Spojení tradice a ekologie u pražské paroplavby

První projekt, který se redakce COT business rozhodla ocenit, by se dal souhrnně nazvat „Ekologizace lodní dopravy v Praze“. Jedná se o soubor několika aktivit Pražské paroplavební společnosti (PPS) – rekonstrukci historického parníku Vltava, vybudování ekologického přístaviště na Kampě a zahájení provozu několika plavidel na hybridní či solární pohon. Redakci oslovily nejen ekologické aktivity PPS, ale také příspěvek firmy k obnově historického dědictví a tradic.

Ekologické přístaviště na Kampě

Lodě na Kampě v těsném sousedství Karlova mostu přistávají od roku 1880, PPS v přístavišti působí již 131 let. V roce 1912 byla z tohoto místa zahájena pravidelná linková doprava do Mělníka. Provoz nebyl přerušen ani během obou světových válek. V loňském roce bylo přístaviště otevřeno po rekonstrukci, která mu vrátila jeho někdejší podobu, koncepce nového přístavního mola totiž vychází z dobových podkladů. „Byli jsme si vědomi skutečnosti, že toto přístaviště neodmyslitelně patří k pražskému koloritu a proto byly při jeho architektonickém návrhu použity dostupné dobové prameny, tak aby se při zachování veškerých současných bezpečnostních požadavků co nejvíce přibližovalo své původní historické podobě,“ uvádí Jan Hamza z PPS.

Přestože koncepce přístaviště vychází z jeho původní podoby, firma zde provozuje především nejmodernější a technicky nejlépe vybavená plavidla, která jsou vzhledem ke svému bezemisnímu provozu a bezhlučnosti unikátní i ve světovém měřítku. Jan Hamza se proto nebojí molo na Kampě označit za zřejmě jediné ekologické přístaviště v Evropě. Při tvorbě projektu však nešlo jen o ekologii, důraz byl kladen i na komfort návštěvníků a obyvatel Prahy. Přístaviště je v době hlavní plavební sezony v provozu od 9 do 21 hodin a všechny plavby, které jsou z něj vypravované, jsou provozovány bez hudebních produkcí, které by mohly rušit klid v této části města. Z přístaviště na Kampě jsou vypravovány 55minutové okružní plavby historickým centrem, díky menším lodím se lidé podívají například i do Čertovky. Pro zvýšení komfortu občanů a návštěvníků této lokality a zabezpečení elektroprovozu zahájila Pražská paroplavební společnost z vlastní iniciativy již před dvěma lety potřebné kroky k vybudování elektropřípojky pro toto přístaviště; schvalovací proces na magistrátu je v tuto chvíli těsně u konce.

Plavidla

Na základě provozního řádu kampského přístaviště mohou u mola přistávat dvanáctimístné, z mahagonového dřeva vyrobené lodě Šárka, Vlasta, Libuše a Bivoj, které využívají hybridní pohon. Pro PPS byly na zakázku vyrobeny v Itálii. Kromě nich může přístaviště využívat ještě třicetimístná loď Elektronemo na solární pohon a také nově zrekonstruovaný parník Vltava, který vhodně doplňuje historický ráz tohoto místa. Při rekonstrukci tohoto historického plavidla v roce 2009, která si vyžádala náklady v desítkách milionů korun, byl kladen důraz na dodržení přísných ekologických limitů a norem. Parník z roku 1940 má sice původní parní stroj vyrobený v ČKD, ale k jeho pohonu už dávno neslouží uhlí, nýbrž moderní technologie splňující přísnou ekologickou normu EURO IV. Výsledky emisního měření jsou podle Jana Hamzy z PPS lepší než u kotlů spalujících zemní plyn.

Snahy PPS o ekologizaci lodní dopravy v Praze uvedenými projekty nekončí. I ostatní plavidla společnosti procházejí výměnou motorů, instalovány jsou agregáty John Deere vyhovující normě EURO IV. Firma rovněž připravuje projekt nového většího plavidla s hybridním pohonem.

COT business oceňuje i podnikatelskou odvahu a sílu PPS – veškeré náklady na rekonstrukci parníku Vltava (řádově v desítkách milionů korun), vybudování přístaviště (asi 3 miliony korun) i stavbu nových ekologických plavidel (opět miliony korun) pokryla společnost ze svých zdrojů, nebyly využity evropské fondy ani jiné veřejné zdroje financování.

Text a foto: -pmu-