Karlovarské stezky 2026: kam na výlet do lázeňských lesů i za jejich hranice

Karlovarský kraj propojuje síť značených stezek: od lanovky na Dianu a Goethovy vyhlídky v lázeňských lesích až po naučnou stezku skřítků v Kyselce, sopku Železnou hůrku nebo svatojakubskou pouť ke Žluticím. Většina tras je značená, sjízdná i pro rodiny s kočárkem a dá se zvládnout za jeden den.

Lázeňské lesy Karlovy Vary: Diana, Goethova vyhlídka a stezka strašidel

Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary spravují rozsáhlou síť značených pěších i cyklistických tras kolem centra lázeňského města. Mezi nejoblíbenější cíle patří dvě historické vyhlídky.

Goethova vyhlídka stojí na vrchu Věčného života od roku 1889 a patří k nejstarším a nejvýše položeným vyhlídkám v Karlových Varech. Z neogotické stavby je výhled na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. K vyhlídce vede od zastávky MHD Hůrky asi 1,2 kilometru dlouhá Gogolova stezka. V okolí najdete i Stezku strašidel (okruh s dvaceti bytostmi z pověstí, na hodinu procházky), Geostezku s ukázkami hornin a GOEtrail pro horská kola. U altánu je možné zdarma opékat a grilovat.

Lanovka Diana vyváží návštěvníky ze Staré louky (u Grandhotelu Pupp) přes mezistanici Jelení skok až na Výšinu přátelství, kde stojí rozhledna Diana z roku 1913. Jízda trvá asi 5 minut a lanovka překonává převýšení 167 metrů.

Ceník lanovky Diana (2026)

Držitelé Karlovarské karty mají slevu 50 % na jednu jízdu. Aktuální přesný ceník i případné sezónní úpravy stojí za to ověřit přímo na webu dpkv.cz, ceny se čas od času mění.

Provozní doba lanovky podle měsíců

Kabinky jezdí každých 15 minut, kapacita je 40 osob.

Kromě obou vyhlídek prochází lázeňskými lesy desítky kilometrů dalších tras k místům jako Jelení skok, Fibichův altán, Mayerův gloriet, kaple sv. Linharta nebo obora s pozorovacími můstky. Trasy jsou vhodné jak pro náročnější turisty (lesní stezky), tak pro rodiny s kočárkem či cyklisty (zpevněné asfaltové cesty).

Neptunisté a plutonisté: sopka Železná hůrka na Chebsku

Na Chebsku bychom asi těžko hledali méně známé chráněné území, než je Železná hůrka: nejmladší česká sopka, o jejíž původ se kdysi rozhořel spor mezi neptunisty a plutonisty. Neptunisté (mezi nimi i J. W. Goethe) tvrdili, že všechny horniny jsou pozůstatkem prehistorického oceánu, plutonisté v nich správně viděli doklad vulkanické činnosti.

Železná hůrka leží přímo u státní hranice se SRN nedaleko osady Mýtina u Lipové. Naposledy byla činná asi před 170 až 400 tisíci lety a dnes nic nenasvědčuje tomu, že by se měla probouzet. Kolem sopky vede z obce Mýtina žlutá turistická značka od skanzenu Doubrava (vesnická památková rezervace v Lipové u Chebu), odkud jsou k bývalé sopce necelé tři kilometry. Na cestu k Hůrce pocestné navádí velká směrová tabule.

Na krátkou vulkanickou vycházku (z Mýtiny asi 30 minut) lze navázat další tříkilometrovou procházkou k Kyseleckému hamru: minerálnímu prameni, kde perlivá voda vyvěrá přímo z nitra země. U pramene bývají hrníčky na ochutnávku. Na kamenné obrubě je vyrytý letopočet 1698, který dokládá, že si tu lidé pochutnávali už staletí.

Kam pro více informací: www.zivykraj.cz, www.tic.cheb.cz, www.skanzendoubrava.webnode.cz

Kyselka: naučná stezka po stopách skřítků

Jméno Heinricha Mattoniho zná v regionu skoro každý díky slavné minerálce i televiznímu seriálu o jeho životě. V jeho oblíbené Kyselce jsou ale doma i skřítkové, kteří tu podle legendy chrání kyselé prameny. Od roku 2018 vede Kyselkou a okolím naučná Mattoniho stezka Po stopách skřítků, která zavede návštěvníky na původní promenádní cesty a k zaniklým odpočinkovým místům.

Trasa má šestnáct zastávek doplněných komiksem, kde hlavní roli průvodců hrají skřítci. Návštěvníci se dozví o historii lázeňství v Kyselce, kolonádách, Mattoniho vile i kapli sv. Anny. Jednou ze zastávek je i Mattoniho vodopád, umělá kaskáda v parku bývalých lázní, kterou protéká voda karlovarského Ottova pramene.

Necelé čtyři kilometry dlouhá trasa s postavičkami skřítků je nenáročná i pro malé děti a rodiny s kočárky. Výlet lze doplnit návštěvou Muzea Mattoni přímo v Kyselce.

Kam pro více informací: www.mattonihostezka.cz, www.mattonimuzeum.cz

Únikovka z města: biofarma Belina a stezka sv. Blažeje

Karlovarský kraj přeje i zemědělské půdě a drobnému farmaření, včetně řady ekofarem otevřených návštěvníkům na den i na delší pobyt.

Farmářskou zkušenost i komfort venkovského stylu nabízí biofarma Belina v Nežichově. Z Toužimi na farmu vede desetikilometrová cyklostezka ovčí babičky, značená samostatnou značkou s ovečkou: rovinatá trasa vhodná pro děti i dospělé. Návštěvníci se seznámí se životem na farmě (chov ovcí, zpracování vlny, předení na kolovrátku). Za humny farmy pokračuje naučná stezka sv. Blažeje se soustavou tůněk pro obojživelníky.

Kam pro více informací: www.biofarmabelina.cz

Svatojakubská stezka ke Žluticím a „české Lurdy“ ve Skokách

Církevní poutě mají různou podobu: chrámy se zlatým oltářem, dřevěné kostelíky, boží muka u staré lípy i hlubší sebepoznání. V Karlovarském kraji vede šest kilometrů dlouhá trasa okolo drobných sakrálních památek se vztahem ke svatému Jakubovi, patronovi poutníků (na obrazech ho poznáte podle lastury a poutnické hole). Nejznámější Svatojakubská cesta míří k jeho hrobu v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii, ale i v Česku na ni navazuje několik lokálních tras.

Zdejší stezka svatého Jakuba začíná ve Žluticích. Cestou lze odpočinout u kapličky zasvěcené sv. Jakubovi a navštívit poutní místo Skoky, známé od roku 1717, kdy tu místní statkář postavil kapli k uctívání obrazu Panny Marie Pomocné. Množství zázraků a vyléčených nemocí proslavilo místo jako „české Lurdy“ natolik, že tu později přibyl celý kostel. Tradice poutí přežila obě světové války i socialismus: ve Skokách se dodnes pravidelně konají dvě pouti ročně.

Kam pro více informací: www.sovazlutice.eu

Praktické info pro výlet do lázeňských lesů