Před covidem, za covidem, vinařská turistika to zvládá (II.)

Navazujeme na první část článku, kterou jsme zveřejnili v pondělí 10. května. Přinášíme několik slibovaných příběhů, které dokreslují dopady pandemie covid-19 na tuzemské vinaře. Tedy na výrobce vína, jeho prodejce a také podnikatele ve vinařské turistice.

Výrobci vína nebyli přímo postiženi vůbec. Úroda ročníků 2019 a 2020, tedy ta, která prošla procesem výroby a z velké části měla být nabídnuta trhu, byla dobrá. Vinaři v roli vinohradníků, technologů a sklepmistrů byli spokojeni. Část z nich, spíše těch menších a nejmenších, zápasila po sklizni 2020 s nedostatkem skladovacích prostor. Stalo se to zejména u vinařů, kteří dosahovali nižšího prodeje vína, a to jak z důvodů útlumu obchodu, tak téměř nulové návštěvnosti v jarních a podzimních měsících 2020 a v první třetině roku 2021.

Největší a velká vinařství nepocítila téměř žádné omezení výroby a jenom minimální výkyvy v prodeji. Vděčí za to zejména prodeji na pultech supermarketů, které byly po celé kritické období otevřené a jejich obraty se bez konkurence menších prodejem spíše zvýšily. „Náš obrat je podobný číslům z minulých let,“ hlásí velká a střední vinařství. Případ od případu si obchodníci pochvalují mírně zvýšený prodej v řetězcích čili supermarketech a také zvýšený nákup ze strany individuálních odběratelů. „Bylo jich sice méně, ale zase si odvezli místo dvou kartónů deset,“ dodávají.

Citelný propad zaznamenali vinaři při prodeji dárkových balení pro firmy, což souviselo s vyprázdněním kanceláří a zrušením vánočních darů a večírků. Fatální propad nastal ze strany gastro sektoru, který zastavil provozy úplně. Opět platí úměra, že výpadek dodávek do gastra zasáhl velké vinaře jen málo a nejvíce postihl vinařství, která se na gastro sektor specializují. Výdeje přes okénka restaurací prodej dražších vín nepokryly, vinoték v tomto režimu fungovalo málo.

Útlum obchodování s vínem způsobil značné potíže spíše menší vinařstvím, respektive hlavně těm, která nejsou na pultech velkých prodejen. „Byla to z týdne na týden úplná katastrofa. Sedl jsem k telefonu a začal obvolávat vinotéky, které prodej klientům nezastavily a všechny jsem pak objížděl,“ svěřil se vinař z Bořetic. Patří k těm, kteří jsou závislí na návštěvnosti a prodeji ze sklepa. Jak však sám nakonec přiznává, situace ho donutila najít si novou klientelu a nakonec skončil na 100 % tržeb ve srovnání s rokem 2019.

Společným konstatováním všech vinařů je, že jim ve všech směrech pomohli věrní zákazníci. Osobní odběr nahradili nákupem přes e-shop, sporadické návštěvy využili na předzásobení a nezřídka sebou přivedli i přátele.

Nulová návštěvnost znamená nulové tržby za služby. Vinař, který díky prodeji vína zůstal v černých číslech, dodává: „Takže celkově dobrý, ale samozřejmě penzion a degustace ve sklepě jsou úplně na nule.“ Tahle úplná nula postihla všechny poskytovatele turistických služeb, zejména ubytování. U vinařů jsou rozdíly podle poměru příjmů z vína a z turistiky. Především menší vinaři však výpadek příjmů z turistických služeb nedokázali nahradit jenom obchodem s vínem.

Majitel rozsáhlé sklepní restaurace a hotelu ve velké sklepní lokalitě na Slovácku si zoufal: „My pětihektaroví bychom si vínem na sebe vydělali, ale konkrétně já dodávám 70 % vína sám sobě.“ Takže výpadek hotelu, restaurace a současně 70 % vína bez odbytu je opravdu velká rána. Podobně jsou na tom malí vinaři, kteří převážnou část produkce prodávají ze sklepa přímo návštěvníkům a ubytovaným hostům.

Výpadek vinařských akcí a slavností byl obzvlášť pro malé vinaře přímo katastrofou. Na území vinařské oblasti Morava se ročně koná kolem 900 různých vinařských akcí pro veřejnost. Kolem 60 z nich jsou otevřené sklepy, které při návštěvnosti od vyšších stovek po tisícovky lidí generují během jednoho víkendu v jedné obci tržby vinařů a ubytovatelů v řádu milionů. Služby otevřených sklepů, kdy v jedné obci vinaři zabezpečují vždy několik otevřených vinařství po celou sezónu anebo alespoň o víkendech, rovněž z byznysu vypadly. Sklepy by sice uměly nabízet láhve přes okýnko, ale nebylo komu. Vinař z Velkých Pavlovic si právem stěžoval na příliš striktní omezení pohybu osob a sčítal: „Já na otevřených sklepech prodávám 50 % vína a dalších 50 % víceméně také ze sklepa, jen něco z toho rozesílám.“ Nakonec to ustál asi na 80 % obratu ve srovnání s předešlými lety, ale jak dodává: „Já naštěstí nemám ubytování!“ Sklepy s lůžkovým provozem v jeho sousedství jsou na tom mnohem hůř.

