kolik procent se mají snížit nebezpečné emise.
Organizátoři konference rozdělili program do bloků, které prezentovaly důsledky znečištění ovzduší a jeho oteplení a jejich vliv na průmysl cestovního ruchu. Výslednými efekty jsou:
– hurikány a tornáda v tropických oblastech (např. El Niňo);
– enormní sucha v oblastech s nedostatkem vody;
– záplavy v oblastech, kde změny klimatu způsobují silné přívalové deště.
Důsledkem působení uvedených efektů je značné poškozování cestovního ruchu v mnoha směrech, které mohou jeho rentabilitu značně ohrozit, nebo dokonce postavit do pozice, kdy se turistický produkt příliš prodraží a nevyplatí se jej nabízet.
Turistické oblasti v Africe, které svoji ekonomiku postavily na rozsáhlých turistických komplexech, stojí dnes před skutečností, že spotřebu vody pro turistický průmysl pokryjí z vlastních zdrojů jen z 1/3 a zbylé 2/3 musí vyprodukovat z jiných zdrojů, nebo dovézt.
Oblasti ostrovní turistiky se potýkají nejen s nedostatkem sladké vody, ale i s tím, že z důvodu zvyšování teplot a znečišťování ovzduší dochází k zániku korálových šelfů, ke zmenšování ploch ostrovů a k jejich zániku.
V horské turistice došlo za posledních 50 let ke značnému zkrácení zimní sezony (až o 3 týdny), což má vedle ekonomických dopadů i dopady ekologické. Například životnost alpského ledovce se odhaduje do poloviny tohoto století.
Ekonomické dopady jsou těžko vyčíslitelné. Zimní turistika se například bude posunovat do oblastí nad 1400 m n.m. Podobně pojištění turistických zařízení v záplavových oblastech bude velmi drahé a možná se ani nenajde pojišťovna, která by do tohoto rizika vstoupila.
Záplavové oblasti ve střední Evropě budou nuceny na regulaci uvedeného fenoménu vynaložit značné prostředky, protože záplavy se zřejmě budou opakovat v periodách 5 – 10 let.
Česká republika patří k oblastem, ve kterých změna klimatu značně poškodila ekonomiku země včetně průmyslu cestovního ruchu a kde se k destruktivním skutečnostem připojil i zcela nový fenomén, a to sice média (především zahraniční), která přes jasný důkaz, že turistická infrastruktura byla obnovena, trvale prezentovala ČR jako oblast turisticky nepoužitelnou z důvodu kontaminace půdy, potravin a ovzduší. Konečným efektem pro cestovní ruch v ČR byla storna zájezdů, prázdné hotely a snížení cen, které si vynutili zahraniční touroperátoři.
Z uvedených důvodů se delegace Ministerstva pro místní rozvoj ČR jednoznačně přihlásila k Deklaraci z 1. mezinárodní konference o vlivech klimatických změn na cestovní ruch, která byla odsouhlasena organizátory a členy konference. Deklarace je určena všem mezinárodním ekonomickým organizacím a vládám zemí, které mají podíl na znečišťování ovzduší a tím i na vzniku záporného fenoménu s destruktivními důsledky.
-mmr- a –dva-
V Deklaraci z 1. mezinárodní konference o vlivech klimatických změn na cestovní ruch účastníci prohlašují, že si jsou vědomi, že cíle konference jsou v souladu se zájmy OSN v oblasti klimatických změn a udržitelného rozvoje, uznávají klíčovou úlohu Kjótského protokolu a berou v úvahu, že WTO neměla při pořádání konference na mysli pouze vědeckou debatu, ale spíše zdůraznění vztahu mezi klimatickými změnami a cestovním ruchem. Účastníci dále deklarovali, že si jsou vědomi důležitosti vodních zdrojů v cestovním ruchu, že uznávají existující a zhoršující se dopady klimatických změn v citlivých ekosystémech, berou v úvahu, že právo na cestování a odpočinek je uznáváno mezinárodní společností a že cestovní ruch je v současné době integrální součástí spotřebitelského modelu v mnoha zemích, přičemž podle předpovědi WTO v budoucnosti nadále poroste.
Účastníci dále souhlasili s následujícími tezemi:
1. Prosazovat, aby vlády vzaly v úvahu význam CR k trvale udržitelnému rozvoji a aby schválily všechny dohody a zejména Kjótský protokol, aby se zabránilo rozšiřování negativních klimatických jevů.
2. Podporovat mezinárodní organizace v dalším studiu vzájemných dopadů mezi CR a klimatickými změnami, včetně případů kulturních a archeologických památek, podporovat Mezivládní panel o klimatických změnách.
3. Vyzvat Spojené národy, mezinárodní, finanční a bilaterální agentury k podpoře vlád rozvojových zemí, pro které CR představuje klíčovou ekonomickou oblast, v jejich úsilí o adaptaci na nepříznivé účinky klimatických změn a k formulaci příslušných akčních plánů.
4. Požadovat, aby mezinárodní organizace, vlády, nevládní organizace a vědecké instituce podporovaly místní vlády a organizace destinačního managementu v realizaci zmírňovacích opatření reakcí na specifické dopady klimatických změn v příslušných destinacích.
5. Podporovat CR včetně dopravních společností, hoteliérů, cestovních kanceláří a průvodců v tom smyslu, aby přizpůsobili své aktivity a užívali energeticky efektivnější a čistší technologie a logistiky tak, aby minimalizovali jejich podíl na klimatických změnách.
6. Vyžadovat po mezinárodních organizacích a vládách, aby dodržovaly opatření trvale udržitelného rozvoje pro vodní zdroje a zachování mokřin a jiných vodních ekosystémů.
7. Požadovat, aby vlády podporovaly využití obnovitelných zdrojů energie v cestovním ruchu a dopravě poskytováním technické pomoci a používáním finančních a jiných stimulů.
8. Podporovat asociace spotřebitelů, společnosti v CR a média ve zvyšování povědomí v destinacích a ve vytváření trhů za účelem změny spotřebitelského chování.
9. Vyzvat hlavní účastníky CR z veřejného a soukromého sektoru a nevládních organizací k informování WTO o výzkumných studiích, zaměřených na cestovní ruch a sledování klimatických změn tak, aby WTO mohla fungovat jako instituce pro sbírání a třídění informací o této problematice a aby mohla rozšiřovat know-how.
10. Považovat Deklaraci jako rámec pro mezinárodní, regionální a vládní organizace ve smyslu monitorování jejich aktivit a akčních plánů v této oblasti.