Lobkowiczký palác na Pražském hradě zpřístupnil od dubna novou stálou expozici, která vznikla v nově rekonstruovaných prostorách ve 2. patře objektu, do té doby veřejnosti nepřístupném. Nová stálá expozice nese název Poklady Lobkowiczkých sbírek a představuje skvosty z uměleckých sbírek tohoto šlechtického rodu, nashromážděné pokoleními za celá staletí. Jsou mezi nimi opravdu vzácná díla – jako například obrazy od Velázqueze, Canaletta či Brueghela, ale i další unikáty.
Sál s hudebními nástroji |
Lobkowiczké sbírky se řadí k nejvýznamnějším rodinným sbírkám v Evropě a zahrnují obrazy, dekorativní umění, původní hudební rukopisy a hudební nástroje, rozsáhlou knihovnu vzácných knih a archiv, zbraně a výstroj – to vše v rozpětí sedmi století mecenášství umění a hudby.
Poklady veřejnosti k vidění
Mezi nejvzácnější poklady vystavované v nové expozici patří vrcholná díla starých mistrů – slavný portrét španělské infantky Markéty od Velázqueze a také dva světoznámé pohledy na Londýn od Canaletta (Temže v den nástupu primátora a Temže s Westminsterským mostem, vytvořené koncem čtyřicátých let 18. století) a známý obraz Senoseč od Pietera Brueghela staršího (z roku 1565). Ke zhlédnutí je také reprezentativní přehlídka rodinných a dynastických portrétů, což je největší sbírka španělských maleb ze 16. století mimo území Rakouska a Španělska a je dokladem četných propojení mezi dvory Prahy, Madridu a Vídně.
Výjimečné mecenášství lobkowiczkých knížat ve prospěch hudebních skladatelů (zvláště je třeba zmínit Beethovena) je podtrženo interaktivní expozicí nejdůležitějších rodinných hudebních partitur (originály ručně psané Mozartem a Beethovenem) a hudebních nástrojů. Vystaveny jsou též nejlepší ukázky rozsáhlé sbírky keramiky z období 16. až 19. století, ve dvou sálech jsou k vidění střelné zbraně, které jsou součástí jedné z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších sbírek ve střední Evropě. Tyto exponáty, které jsou samy o sobě uměleckými díly, jsou takto společně vystaveny poprvé.
Nová výstava zpřístupní výjimečné dědictví významného českého šlechtického rodu českým i zahraničním návštěvníkům a značnou měrou též umožní rodině Lobkowiczů další restaurování ostatních vzácných uměleckých předmětů.
Další nabídka Lobkowiczkého paláce
Aktuálně přístupná lobkowiczká expozice se nachází celkem ve 22 sálech ve dvou patrech. Kromě nově otevřených sálů ve 2. patře jsou návštěvníkům k dispozici další prostory v patře prvním a přízemí, které se využívají k různým účelům již delší dobu. Nachází se zde například kavárna a restaurace. Návštěvníci mohou posedět uvnitř paláce, na balkonové terase s úchvatným panoramatickým výhledem na Prahu i na jednom ze dvou renesančních nádvoří. Sály v 1. patře paláce rovněž slouží k pořádání společenských a kulturních akcí, konferencí, seminářů nebo soukromých koncertů.
Kromě toho se v paláci nachází i prodejní galerie s dárkovými předměty inspirovanými mj. díly z Lobkowiczkých sbírek. V Koncertním sále s nádherně malovanými štukovými stropy ze 17. století se denně od 13.00 hod. konají koncerty klasické hudby.
Spolu s otevřením nové expozice se zároveň návštěvníkům nabízí služba audioprůvodce po Pokladech Lobkowiczkých sbírek. Individuální návštěvníci si mohou zdarma zapůjčit audioprůvodce v osmi jazycích (čeština, angličtina, francouzština, němčina, italština, japonština, ruština a španělština) a projít si tak výstavu s plnohodnotným doprovodným komentářem. Organizované prohlídky pro jednotlivce i skupiny s odborným výkladem průvodce Lobkowiczkého paláce je možno objednat předem.
