|
Nedaleko Mariánských Lázní si nad tokem Teplé hoví dva jedinečné architektonické komplexy. Každý sloužil jinému účelu, každý vznikal v rozdílné době. Jen souhra okolností je „umístila“ nedaleko od sebe. První stavbou je hrad a zámek Bečov nad Teplou, druhým objektem je klášter premonstrátů v Teplé.
Bečov nad Teplou
Hrad Bečov pochází patrně z počátku 14. století a řadí se k nejzachovalejším příkladům hradní architektury u nás. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v 1. polovině století následujícího, kdy hrad patřil Pluhům z Rabštejna. K bergfritu, kaplové věži a donjonu přibyl ještě spojovací trakt zvaný tabulnice a v konečné fázi byl pak vystavěn nový renesanční palác odpovídající duchu své doby. V polovině 18. století zahájili Qestenberkové, tehdejší majitelé panství, stavbu pozdně barokní zámecké budovy. V roce 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort-Spontini. V průběhu 19. století vybavovali Beaufortové zámecké komnaty významnými uměleckými sbírkami a bečovský zámek se stal reprezentativním sídlem s velmi cenným vybavením. Roku 1969 získal celý hradní a zámecký areál plzeňský památkový ústav, který roku 1996 zámek slavnostně zpřístupnil veřejnosti. Potud dějiny a stavební vývoj Bečova.
Letecký pohled na klášterní komplex v Teplé |
Bečov nad Teplou. Různorodé stavby v areálu dokumentují přerod středověkého pevného sídla na pohodlný renesanční a barokní zámek. |
Hlavním tahákem hradu je ovšem jiná věc. Bečov totiž ve svých útrobách ukrývá umělecký skvost prvního řádu – relikviář svatého Maura. Říká se, že po korunovačních klenotech je to naše druhá nejcennější památka. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a zůstává jedinou památkou svého druhu na území českého státu. O jeho dramatické historii se zasvěceně rozhovořil kastelán Bečova Tomáš Wizovský. „Románský relikviář sv. Maura je datován do první třetiny 13. století, kdy byl zhotoven na objednávku benediktinského kláštera ve Florennes, v dnešní Belgii, pro ostatky sv. Maura, sv. Jana Křtitele a sv. Timoteje. Těšil se velké úctě až do konce 18. století, kdy byl klášter v význam relikviáře byly zapomenuty a tato významná památka se na několik desetiletí ocitla v sakristii farního kostela. Roku 1838 zakoupil relikviář vévoda Alfréd de Beaufort, který jej dal nejprve opravit a následně převézt do Bečova. Když na konci 2. světové války Beaufortové jako aktivní spolupracovníci fašistů kvapně opouštěli Bečov, zakopali relikviář pod podlahu hradní kaple. Tato vzácná památka zůstala v zemi ukryta až do roku 1985, kdy ji zhruba po ročním pátrání ve značně poškozeném stavu objevili kriminalisté FKÚ. Od května roku 2002 je relikviář sv. Maura vystaven na bečovském zámku, kde jej v trezorové místnosti mohou návštěvníci spatřit spolu s doprovodnou expozicí podrobně mapující detektivní pátrání a veškeré průzkumné a restaurátorské práce.“ důsledku francouzské revoluce zrušen. Sláva a
Zajímavé je i okolí Bečova. Ze zahradních teras je krásný pohled do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na Šibeniční vrch, středověké popraviště, a vychutnat si zdejší krásnou přírodu s výhledy na hrad.
Premonstrátský klášter v Teplé
Dějiny kanonie premonstrátů v Teplé se datují od roku 1193, kdy ji založil český dvořan a knížecí správce pohraničního území západních Čech, Hroznata (1160 – 1217). Sám Hroznata, poté co mu zemřel syn a manželka, vstoupil počátkem 13. století do řádu premonstrátů a přijal bílé řádové roucho od samotného papeže Inocence III. Další historie kláštera byla pohnutá a střídal se tu rozkvět a úpadek způsobený válkami, loupežemi, požáry a morem. Na přelomu 17. a 18. století byl klášter skvěle barokně přestavěn K. Dienzenhoferem. Poslední období rozvoje zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová knihovna a muzeum spolu s parkem. Hospodářsky klášter podlomila pozemková reforma po vzniku Československa a nacistická okupace. V roce 1990 se do kláštera vrátili premonstráti a dochází k postupné obnově.
Románský relikviář sv. Maura – přední historický poklad Evropy a jedna z největších cenností vůbec, která je v Česku k vidění |
Kostel Zvěstování Panny Marie |
Nejvýznamnější součástí klášterního komplexu je kostel Zvěstování Panny Marie. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický, interiér má barokní podobu. Nejstarší částí tepelského trojlodí je jeho východní závěr, který ještě zcela náleží románské slohové fázi. Západní čelo stavby zaujímá mohutný hranolový blok s novodobým portálem. Z tohoto bloku vyrůstají dvě hranolové věže, na vnější straně členěné do dvou etáží. Celý kostel byl zbudován z opracovaného kvádrového zdiva kladeného do řádků. Významným rysem je také originální uplatnění polygonálního tvaru pilířů v síňovém prostoru. V tom kostel v Teplé předznamenává dlouhou řadu dalších síňových staveb v celé střední Evropě. Význam jeho síňového trojlodí tak daleko přesahuje rámec českých zemí a chrám patří k nejpozoruhodnějším zjevům středoevropské architektury první třetiny 13. století.
Neméně cennou součástí kláštera je knihovna, jež náleží k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice. Je druhá největší u nás a obsahuje 100 000 svazků. Jsou zde vzácné rukopisy, prvotisky, paleotypy a staré listiny, hlavně teologické, ale i z vědních oborů ve všech světových jazycích. Za zmínku rozhodně stojí i klášterní hospic, který byl slavnostně otevřen a vysvěcen v létě roku 1993. Zabezpečuje individuální a skupinové pobyty po celý rok a je ideálním místem pro pořádání duchovních regenerací a cvičení. Je zde také možno pořádat odborné semináře, školení, konference či studijní pobyty.
Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism