|
Následující řádky přinášejí stručný přehled toho, o čem jednali panelisté šesti odpoledních sekcí konference Czech HORECA Summit 2005.
Spoluprací k efektivnosti
Sekce Spoluprací k efektivnosti sice poněkud utrpěla menším zastoupením panelistů, avšak diskuze rozhodně nepřišla zkrátka. Po kultivovaném úvodním přehledu marketingových příležitostí pro malé a střední podniky v podání paní Kiráľové z VŠH se konkrétní vystoupení panelistů zaměřila na to, jakými cestami se lze prosadit na trhu, jak legálně ušetřit na nákladových položkách (outsourcing služeb), jaká je únosná míra podílu nájmu na výši příjmů z podnikání, či jak je důležité sledovat počínání konkurence. Díky aktivní účasti pánů Viliama Sivka a Hanse J. Sisteka došlo k velmi zajímavé konfrontaci podmínek pro podnikání v ČR a ve Švýcarsku. Pan Sivek zmínil, že kvalitu konkurence (ale i vlastních služeb) si již léta monitoruje pomocí vlastního placeného mystery shoppingu, a pan Sistek kontroval, že opravdu poznat konkurenci znamená, že u ní musí „projíst rodinný dům“.
Zaměstnanci a legislativa
Název této sekce mohl vyvolat dojem, že půjde o debatu nad připravovanou novelou zákoníku práce, což hned v úvodu uvedl na pravou míru moderátor sekce Milan Novák, zástupce personální agentury Grafton Recruitment. Jednání v této sekci se zabývalo současnou legislativou a mělo odpovědět na otázky, jak najít správného zaměstnance, zda zaměstnávat či najímat personál nebo jak pečovat o osobní rozvoj zaměstnanců.
První panelistkou byla vedoucí katedry managementu Vysoké školy hotelové v Praze Milada Šmejcová, která apelovala na všechny přítomné, aby nebylo podceňováno celoživotní vzdělávání.
To by mělo být chápáno jako celoživotní investice, což má člověku přinést permanentní zaměstnatelnost.
|
Jako druhý vystoupil se svým velmi zajímavým příspěvkem předseda sdružení UNIHOST Zdeněk Kopka, který informoval o společném projektu sdružení a Moravskoslezského kraje. Projekt má název Rozvoj a zkvalitňování vzdělávání na středních a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje a klade si za cíl zkvalitnit učňovské školství, především pak odbornou praxi, a co je velmi důležité, zapojit do jejich přípravy více podnikatelských subjektů. Ti by se měli také začít podílet na hodnocení všech žáků a učňů. Touto myšlenkou se pan Kopka zabývá již pět let a věří, že se tím upozorní na problém „výroby učňů na sklad“. Jako praktický příklad práce s učňovskou mládeží v Moravskoslezském kraji uvedl Gastrofestival, jehož již 5. ročník letos v listopadu proběhl.
Dalším příspěvkem bylo vystoupení generálního ředitele hotelu Jalta Jana Adámka, jež sklidilo největší ohlas. Adámek nejprve v krátkosti představil britskou společnost, která hotel Jalta na Václavském náměstí v Praze provozuje, a poté se zamyslel nad tím, jaký je rozdíl mezi britským a českým hotelovým personálem.
|
Nešlo o to, ukázat, že Velká Británie je na tom v hotelové obsluze lépe, chtěl poukázat na to, že se máme stále co učit, jelikož nám chybí přirozená úcta k zákazníkovi, personál hotelu nebo restaurace často nezjišťuje potřeby klientů, necítí odpovědnost atd. Velmi přínosným byl tento příspěvek řadou praktických příkladů řešení podobných problémů v podání „Jalta teamu“.
Personálnímu managerovi OREA HOTELS Zdeňkovi Modálkovi se jen velmi těžko začínalo hovořit, neboť jeho téma Co je důležitější? Profesionalita, nebo chování? se prolínalo s předchozím vystoupením Jana Adámka. Shodli se však na tom, že „jen zaměstnanec, který má všechny informace, ztotožnil se s firemní kulturou, je připravený se rozvíjet a reagovat na změny, je pro nás plnohodnotným zaměstnancem, kterého je třeba si hýčkat“.