Paušální bilancování dopadů pandemie na vinařskou turistiku je tedy obtížné. Provázanost příjmů ze zemědělské činnosti, prodeje vína a turistických služeb pomohla mnoha subjektům, zejména těm orientovaným na obchod s vínem a s menším či zanedbatelným podílem turistických služeb. Vinař s velkým penzionem v Bořeticích si udělal jasný závěr: „Víno nás zachránilo, vysazuji další 2 hektary.“

Pandemie je však kritickou a věřme, že výjimečnou situací. Obecně platí, že všechny tři složky podnikání vinařů se významně podporují. Víno je obchodním artiklem a atraktivitou, služby vinařského sklepa a dvora jsou jedinečnou příležitostí budování kontaktů a vztahů, a tím i rozšiřování klientely.

Vynalézavost, věrnost, soudržnost. Tato tři slova jsem odpozoroval z chování a webových stránek mnoha vinařství, která vzala krizi jako příležitost. Především – všichni se vrhli na e-shopy a sociální sítě. Přesněji řečeno ti, kteří jimi vládnou. „Já to s tím e-shopem neumím, vždyť já si všechno dělám sám,“ vystihl situaci mnoha menších vinařů jejich kolega z Velkých Pavlovic. „Já vím, budu to muset udělat, i když to stojí hodně peněz,“ dodal vinař.

V posledních letech se vybavenost vinařství pro e-prodej zásadně zlepšila. Nezanedbatelnou roli hrála i technická a finanční podpora Vinařského fondu a Národního vinařského centra, které provozuje stránky vinazmoravyvinazcech.cz. Na tomto portálu je sekce, která jako na dlani nabízí asi 4 stovky e-shopů jednotlivých vinařství.

Dokonce i gigant v sektoru vína a současně turistiky Znovín Znojmo byl donucen zásadně vylepšit svoji e-komerci, a to v obou sektorech současně. E-shop dostal platební bránu a grandiózní seriál Putování za vínem, kterého se fyzicky zúčastňovalo až 8 000 lidí, byl nahrazen e-putováním. Prostřednictvím videoklipů k vybraným vínům a nakupování v e-shopu se zapojilo až 50 000 sledujících! „Osobní kontakt s lidmi a vínem se ničím nedá nahradit, ale je to pro nás vynikající zkušenost a budeme ji rozvíjet dále,“ potvrdil ředitel společnosti. K zhlédnutí už je e-procházka časem a je připravených 18 videí k jarnímu putování.

Příkladem z jiné kategorie je střední vinařství z Hustopečí, které ve spolupráci s eventovou agenturou rozběhlo pravidelné on-line degustace. Objednáte si balíček s víny, v daném čase se připojíte a sdílíte zážitek degustace s účastníky. Touto nelehkou cestou se pustila asi desítka vinařství. Z mé zkušenosti však musím říct, že degustace přes monitor je vyšší dívčí. Vyžaduje profesionální techniku a nejlépe i moderátora, jinak úroveň nenadchne a pozornost rychle upadá. Vlastní zkušenost můžete získat i sledováním video upoutávek, které se v době covidové v síti značně rozmnožily a svědčí spíš o prvních krůčcích vinařů do této formy komunikace.

Nouze naučila Dalibora housti. Vztaženo na vzájemnou soudržnost a spolupráci vinařů to znamená, že i když byli družní i doposud, v roce 2020 vykouzlili opravdu hezké společné akce. Snad nejvýstižnější a nejúspěšnější je #tosivypijeme – myslete na vinaře při výběru vín. Jedná se o instagramovou kampaň na podporu nákupů u vinařů z Moravy a Čech. Vinaři jsou upřímní a veselí a veřejnosti brnkají na strunu patriotismu. Sdělení jednou větou je: když děláme víno, myslíme na vás, až budete víno kupovat, myslete vy na nás. Jednoduchá podpora tuzemských vinařství na covidem postiženém trhu. Ty krátké video vzkazy se vyplatí zhlédnout. Tentokrát jsou profesionální a o víně i o kampani platí to, co po ochutnání pronese guru dnešních vinařů Miloš Michlovský: „Hergot, to je dobrý!“    

Závěrem si dovolím i osobní zkušenost, a to nejen z pozice propagátora, ale spíš pořadatele akcí vinařské turistiky. V roce 2020 nám vypadly jarní i podzimní Festivaly otevřených sklepů a brněnský festival Víno z blízka proběhl v nouzové variantě. Seriál putování pro cyklisty i pěší Krajem vína se rovněž uskutečnil v posunutých termínech. Nad budoucností hromadných vinařských a turistických akcí jsme se vážně zamysleli. Pokud by se radikální ochrana jednotlivců před infekčními respiračními chorobami měla stát naší běžnou realitou, je nejvyšší čas přemýšlet o pořádání menších akcí.

Doposud jsem za existenční hrozby pro vinařskou turistiku považoval stavební zákon, hygienické normy a podmínky pro provozování živnosti. Na tom trvám, ale od loňského roku přidávám i virové epidemie. Doufejme, že nás nadlouho obejdou a my si před sklepem se skleničkou v ruce budeme moct říct hergot, to je dobrý!