Podnikatelé v Karlových Varech zažívají v posledních měsících určitou nervozitu spojenou s hrozícím výpadkem ruské klientely. A jelikož jsme zaslechli i volání po větší marketingové prezentaci města na ruském trhu, požádali jsme o rozhovor karlovarského primátora Petra Kulhánka. Naše řeč se ale samozřejmě stočila i k jiným otázkám, třeba k investičním plánům města či k nové roli Petra Kulhánka v čele Sdružení lázeňských míst ČR.
Karlovy Vary mnohým automaticky asociují ruskou klientelu. Její význam pro město se potvrdil i v loňském roce, kdy rostoucí příjezdy z Ruska do určité míry kompenzovaly úbytek domácích návštěvníků. Incoming z Ruska je však nyní v důsledku devalvace rublu a rusko-ukrajinské krize významně ohrožen. Můžete úbytek ruských klientů ve městě potvrdit a kvantifikovat?
Trendy sezony určuje u ruské klientely především květen a konec roku, ale ano, zdá se, že letošní sezona může být o něco slabší, nejen v Karlových Varech, ale i v Praze a dalších českých destinacích. Je to citelné, protože jde o zhruba šestinu návštěvníků České republiky. Momentální odhady karlovarských hoteliérů hovoří o zhruba dvacetiprocentním poklesu klientely.
Hodláte přistoupit k nějakým mimořádným marketingovým aktivitám na ruském trhu, a podpořit tak podnikatele ve městě? Nebo je podle vás načase zintenzivnit marketing na jiných zdrojových trzích?
Je asi mimo možnosti jediného města marketingově změnit trendy na tak obrovském trhu, jako je Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Určitě by daleko více než marketing pomohlo zjednodušit vízovou proceduru na úroveň jiných zemí v Evropě, ale to bude v současné situaci asi dost těžké. Karlovy Vary se ale o to ve spolupráci s ministerstvy snaží už léta. Jiné trhy se také snažíme oslovit, v tuto chvíli především německy hovořící země a Skandinávii. Věříme, že znatelný zlom by mohla přinést kandidatura na seznam světového dědictví UNESCO.
Jsem rád, že jsme dokázali pro město vydobýt nový, jednadvacátému století odpovídající statut lázeňského místa.
V loňském rozhovoru jste přípravu nominace lázeňských míst na seznam UNESCO označil za „město-ochrannou prioritu". Květnovým odevzdáním dokumentace jste se stali oficiálními kandidáty. Znamená to, že tím pro vás práce spojené s nominací končí, nebo jde jen o konec jedné etapy?
Práce rozhodně nekončí, kandidatura ještě není zápis. A zápis na seznam UNESCO je skvělé doporučení, ale město a destinace se musí dál vyvíjet. Spíš než jako konec vnímám kandidaturu jako začátek budování nového, trochu bohatšího produktu, který bude oslovovat nejen milovníky lázní nebo jejich potenciální pacienty, nejen fandy golfu či filmu, ale také „globetrottery", pro které UNESCO znamená také informace, poznání, chápání odlišných kultur a tak podobně. My Evropané léčebné lázeňství chápeme, ale je to něco trochu jiného než americké „spa" nebo japonské „onsen".
Vraťme se ještě ke statistikám. Agenturní zpravodajství mimo jiné hlásí, že lázně v Karlovarském kraji doufají v četnější příjezdy tuzemské klientely. Je to podle vás za současné situace reálné? Bude město v tomto ohledu realizovat nějaké aktivity?
Tak určitě, snažíme se o to i my, a to i třeba ve spolupráci s agenturou CzechTourism, letos při zahajování sezony jsme se zapojili do kampaně Česko – země příběhů. Ale je třeba také přiznat, že Karlovy Vary jsou historicky město kosmopolitní, kde domácí klientela v posledních desetiletích a vlastně ani stoletích netvořila většinu. Změnit to z roku na rok je, obávám se, nemožné.
Loni v červnu jste zmínil některé investiční akce zajímavé z hlediska cestovního ruchu a lázeňství, mimo jiné evergreen v podobě Císařských lázní. V této otázce došlo k jistému posunu, rekonstrukce by se mohla dostat přímo do státního rozpočtu, nepletu-li se…
Ano, nyní čekáme na avizovanou schůzku s předsedou rozpočtového výboru sněmovny a ministrem financí, abychom dostali odpověď, zda stát bude tvořit třetí pilíř financování obnovy společně s městem a krajem. Z mého pohledu by si pozornost státu a jeho podíl na rekonstrukci národní kulturní památka tohoto významu určitě zasloužila. Až získáme odpověď na tuto otázku, budeme řešit možné varianty dalšího postupu – od plné realizace stávajícího projektu přes redukovaný rozsah obnovy až po, v krajním případě, zakonzervování objektu. Ale té poslední varianty bych se opravdu nerad dočkal.