Posledním panelistou v sekci byl Human Resources & Personnel Manager hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre Michal Vevera, který si hned v počátku povzdechl nad poloprázdným auditoriem a konstatoval, že je to jen důkaz neustálého podceňování personální problematiky. Posluchači se dále mohli dovědět, že není dobré najímat na výběr zaměstnanců agentury, že alfou a omegou úspěchu hotelu je usměvavý personál a čistý provoz a že training plán pro zaměstnance může mít i malý hotel nebo restaurace.
Závěrečná diskuze byla velmi slabá, téměř žádná, což se domnívám bylo způsobeno opravdu kvalitní přípravou jednotlivých panelistů a podáním vyčerpávajícího výkonu.
Role státu při propagaci hospitality sektoru
Sekci s tímto názvem moderovala Eva Frindtová, vydavatelka C.O.T. media, a témata diskuze se týkala postupů orgánů státní správy a samosprávy v oblasti prezentace cestovního ruchu v ČR, ale především v zahraničí. Hovořilo se samozřejmě také o představách a požadavcích podnikatelů v oboru.
Při výběru panelistů bylo důležité získat pro sekci zástupce státní správy i odborníky z praxe, aby bylo možné přinést do diskuze konstruktivní názory a pohled z různých úhlů. Za řečnický stůl zasedli Jana Adamcová, ředitelka Odboru zahraniční prezentace MZV ČR, Petr Tiefenböck, ředitel Odboru koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu MMR ČR, Vladimír Dolejš, majitel společnosti DC service a člen předsednictva ACK ČR, Miroslav Foltýn, prezident Asociace turistických informačních center, Vít Pechanec, manažer projektu CZeCOT.com, turistického informačního systému, Roman Vacho, ředitel Grandhotelu Pupp, člen Národní federace hotelů a restaurací, a Rostislav Vondruška, ředitel Agentury CzechTourism.
|
Jejich vystoupení byla pojata oproti jiným konferencím poněkud netradičně – nešlo o samostatná vystoupení k tématu sekce, ale o společnou diskuzi nad předem danými otázkami, do které se prolínaly také názory z pléna. Hovořilo se např. o tom „Jaká je současná image ČR?“, „Proč a z čeho tento obraz vzniká?“, „Proč je tak velký rozdíl mezi tím, jak bychom rádi viděli sami sebe a jak nás vidí svět?“, „Jak sladit komunikaci několika institucí (CzechTourism, Česká centra, Czech Incest, Czech Trade) se světem?“, „Jak lépe plánovat a koordinovat propagační kampaně, aby si neprotiřečily, jako tomu je například u dvou posledních, kdy jedna říká ,přijeďte si k nám odpočinout, u nás se zastavil čas’ a druhá tvrdí ,vyspíte se až doma’“. „Jak neplýtvat zdroji, kterých na propagaci cestovního ruchu není nazbyt?“
Je pochopitelné, že i sebelépe připravená konference tyto otázky nevyřeší, ale důležité je, že se o nich otevřeně hovořilo. Podle hodnocení účastníků přinesla sekce živou diskuzi, která odhalila nedostatky, jež s sebou současná forma propagace cestovního ruchu v ČR nese. Součástí diskuze bohužel bylo také svalování viny z jednoho úřadu státní správy na druhý, což ale nic neřeší.
Přesto sekce dospěla k jednomu závěru – bez koncentrovaného dialogu dvou stran (horeca provozovatelů a státu), přičemž na každé z nich by měl být pouze jeden kvalifikovaný a respektovaný partner, se těžko jakákoliv spolupráce pohne dál.
Víno jako podnikatelský koncept
Velmi zajímavá a uvolněná diskuzní sekce zakončená příjemnou ochutnávkou vín, sličné hostesky a nabitý sál. Toť ve stručnosti popis bloku s názvem „Víno jako podnikatelský koncept“. Lze se právem domnívat, že k jeho výjimečnosti přispěla nejen výborná příprava a kvalitní panelisté, ale i příjemná atmosféra a skvělé pohoštění, díky němuž se sekce stala „skutečným svátkem gastronomie“ a v celkovém hodnocení všech sekcí Czech HORECA Summitu 2005 zvítězila známkou 1,44.
