Přijíždíte-li do Ústí nad Labem od Litoměřic (od Prahy) údolím Labe, jedno zda autem, vlakem či lodí, vždy na vás po pravé straně vykoukne charakteristická silueta hradu Střekov. Je neodmyslitelnou dominantou údolí a již staletí střeží přístup do města.
Hned naproti němu se nachází druhá dominanta – výletní zámeček Větruše. Ten byl léta v havarijním stavu, ale poslední roky, díky péči města, prokoukl do krásy. Obě památky doporučujeme při návštěvě města nevynechat.
Hrad Střekov
Střekov patří mezi nejlépe dochované hradní zříceniny v České republice. Je vybudován na 100 m vysoké nepřístupné skále vysoko nad pravým břehem řeky Labe. Dal ho vybudovat kolem roku 1319 Jan Lucemburský k ochraně obchodní cesty a labské plavby. Vlastní stavbu pak na popud krále provedl pražský měšťan Pešek z Veitmíle.
 |
Střekov byl přestavěn na přelomu 15. a 16. století, byly rozšířeny obytné prostory. Roku 1563 hrad přešel do majetku rodu Lobkowiczů, kteří provedli kolem roku 1565 některé další úpravy.
Od konce 17. století přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. V 19. století byl hrad znovu objeven romantiky a obnoven. Romantický vzhled hradní zříceniny přitahoval řadu významných osobností (např. malíř Adrian Ludwig Richter, Ernst Gustav Doerel, Karel Hynek Mácha, Richard Wagner nebo Johann Wolfgang Goethe).
Jak již bylo řečeno, roku 1563 získali hrad Lobkowiczové, konkrétně Václav Popel, člen duchcovské větve Lobkowiczů, krátce po něm Polyxena z roudnické větve rodu. Jejich majetkem zůstal hrad až do roku 1953, kdy jej převzal Československý stát. V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů, takže je dnes soukromou, avšak veřejně přístupnou kulturní památkou. Probíhají zde i večerní prohlídky (v dobových kostýmech s dobovou hudbou za slavnostního osvětlení + případně program dle dohody – na objednávku).
Výletní zámeček Větruše
Větruše je umístěna na skalním ostrohu a terase vytvořené opěrnými kamennými zdmi na hraně labského údolí pod Soudným vrchem. Podle pověsti, která se dochovala i v kronice Hájka z Libočan, původní hrádek prý roku 826 k ochraně proti nepřátelům vystavěl rytíř Labohoř a na počest své manželky jej pojmenoval Vitruš / Wittrusch. Pověstí vážících se k objektu je ale více. Novodobá historie Větruše se datuje od roku 1839, kdy byly při hledání pramene pro studnu náhodou objeveny základy původního hrádku. Na nich byl vystavěn nový objekt, v němž už byl zárodek pozdější honosné výletní restaurace, často nazývané Zámeček. Místo bylo na počest tehdejšího císaře pojmenováno Ferdinandova výšina. Větruše se během let stala místem odpočinku a zábavy tisíců lidí. Postupně byla modernizována a byly dostavovány další části – včetně vyhlídkové věže, kterou získala při své poslední zásadní přestavbě objektu na konci 19. století. Z té doby také pochází současný vzhled budovy ve „staroněmeckém“ stylu.
Po roce 1945 se vrchu vrátil starý český název Větruše, který přešel i na restauraci. Ta žila dále společenským ruchem až do konce 60. let. Pak začal objekt postupně upadat a chátrat, až byl koncem 80. let uzavřen zcela. Vyvrcholení díla zkázy přišlo po roce 2000, kdy objekt vyhořel, a dokonce přišel i o svou dominantu – o věž.
Od té chvíle nastaly pro Větruši lepší časy. V roce 2001 ji za dva miliony korun koupilo město Ústí nad Labem s cílem zajistit, aby jí byl navrácen její bývalý lesk a opět se stala oblíbeným výletním místem nejen ústeckých obyvatel. Po nákladné restauraci ve výši 130 mil. Kč byla „nová“ Větruše otevřena v roce 2005, včetně opět opravené věže. Restaurant dnes provozuje ústecký pivovar Zlatopramen a je to jeho „vlajková loď“. V únoru letošního roku zde bylo také znovu otevřeno i zrekonstruované Zrcadlové bludiště. V areálu jsou k dispozici parkovací místa pro osobní automobily i autobusy.
Text: Jiří G. Souček
Foto: CzechTourism