Lobkowiczký palác je otevřen každý den od 10.00 do 18.00 hod., samotná expozice je pak přístupná od 10.30, vstupné do ní je 275 korun.
Lobkowiczký palác s dlouhou tradicí
Lobkowiczký palác na Hradě byl postaven v polovině 16. století českým šlechticem Jaroslavem z Pernštejna (1528 až 1560). Do tohoto paláce přivezla španělská manželka jeho bratra Vratislava, kancléře Království českého, slavné Pražské Jezulátko. Od sňatku Jaroslavovy neteře Polyxeny (1566 až 1642) s prvním knížetem Lobkowiczem (1568 až 1628) má palác své současné jméno.
Po 300 let palác přecházel vždy na dalšího vládnoucího knížete. Po zrušení šlechtických titulů v roce 1918 dal Maxmilián, syn desátého knížete Lobkowicze, najevo svou podporu nové republice tím, že uvolnil pokoje v paláci pro kancelář ministerského předsedy.
Počátkem druhé světové války zkonfiskovali palác nacisté, rodině byl navrácen v roce 1945, avšak o tři roky později byl opět zabaven, když se moci chopili komunisté. V budově pak byla po léta část expozice Národního muzea týkající se českých dějin.
Po 12 letech snahy o restituci se rodina Lobkowiczů v roce 2002 opět stala vlastníkem paláce. Po dohodě s Národním muzeem však tato instituce může i nadále využívat největší ze sálů – Mramorový sál – pro pořádání krátkodobých výstav.
Obraz Infantky Markétky od Diega Velázqueze |
Další Lobkowiczká památka
– zámek v Nelahozevsi
Expozice Poklady Lobkowiczkých sbírek je dosud nejambicióznějším projektem, který rodina Lobkowiczů vytvořila během šestnácti let úsilí o zachovávání, ochranu a zpřístupňování svého jedinečného kulturního dědictví v České republice. Další významné exponáty jsou nabízeny na zámku Nelahozeves, který byl slavnostně otevřen veřejnosti po rekonstrukci v roce 1997.
Zámek v Nelahozevsi (23 km od Prahy) je jeden z nejkrásnějších renesančních zámků v Čechách. Je příkladem tzv. castello fortezza, stylu, který byl kolem roku 1550 považován za oblíbený. Zakladatel zámku Florian Griespek z Griespachu (1504–1588) s největší pravděpodobností najal dvorního stavitele Bonifáce Wolmuta, aby mu postavil zámek v severoitalském manýristickém stylu. Stavba ambiciózní rezidence trvala šedesát let. V interiéru zámku stojí za zmínku jižně orientovaná Arkádová hala v prvním poschodí a nádherný sál s krásně zachovalým renesančním interiérem z roku 1564, známý jako Rytířský sál, vyzdobený freskami figur lancknechtů v nadživotní velikosti.
V roce 1623 byli původní majitelé zámku z finančních důvodů přinuceni zadlužený objekt prodat kněžně Polyxeně z Lobkowicz, jejíž rodina od těch dob zámek vlastní. Samozřejmě, mimo období vlády komunistů ve druhé polovině 20. století. Během sedmdesátých a osmdesátých let sloužil zámek Středočeské galerii pro expozici moderního socialistického umění i pro část sbírky obrazů rodiny Lobkowiczů.
Lobkowiczům byl navrácen v roce 1993 a ihned zde byla otevřena dočasná expozice. V letech 1997 až 2007 zde byla umístěna stálá výstava (Umění šesti století), představující obrazy a umělecké předměty ze soukromé sbírky, která je jednou z nejvýznamnějších v Evropě. Nyní v roce 2007 byly části sbírky převezeny do nové expozice v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě a v Nelahozevsi je instalována nová stálá expozice historických dobových pokojů nazvaná Private Spaces: A Noble Family at Home. Představí návštěvníkům dobové pokoje lobkowiczkých knížat v jednom z jejich předních venkovských sídel a zobrazí životní styl šlechtické rodiny a předměty, se kterými v průběhu staletí žila lobkowiczká knížata a kněžny. Tato expozice bude pro veřejnost otevřena v létě roku 2007.
Text: Jiří G. Souček
Foto: archiv rodiny Lobkowiczů