Jako první se představil Aleš Macek, jednatel firmy Vinum Bonum ze Zlína, jenž svůj referát rozdělil do šesti stěžejních bodů. Představil společnost Vinum Bonum jako první specializovaný velkoobchod s víny v ČR v 90. letech minulého století, zdůraznil základ vinného lístku, garanci kvality vín a servisu, zmínil rutinní proces provádění objednávek a režim servisu cateringových společností a vyzdvihl význam spolupráce s výrobci vín. S koncepcí tvorby vinného listu vystoupil Jiří Illek, ředitel stravovacího úseku Interhotelu Voroněž v Brně, který se mj. pochlubil vítězstvím v soutěži sektů „Bohemia Regia Brut“ a prací s vínem na specializovaném středisku Moravská chalupa.
Třetím panelistou se stal ředitel hotelu Zlatá Štika v Pardubicích Oldřich Bujnoch. Poutavým příspěvkem seznámil posluchače s „vinným marketingem“ svého hotelu, který se nesnaží být pouze domovem pro hosty a poskytovatelem gastronomických služeb na základě poptávky, nýbrž také iniciátorem společenského dění v regionu, kdy všechny akce, více či méně, doprovází vínem jakožto společenským nápojem.
S pozicí vína v nabídce Makro Cash & Carry se uvedla Květoslava Klubková a konec sekce patřil Ivo Dvořákovi, viceprezidentovi Asociace sommeliérů ČR, který svým vystoupením na téma snoubení vína a pokrmů dokonale navnadil všechny přítomné na závěrečnou degustaci.
|
Renesance kavárenství
Slibný název, slabší náplň. Zhruba tak by se dal charakterizovat výsledný dojem těch, kteří se nechali zlákat sekcí nazvanou Renesance kavárenství. Místo odborné debaty o slastech a strastech kavárníků se posluchači dočkali spíše série tří komerčních prezentací. Jednání sekce moderoval Karel Mayer, konzultant společnosti INCOMA Research, panelisty byli marketingový manažer Segafredo Zanetti Jaromír Bosák, zástupce ředitele Kavárny Obecní dům Miroslav Hajdu a Tomáš Novotný, majitel kavárny Zanzibar.
Karel Mayer nejprve zasadil jednání do obecného rámce. Z jeho slov mimo jiné vyplynulo, že v České republice v posledních třech letech roste počet kavárenských zařízení. Je tomu tak podle něj i díky přibývajícím velkým obchodním centrům.
Jaromír Bosák ve svém vstupním příspěvku představil společnost Segafredo Zanetti. Konstatoval, že kavárny jsou pro firmu stěžejním tržním segmentem. Potvrdil, že počet kaváren roste, ale zároveň klesá průměrná spotřeba kávy na provozovnu. Z trendů zmínil růst spotřeby kávy italského typu a růst poptávky po kvalitnějších druzích. Pryč je podle něj doba kaváren vídeňského typu, budoucnost patří designovým podnikům italského typu. Částečně i díky tomu, že Segafredo Zanetti i někteří další distributoři kávy poskytují (často bezplatně) provozovatelům kaváren technologie nutné pro chod podniků.
Miroslav Hajdu se pak zamyslel nad vývojem v oblasti gastronomie, respektive kavárenství. Za alfu a omegu podnikání v tomto oboru označil zaměstnance a jejich vzdělávání. Konstatoval, že stále ještě přetrvává velká nevzdělanost v oboru a problémy jsou i s jazykovou vybaveností personálu gastronomických podniků.
S podobnými problémy se podle jeho slov potýkala i Kavárna Obecního domu v době, kdy do podniku nastoupil. Posluchači se dozvěděli, pomocí jakých opatření management kavárny tuto situaci řešil. Řeč byla také o institutu exkluzivních dodavatelů, o vlivu změny DPH na obrat kavárny či o rozdílech mezi českými a zahraničními zákazníky. Prakticky z druhé strany se na problematiku kavárenství podíval Tomáš Novotný. Jeho Zanzibar je malým podnikem s konzervativním způsobem vedení a mimo hlavní turistickou oblast Prahy. Popsal historii kavárny a její filozofii postavenou na příjemném prostředí, přátelských vztazích a kosmopolitní atmosféře. Pokud jde o zaměstnance, je jim vštěpováno, že zákazníka lze ztratit během pěti minut, jeho získání ale trvá mnohonásobně déle.
