
Postava rožmberského regenta a na svou dobu vynikajícího ekonoma Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan (1535 – 1604) je spjata především s regionem jižních Čech. Poslední dvě dekády života ovšem prožil slavný stavitel rybníků na Sedlčansku, kde cílevědomě budoval své rodové panství. Vydejme se tedy po jeho středočeských stopách.
Naši pouť nemůžeme začít jinde než v Sedlčanech, v „hlavním městě“ Krčínových držav. Zde obratný hospodář koupil dům a přestavěl ho na velký pivovar, na potoce Mastníku vybudoval mlýn, při kterém zřídil valchu pro soukeníky a dílnu pro nožíře a brusiče, poblíž založil rozsáhlou chmelnici a sádky na ryby. Nejzachovalejší památkou na velkého feudála je ovšem bělostný, původně raně gotický kostel sv. Martina, ve kterém se Krčín účastnil bohoslužeb a na jehož kúru pěl pobožné písně. Sakrální stavba byla v 16. století opevněna hradbou s ochozem a vstupní bránou (dnešní zvonice) a sloužila jako poslední útočiště obyvatel při nepřátelském napadení. Dnes je sedlčanský chrám jedním z nemnoha dochovaných obranných kostelů u nás. Vaše cesta po Krčínových stopách by ovšem měla odstartovat v městském muzeu, kde má náš magnát samostatnou expozici. Její nejvzácnější částí je bohatě iluminovaný kancionál (zpěvník duchovních písní), ve kterém je zachycena Krčínova podoba. Jedná se o dosud jediné známé dobové vyobrazení pána Sedlčan.
Křepenická tvrz – Krčínovo honosné sídlo |
Další významnou rybníkářovou stopou je vodní tvrz v Křepenicích s přilehlým, dodnes funkčním ovčínem. Mohutné renesanční sídlo zdobené sgrafity si Krčín vystavěl po vzoru své bývalé rezidence v jihočeské Kratochvíli a zřídil v něm mimo jiné i alchymistickou dílnu. V těsné blízkosti tvrze zbudoval dvojici rybníků Návesník a Nepřízeň, jejichž vodní plochy důmyslně začlenil do obranného systému sídla. V současné době je křepenická tvrz v rekonstrukci a chystá se její zpřístupnění veřejnosti.
Příčovský větrný mlýn |
Jen pár kilometrů jižně od Křepenic najdete tři další památky spojené se jménem sedlčanského „velkopodnikatele“. První z nich je monumentální zřícenina větrného mlýna holandského typu na nevýrazném vršku u obce Příčovy. Jde o největší stavbu tohoto typu u nás a jednu z největších v celé Evropě (vnější průměr objektu činí 14 metrů). Podle vnitřních otvorů a otisků po trámech si můžete udělat dobrou představu o nástavbové dřevěné konstrukci, která zvenku nesla lopatky a uvnitř složitý mlecí mechanismus. Přesná doba jeho vzniku není známa, odborníci mluví většinou o 18. století s tím, že staviteli byli Lobkowiczové. Nevylučují ovšem ani století šestnácté, které by ukazovalo na Krčína. Asi kilometr od této výjimečné stavby se rozkládá největší rybník na Sedlčansku – Musík (50 ha). Rozsáhlá vodní plocha se každou zimu těší velké oblibě bruslařů z okolních vesnic. Třetí stopou jsou nedaleké Dublovice. V místním kostele Nejsvětější Trojice je totiž pochována Krčínova dcera Mariana. Dublovický kostel, mlýn i rybník Musík spojují příjemné cyklostezky č. 8133 a 8134.
Románský kostel v Obděnicích, v němž chtěl být Krčín pochován |
Čertův kámen v přírodní rezervaci Husova kazatelna |
Za největší záhadou, která obestírá osobu Jakuba Krčína, se musíte vypravit do Obděnic, malebné vísky poblíž Petrovic, které vévodí nádherný románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Sem činorodý sedlčanský pán přesídlil na stáří z Křepenic, zde si vystavěl pohodlnou tvrz (její skromné, leč postřehnutelné zbytky jsou zakomponovány do novodobé usedlosti v severní části obce) a tady chtěl i zemřít. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby na kostelním náhrobku, který si Krčín nechal před smrtí zhotovit, nechybělo datum úmrtí. Ha, a hádanka je na světě. Kde je tedy slavný nebožtík pohřben, když v Obděnicích očividně ne? Podle posledních výzkumů se zdá nejpravděpodobnější varianta, že Krčínovy ostatky leží v kostele sv. Vavřince v Prčici. V prčickém chrámu byla podle všeho pohřbena Krčínova nejstarší dcera Kateřina, provdaná Velemyská na tvrzi v Mitrovicích, které tehdy spadaly do prčické farnosti. Z toho odborníci usuzují, že starý a nemocný muž, který trávil poslední dny života právě u své nejstarší dcery, byl po své smrti jaksi „nouzově“ pochován v Prčici. Krčínova dcera zkrátka nechtěla nebo nemohla nákladný převoz otcova těla do relativně vzdálených Obděnic uskutečnit. Přesvědčivé důkazy ovšem stále chybí…
Rozsáhlá plocha rybníka Musík je v zimě rájem bruslařů |
Krčínovo mystérium podporuje také řada pověstí a legend. Jen jedna z nich vás ale zavede do přírodní rezervace. Chráněné území Husova kazatelna kousek od Obděnic obsahuje několik pozoruhodných balvanů neobvyklých tvarů včetně největšího viklanu u nás. Imaginární rybníkářova stopa se však pojí s Čertovým kamenem – velikým balvanem s pravidelnou vertikální puklinou. A ona pověst? Zámožnému Krčínovi prý při stěhování peněz a zlata z Křepenic do Obděnic pomáhali čerti. Jeden z nich si naložil příliš těžké břímě, vak mu vyklouzl a spadl přímo na kámen, který tou silou praskl na dvě části. Nevěříte? Přijeďte a přesvědčte se.
Text a foto: Jan Pomykal
Křepenická tvrz – Krčínovo honosné sídlo
Příčovský větrný mlýn
Románský kostel v Obděnicích, v němž
Čertův kámen v přírodní rezervaci
Rozsáhlá plocha rybníka Musík je v zimě rájem bruslařů