Nové muzeum Bauhausu slavnostně otevřelo ve Výmaru

Skvosty umělecké školy Bauhaus, včetně několika kusů nábytku z brněnské vily Tugendhat, můžou zhlédnout návštěvníci nového muzea v německém Výmaru, tedy ve městě, kde byla tato škola před 100 lety založena. Slavnostně zde byla otevřena instituce nazvaná prostě Muzeum Bauhausu.

„Základ našeho muzea tvoří 168 objektů, která vybral přímo zakladatel Bauhausu Walter Gropius,“ vysvětlila historička umění Anke Blümmová. „Je to obrovský poklad, protože to je první, nejautentičtější a nejstarší sbírka Bauhausu na světě,“ zdůraznila význam předmětů, jako jsou čajové soupravy, keramika, nábytek nebo koberce vystavené v nejvyšším, pátém patře nového muzea.

Nemuselo však chybět moc a dnešní návštěvníci by je vůbec spatřit nemohli. Gropius, který uměleckou školu ve Výmaru založil začátkem dubna 1919, je městu věnoval v roce 1925, kdy se kvůli velkému politickému tlaku Bauhaus musel přestěhovat do polabského města Dessau (Desava) v Sasku-Anhaltsku. „Objekty tehdy předal zabalené v krabicích. Ředitel zdejšího muzea je takto dal někam do útrob zámeckého muzea, kde se vůbec nevybalovaly, takže ani neprošly inventarizací,“ řekla Blümmová, podle níž se díky tomu o sbírce vůbec nedověděli nacisté, kterým bylo umění i postoje Bauhausu proti srsti.

Gropiova sbírka se nakonec na světlo světa znovu vynořila až v roce 1955, tedy 30 let poté, co ji slavný architekt durynskému městu daroval. K původním předmětům postupně přibývaly další, takže dnes sbírka čítá na 13 tisíc objektů. V novém muzeu jich je vystaveno přes 1000.

Možnost ukázat sbírku v co největší šíři, byla jedním z hlavních důvodů, proč ve městě spojeném s výmarskou republikou i velikány německé kulturní historie Johannem Wolfgangem Goethem a Friedrichem Schillerem vzniklo nové muzeum Bauhausu. „Ve starém muzeu nebylo možné sbírku ukázat v takové pestrosti jako zde. I klimatické podmínky byly horší,“ vysvětlila Blümmová.

Díky velkorysým prostorům o ploše 2000 metrů čtverečních je v novém muzeu, které se zaměřuje mimo jiné na experimentalitu umělecké školy, místo třeba i na dílnu, v níž se návštěvníci mohou sami stát kreativními umělci. Nebudou přitom mít k dispozici jen tradiční nástroje, ale i ty nejmodernější, například v podobě 3D tiskáren.

Velmi moderní je i pojetí samotné budovy, kterou navrhla berlínská architekta Heike Hanadaová. Obrovský světlešedý kvádr narušuje z jedné strany velký prosklený vchod a z dalších dvou do jednoho místa fasády soustředěná okna. Na západní straně budovy, jejíž stavba přišla na 27 milionů eur (693 milionů korun) a trvala zhruba tři a půl roku, jsou pak okna menší a roztroušená. Druhým prvkem, který betonovou stavbu dělí, je 24 horizontálních linií táhnoucích se okolo celé budovy. Je v nich LED osvětlení, které v noci má „rozpouštět těžkost stavby“.

Muzeum a velkou část jeho expozice mohou lidé prozkoumat i pomocí speciální mobilní aplikace.

Foto: Andrew Alberts / heike hanada laboratory of art and architecture

Čtěte také: Německo bude letos žít 100 lety Bauhausu