Pomoc pro pracovníky v cestovním ruchu

Kus dobré vůle pomůže víc než proklamace o pomoci. To prokázal seminář ACK a Úřadu práce ČR věnovaný tomu, jak subjekty v cestovním ruchu mohou s využitím podpory státu udržet kvalifikované zaměstnance a s nimi i naději na renesanci svého podnikání.

Mezi pomocné nástroje v době covidu patřil zejména program Antivirus. Jenže jeho účinnost vypršela se skončením lockdownu. Průmyslové podniky a některé služby se jakž takž oklepaly a mohou jet dál. Jenže v zahraničním cestovním ruchu trvá lockdown víceméně pořád. Z velké části oficiálně kvůli ochranným opatřením.  Ale i tam, kde jsou předpisy volnější, přežívá a nejspíš ještě nějaký čas bude přežívat stopka v hlavách lidí, kteří se bojí cestovat. Troufám si tvrdit, že vně našich hranic je takových lidí ještě více než uvnitř. Proto jsou incomingové firmy včetně průvodců nejohroženějším druhem, kterému se té pomoci dostalo nejméně, resp. v současné době nedostává vůbec. Jak řekl předseda ACK ČR, vysoce kvalifikovaní pracovníci incomingu se sice mohou sebrat a jít dělat účetní, překladatele nebo síly v supermarketech – ale kdo pak pomůže incomingu k restartu, až bude možný? Incoming je perspektivní a efektivní odvětví a bylo by hříchem na něj rezignovat.

ACK ČR proto permanentně bušila na všechny možné dveře – a jisté pochopení našla u Úřadu práce ČR. Ten má k dispozici programy pro udržení zaměstnanosti, původně určené spíš pro případy hromadného propouštění, tedy velkých firem. To se nekonalo, naopak největším problémem průmyslu je vedle nedostatku materiálu nedostatek pracovníků. Takže vyčleněné peníze zbývají.

Nápad využít je k udržení kvalifikace v odvětví, v němž převažují malé firmy, sice není samospasitelný, ale rozhodně je hodný ocenění. Toho se také přednášejícímu Zdeňku Osmanczykovi (na snímku) dostalo po smršti konkrétně zodpovězených otázek následným závěrečným potleskem vestoje.

Oč jde? Úřad práce ČR a jednotlivé úřady po republice budou s porozuměním pomáhat vyplnit a následně vyřizovat žádosti na projekty vzdělávání zaměstnanců, v nichž lze poskytnout dotaci až 85% nákladů na kurzy a až 100% refundaci mzdy za dobu, kdy se zaměstnanec kurzu účastní. V projektu samozřejmě musí být zdůvodněno, čeho bude rekvalifikací pracovníka dosaženo, návaznost vzdělání na nový podnikatelský program. Jako např. orientace firmy na nové trhy (u jazykových kurzů) či na nové cílové skupiny (u marketingu, IT vč. sociálních sítí) atp.

Podpůrné programy jsou dva. Jednak Outplacement, který se týká celé republiky, ale jen v případě rekvalifikace zaměstnanců (kvůli evidenci se musí nahlásit na příslušný úřad práce jako zájemce o zaměstnání, aniž by musel být ve výpovědi a aniž by to pro něj mělo jakékoliv důsledky). Druhým programem je POVEZ II, který je určen nejen pro zaměstnance firem, ale i pro OSVČ a neziskové organizace, ale jen pro mimopražské regiony. Praha jako bohatý region nemá dle EU nárok.

Programy běží do konce roku 2022 a očekává se, že i 2023 a mají samozřejmě řadu povinných náležitostí, jak vybírat lektory, kolik je nejvyšší uznaná mzda lektora a mzda zaměstnance pro výpočet příspěvku, že účastník kurzu musí mít docházku minimálně 80 % a pro podnik platí podmínka de minimis (kterou v cestovním ruchu těžko kdo překročí) a mnohé další. Účastníci semináře si zapisovali a dotazovali se jako o závod – evidentně nápad padl na úrodnou půdu. V každém případě to bude i kvůli EU papírová vojna – ale místo tvrdé byrokracie byla přislíbena chápavá pomoc.

ACK ČR již se Zdeňkem Osmanczykem dohodla některé vhodné typy kurzů, které by měly být uznány pro tyto projekty. Například jazykové, účetnictví pro cestovní ruch, marketing a reklama, kurz delegát cestovního ruchu, PR komunikace a další – byla jich plná stránka. Návazně na seminář se ACK dotáže členů, o která témata by měli zájem, a pomůže při výběru akreditovaného lektora či pracoviště, případně spojení zaměstnanců z více firem. V těžkých dobách je vzájemná spolupráce a vzácné pochopení úřadu ta nejlepší deviza. Neházejme flintu do žita, naučme se radši lépe mířit.