Poškodí Singltrek pod Smrkem konkurenční šarvátky?

V okolí Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda na Liberecku vyrostl v uplynulých letech unikátní projekt jednostopých stezek pro jízdu na horském kole. Díky vpravdě raketovému růstu zájmu cyklistické veřejnosti projekt plní to, co si jeho autoři vytkli jako jeden z cílů – poskytuje příležitosti pro rozvoj cestovního ruchu. Jenže poslední týdny ukázaly, že tento rozvoj může každý chápat po svém.

Co je Singltrek a kdo za ním stojí?

Na úvod připomeňme, že Singltrek pod Smrkem je formální produkt cestovního ruchu založený na jednostopých stezkách speciálně navržených pro přístupnou a zábavnou jízdu na horském kole. Vznikl v rámci partnerství veřejné správy a podniku Lesy ČR s experty na projektování a správu stezek jakožto produkt pro naplňování rekreační funkce lesa a poskytování příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Singltrek pod Smrkem navazuje na úspěch podobných projektů (trail center) ve Velké Británii a využívá know-how jejich zakladatele a designera Velšana Dafydda Davise. Realizace projektu se zhostila společnost Singltrek v čele s Tomášem Kvasničkou. Pro správu stezek byla založena obecně prospěšná společnost Singltrek pod Smrkem, v níž spojily síly zainteresované obce s Lesy ČR a jejímž ředitelem je Lukáš Novotný, radní Nového Města pod Smrkem.

Kromě sítě stezek na ploše asi 40 km2 bylo třeba vybudovat i nástupní místa. Vedle dvou dočasných míst pro první etapu projektu byla projektována dvě místa trvalá – jedno v obci Lázně Libverda a druhé v podobě centrálního nástupního místa v areálu přírodního koupaliště v Novém Městě pod Smrkem. Zatímco prvně jmenované nástupní místo nebylo kvůli nedostatku financí realizováno, vybudování druhého s názvem Singltrek Centrum se chopila společnost Singltrek. Ta také přistoupila k aktivnímu budování a ochraně značky. Singltrek je od roku 2012 registrovanou ochrannou slovní známkou. Díky tomu mohl začít tým okolo expertů Singltreku pod Smrkem řídit kvalitu destinace nástroji, které zatím v Česku nebyly v cestovním ruchu přiliš uplatněny.

Problémy jako daň za úspěch?

Projekt, který byl zamýšlen jako pilotní a v případě úspěchu přenositelný i do dalších destinací v České republice, se osvědčil – získal ocenění agentury CzechTourism, ocenění v rámci soutěže Dopravní stavba roku 2012 a stal se první evropskou certifikovanou destinací IMBA Ride Center, která označuje místa pro MTB se světovou kvalitou stezek. „Jasná, předem naplánovaná vize sítě stezek v kombinaci s rozvojem značky Singltrek začaly přinášet své ovoce. Návštěvnost vyrostla během 4 let existence projektu na 20 tisíc návštěvníků ročně. Poslední zářijový víkend 2012 návštěvníci Singltreku dokonce obsadili celou lůžkovou kapacitu re­gionu Frýdlantska,“ říká Tomáš Kvasnička.

Hans Rey, legenda MTB, označil Singltrek za projekt, který o 10 let předběhl dobu

Čekat na sebe ovšem nenechaly jen úspěchy, ale také první problémy. Ty se objevily letos na jaře, kdy se rozhořel spor mezi Tomášem Kvasničkou a Lukášem Novotným. Singltrek Centru coby oficiálnímu nástupnímu místu totiž začala vyrůstat konkurence – na místě, kde Lukáš Novotný jakožto podnikatel provozoval karavan s občerstvením (mezi turistickou veřejností je místo známé jako „U Kyselky“), by měl již během této sezony vyrůst srub s názvem Centrum u Kyselky, v němž si budou moci návštěvníci nejen zakoupit občerstvení, ale také zapůjčit kola a nastoupit na stezku. „Občerstvení u Kyselky s manželkou provozujeme již od roku 2010. Tehdy ještě Singltrek Centrum na koupališti neexistovalo. Naše místo nenavštěvují pouze uživatelé Singltreku pod Smrkem, ale i pěší turisté před nebo po výstupu na Smrk, či lidé na procházce na Kyselku. Po 3 letech, především z důvodu zvyšování poptávky, jsme se rozhodli naše služby zkvalitnit a rozšířit. Místo karavanu budou návštěvníci obslouženi v dřevěné chatě a cyklisté si nově i u nás budou moci otestovat kvalitní kola renomovaného výrobce TREK,“ říká Lukáš Novotný.