Jaké další investice zajímavé z pohledu cestovního ruchu a lázeňství máte plánu?
Za významné považujeme pokračující obnovu Národního domu, kdysi vyhlášeného hotelu a centra společenského dění. Leží na okraji lázeňského území, a je tak předurčen k zajímavé a v Karlových Varech spíše nezvyklé úloze řekněme „City Centre" hotelu, spíše než lázeňského sanatoria, i když samozřejmě nabídne i lázeňství. Většina místních lidí vnímá velice pozitivně jeho zmrtvýchvstání po dvaceti letech. Velké naděje vkládáme do posledního městského lázeňského domu, Alžbětiných lázní, které bychom chtěli v rámci PPP projektu povýšit na moderní veřejné lázeňské zařízení, které se samo o sobě stane atrakcí, důvodem pro návštěvu. Investiční příležitost představíme i na letošních Dnech stavitelství a architektury, které se v Karlových Varech konají v červnu. Cílíme také na „sportovní turistiku", v širším centru města roste víceúčelový sportovní areál, který by mohl do budoucna sloužit k vrcholovým soustředěním… Ale všechny tyto záležitosti přesahují svou realizací letošní rok, bude hodně záležet na budoucím zastupitelstvu města, jak se k těmto výzvám postaví.
Letos v říjnu vás čekají komunální volby a nejeden z vašich voličů, včetně potenciálních, pracuje v cestovním ruchu. Kdyby se vás zeptal na bilanci úspěchů a neúspěchů v naplňování těch bodů vašeho programu, které se týkaly cestovního ruchu, co byste odpověděl? A s jakými prioritami v cestovním ruchu půjdete do letošních voleb?
Určitě jsem rád, že jsme dokázali pro město vydobýt nový, jednadvacátému století odpovídající statut lázeňského místa. Nahradil nařízení vlády z padesátých let. Podařilo se nám modernizovat městské Infocentrum, které nyní zároveň sehrává úlohu destinační agentury města. Obnovili jsme činnost Balneologického institutu, který byl před dvaceti lety nepochopitelně a bez náhrady zrušen. Od té doby neměl aplikovaný výzkum lázeňství v České republice žádnou platformu, a obávám se, že to je jeden z hlavních důvodů, proč jej dnes i stát pomalu odepisuje jako anachronismus – jenže léčení přírodními prostředky, léčení a uzdravování komplexní, nejen farmakologické potírání symptomů, budoucnost má, a my to chceme dokázat. Ochrana a citlivý rozvoj města na první pohled možná nevypadají jako důležité pro cestovní ruch a lázeňství, ale ve skutečnosti jsou v delším horizontu tím zásadním faktorem, který určuje, zda se město stane cílem, nebo zastávkou. Takže i UNESCO, a s ním související snahy o lepší definování městské památkové rezervace, programu její obnovy, práce na novém územním plánu a studie rozvoje zejících děr v urbanistickém plánu města, především v jeho širším centru, mimo samotné lázeňské území.
Letos na jaře jste se stal předsedou SLM ČR. Jaké plány máte v této funkci?
Je nutné říci, že mandát současného předsedy je časově omezen zhruba 7 měsíci vzhledem k podzimním komunálním volbám. Po nich musí sněm ustavit vedení Sdružení na další volební období. Přesto v této době bude stěžejním úkolem dosavadní snaha o snášení argumentů k prokazatelně pozitivním účinkům lázeňské léčby na lidské zdraví. Není možné a správné akceptovat současný pohled některých orgánů, které považují lázeňství za placenou dovolenou. Lázeňská léčba je staletími prověřená a ověřená léčebná metoda, která musí mít nezastupitelné místo ve zdravotním systému České republiky. Zejména v posledních letech stát přistupoval k lázeňství jako k otloukánkovi, místo aby byl hrdý na vynikající pozici a výsledky české balneologie v evropském i světovém měřítku, a podle toho se k němu také choval. Čeká nás tedy kontinuální snaha o změnu pohledu na české lázeňství, ať již trpělivým vysvětlováním na všech úrovních a místech, které situaci v lázeňství a přístup k němu ovlivňují, tak konkrétními výsledky třeba právě v Karlových Varech obnoveného Balneologického institutu.
Text: -pmu- Foto: archiv Magistrátu města Karlovy Vary
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Hostitelem letošního výročního incomingového workshopu Czech Republic Travel Trade Day (TTD) bude Karlovarský kraj. Akce proběhne ve dnech 23. a 24. května v karlovarském Grandhotelu Pupp a jejím cílem je posílit příjezdový cestovní ruch a podpořit destinační značku „Visit Czech Republic“...