Diskuze v druhé části jednání byla poněkud chaotická – skákalo se od tématu k tématu. Panelisté se zamýšleli nad tím, jak moc je zatěžuje nájem, hovořili o svých rozvojových plánech na příští období, debatovali o výhodách a nevýhodách pákových či automatických strojů na výrobu espressa a dotkli se i některých dalších otázek. Káva a kavárenství jsou bezpochyby lákavým tématem a na konferenci tohoto typu patří. Určitě by ale příště nebylo od věci trochu lépe specifikovat projednávanou problematiku.
Wellness – příležitost k získání nových zákazníků
Sekci moderoval vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové v Praze Pavel Attl a panelisty byli ředitelka sekce lázeňství agentury CzechTourism Jitka Pouzarová, obchodní ředitel CK Atis Petr Krč a obchodní ředitelka OREA HOTELS Katarína Dvořáková.
Jitka Pouzarová se ve svém příspěvku snažila vymezit pojem wellness a přiblížit posluchačům jeho nové trendy. Katarína Dvořáková se věnovala spíše technickému vybavení wellness hotelů s ohledem na jejich umístění a klientelu, přičemž neopomněla upozornit, že řetězec OREA má 15 wellness hotelů a chystá se patřičně dovybavit další.
|
Petr Krč vystoupil s příspěvkem, který nadzvedl řadu lázeňských provozovatelů, neboť se týkal spolupráce s lázněmi z hlediska touroperátora. Nejdříve shrnul problémy a připomínky zákazníků. Patří mezi ně nevyhovující nástupy na pobyt (ve všední dny), nedostatečný servis, absence nabídky víkendových wellness pobytů, nedostatečná jazyková vybavenost personálu, nevhodnost režimového stravování a režimových lázeňsko-relaxačních služeb, nedostatek a nevyváženost sportovních a kulturních služeb, nedostatečná zážitková infrastruktura, absence služeb cestovního ruchu a nevyváženost kvality služeb poskytovaných kooperujícími dodavateli.
Aby toho nebylo málo, přidal Petr Krč připomínky touroperátora. Zmínil cenovou diskriminaci tuzemských touroperátorů, cenovou nedostupnost pobytů pro tuzemce ve tří a čtyřhvězdičkových zařízeních, vysoké ceny ve srovnání se Slovenskem a Maďarskem a absenci výrazné cenové diferenciace. „Nezvýhodňujete zákazníky za včasný nákup, za lasty a za mimosezonu,“ vyčítal lázním Krč. „Mohli byste alespoň v mimosezonách za stejnou cenu poskytnout větší objem služeb nebo nadstandardní kvalitu, ale ani to neděláte. S touroperátorem spolupracujete jen minimálně, nepodílíte se při zavádění wellness produktů na trh, nepodílíte se na marketingu ani prodejních aktivitách a nepomáháte nám s organizací infopobytů pro naše vybrané prodejce,“ hřímal Krč a dodal, že toto všechno velmi komplikuje uvedení wellness produktů na trh.
Ke konci shrnul šance na získání nových zákazníků takto: lázně mají výhodu lázeňského prostředí a nevýhodu v režimovosti provozu. Wellness hotely jsou ve výhodě variabilitou služeb a individuálním přístupem k zákazníkovi, chybí jim ale lázeňské prostředí. Svoji show ukončil Petr Krč ujištěním, že úspěšnost každého společného wellness snažení je podmíněna základním předpokladem: Lázeňský a hotelový personál musí vnímat wellness klienta jako zákazníka, a ne jako pacienta.
„Bylo to takové poklidné odpoledne… dokud nepřišel pan Krč,“ komentoval páně Krčovo vystoupení Pavel Attl.
Text: Dean Valášek, Eva Frindtová, Radka Čánková, Jan Pomykal, Petr Ulrych, Incoma Consult
Foto: Dean Valášek, Petr Ulrych