Tomáš Kvasnička v této souvislosti hovoří o kopii Singltrek Centra a zapojení dovozce kol TREK do „hry“ chápe jako ohrožení značky Singltreku. „Projekt pana Novotného je z velké části hrazen distributorem kol TREK, který využil příležitosti za zády oficiálních partnerů se vplížit do destinace,“ říká Kvasnička. „Projekt hradíme z vlastních zdrojů!“ oponuje Lukáš Novotný. Samotná značka TREK je podle něj dostatečně silná a přišla, aby mimo jiné pomohla s propagací stezek a destinace a přivedla další cyklisty, kteří by jinak na stezky třeba vůbec nezavítali. Dodejme, že oficiálními partnery projektu jsou v současné době česká značka kol AGang a globální výrobce outdoorového oblečení The North Face.

Podle Lukáše Novotného nemůže být o žádném plagiátorství řeč, byť se jeho Centrum u Kyselky zaměřuje na stejnou klientelu a nabízí podobné služby: „Singltrek Centrum mělo a bude mít dál asi pětinásobnou kapacitu oproti našemu centru u Kyselky. Mnozí návštěvníci, kteří se k nám opakovaně a rádi vracejí, hledají přívětivější alternativu k nově vzniklému nástupnímu místu Singltrek Centrum a jeho službám, které jim z nějakého důvodu nevyhovují.“

Hra s pozemky

Spor obou hlavních aktérů se točí také kolem pozemků, na kterých vyrůstá Centrum u Kyselky, a které se mimochodem nacházejí jen asi dva kilometry od místa, kde funguje Singl­trek Centrum. Podle Tomáše Kvasničky experti obec opakovaně upozorňovali, že by měla předmětné pozemky zakoupit a umožnit tak rozvoj sítě podle plánu vypracovaného Dafyddem Davisem, do majetku je mezitím získal Lukáš Novotný. Že by střet zájmů? Tomáš Kvasnička to vidí jednoznačně: „Ředitel obecně prospěšné společnosti, která byla ustanovena pro správu a údržbu sítě stezek a jako veřejně-právní garant jednotnosti propagace, a zároveň radní Nového Města pod Smrkem zneužil svého vlivného postavení způsobem, který Singltreku pod Smrkem zřejmě způsobí nenapravitelné škody.“ Lukáš Novotný však úvahy o zneužití postavení či střetu zájmů kategoricky odmítá: „Nejdříve jsme měli pronajatý pozemek města, později jsme pronajali další pozemky od původních majitelů, které jsme nakonec od nich koupili právě z důvodu připravovaného záměru stavby objektu, která je pouze logickým vyústěním našeho podnikání. Město nemělo důvod usilovat o pozemky, na nichž podniká soukromý subjekt v souladu s projektem destinace.“ Novotný dále uvádí, že město svým zapojením do projektu sledovalo vznik nových podnikatelských a pracovních příležitostí pro místní obyvatele, na což ale Kvasnička reaguje v tom smyslu, že tyto příležitosti by neměly spočívat v kanibalizování projektu. A ohrazuje se i proti Novotného tvrzení o podnikání v souladu s projektem – nástupní místo u Kyselky bylo podle něj projektováno jen jako dočasné, resp. sekundární a kromě parkoviště u něj neměla být žádná další infrastruktura.

Projektant mění názor?

Tento názor Tomáše Kvasničky podpořil v dubnu e-mailem také projektant Singltreku pod Smrkem Dafydd Davis, který mj. napsal, že původní plán identifikoval nástupní místa v obcích Lázně Libverda a Świeradów Zdrój, která měla sloužit jako nízkokapacitní nástupní místa bez vybudované infrastruktury. „V žádném okamžiku našeho plánování, projektování a příprav jsme neuvažovali o tom, že by na kterémkoli z těchto míst měla být rozvinuta jakákoli infrastruktura. To by bylo kontraproduktivní a oslabilo by efektivitu hlavního nástupního místa v Novém Městě pod Smrkem, které je klíčovou komponentou celého produktu. Je velmi důležité mít jediné formální nástupní místo a tím umožnit rozvoj koherentní identity projektu a jeho značky, která umožní prezentovat produkt mezi domácími a zahraničními uživateli. Silná značka je důležitá pro rozvoj oblasti jako destinace MTB cestovního ruchu. A to je v důsledku důležité pro maximalizaci sociálních a ekonomických přínosů, které má produkt sítě stezek přinést okolním komunitám,“ uvádí Davis.

Tyto Davisovy názory však rozporuje Jan Pospíšil, předseda správní rady Singltrek pod Smrkem, o. p. s., a starosta obce Lázně Libverda. Připomíná, že v roce 2009 se Davis podepsal pod základní rozvojový dokument chystaného Singltreku, v kterém se počítalo se zřízením dvou formálních nástupních míst u koupaliště v Novém Městě pod Smrkem a u chaty Jizerka nad Lázněmi Libverda včetně „realizace účelově navržených a postavených příslušenství, jež umožní efektivně řídit návštěvníky a generovat zisk“. Pospíšil sice připouští, že dokument mluví o jiném umístění nástupního místa v Libverdě, než je realita dneška, nic to však podle něj nemění na skutečnosti, že v obou místech mělo fungovat příslušenství umožňující tvorbu zisku a řízení návštěvnosti. „Současné tvrzení Dafydda Davise o plánovaném budování dvou dalších pouze ‚nízkokapacitních nástupních míst bez vybudované infrastruktury v Lázních Libverda a Świeradówe Zdróji‘ jsem nikde v našem společně odsouhlaseném rozvojovém dokumentu nenašel,“ poukazuje na posun Davisových názorů Pospíšil.

Konkurence vs. koncepce?

Své počínání v Centru u Kyselky obhajuje Lukáš Novotný volným trhem a snahou o rozšíření škály služeb a produktů pro klienty. Za ochrannou známkou a usměrňováním aktivit destinace je podle něj pouze snaha o její ovládnutí a ochrana businessu společnosti Singltrek. „Snaha o vybudování hospodářství s centrálním plánováním už tu jednou byla. Monopol je jistě pro každého podnikatele velkým lákadlem. Kořením každého projektu je však právě zdravá konkurence, ze které může profitovat celá destinace,“ říká Novotný. Tomáš Kvasnička jako jeden z autorů projektu to však vidí jinak. „Konkurenti“ si podle něj neuvědomují, že příležitosti k podnikání, produkující Frýdlantsku rozvojové efekty, s nimiž projekt od začátku počítal, nespočívají v konkurenci nástupnímu místu, ale v přidružených službách – zejména v ubytování a stravování. „Správce značky je pak postaven do velmi nelehké situace, při které musí silou ochranné známky podnikatelské aktivity usměrňovat,“ uvádí Kvasnička. Partneři projektu, tedy Lesy ČR a obce podle něj nyní čelí velmi těžké situaci, neboť Novotný jako ředitel obecně prospěšné společnosti prý významně poškodil její důvěryhodnost. „Experti projektu, kteří svou práci pro projekt financují díky provozu Singltrek Centra, se pak ocitli v prostředí, kdy jeden z radních nejen ‚vytuneloval‘ celý projekt, ale také značně ztížil jejich schopnost provozovat služby veřejnosti, garantovat naplňování dotace, splácet investici, vydělávat na příspěvek obecně prospěšné společnosti a plnit roli expertů, kteří mohou opečovávat rozvoj Singltreku pod Smrkem,“ nebojí se silných slov Tomáš Kvasnička. Aktuální situaci považuje za zatím největší ohrožení projektu. Na to Lukáš Novotný reaguje sérií řečnických otázek: „Jak se dá vytunelovat celý projekt pomocí nabídky služeb na jednom z nástupních míst? Jak může zkvalitnění služeb na nástupním místě ovlivnit důvěryhodnost o. p. s., která stezky udržuje? Může zkvalitnění a rozšíření služeb způsobit ohrožení či zánik projektu? Zjednodušeně řečeno jde o souboj koncepčního řízení produktu cestovního ruchu a volného (až živelného) podnikání.

Nejasná budoucnost

Jak se současná situace podepíše na budoucím fungování Singltreku pod Smrkem? Na první pohled by se mohlo zdát, že v duchu rčení „když se dva perou, třetí se směje“ roztáhne koutky úst zákazník, který bude moci volit z více alternativ, ať už jde o nástupní místo, parkoviště, občerstvení či značku kola. Jenže ono to tak nutně být nemusí. A byla by škoda, kdyby opravdu unikátní projekt Singltreku pod Smrkem v důsledku současné „přestřelky“ utrpěl šrámy a ztratil glanc a konzistenci.

Text: Kamila Ondráčková a Petr Manuel Ulrych
Foto: Petr Slavík