|
V části vojenského újezdu Brdy, kde se USA snaží postavit radar protiraketové obrany, budou moci lidé využít novou cyklistickou stezku. Ta by měla vést z obce Buková přes Padrťské rybníky až do Trokavce. Cyklostezka přitom bude jen těsně míjet plánovaný americký radar. Její zprovoznění se chystá na červen.
Z bývalých vojenských komunikací se zrodí dokonalé cyklostezky |
Již dříve česká armáda zpřístupnila celkem 37 km2 „zakázaného území“, na kterých mají turisté o víkendech a svátcích k dispozici 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. Veřejnosti se tím otevřelo zhruba 15 % celkové plochy vojenského prostoru. V návaznosti na zprovoznění nové cyklostezky bude ovšem nejprve nutné provést v oblasti pyrotechnický průzkum a sanovat případnou nevybuchlou munici. Podle tiskového odboru ministerstva obrany je potřeba vyčistit zhruba třímetrové pásy okolo cest, které budou sloužit jako budoucí cyklotrasy. O podmínkách zpřístupnění okolí Padrťských rybníků bude ještě rozhodovat ministerstvo životního prostředí. „Budeme ještě diskutovat o otevření této stezky během roku podle toho, jak hnízdí ptactvo a kvetou rostliny,“ řekl František Pelc, náměstek ministra pro životní prostředí. Armáda přesto počítá s tím, že by stezku k Padrťským rybníkům mohla zpřístupnit v květnu nebo v červnu. Záleží to především na výsledku pyrotechnického průzkumu. Nutné bude rovněž vybudovat dřevěný most, který povede přes část rozbité hráze.
Stále více turistů proniká do vojenského pásma i pod hrozbou sankcí |
Zákazy lákají
Turisté by se po bývalých vojenských silničkách (které jsou mimochodem pro cykloturistiku jako dělané) měli o víkendech a svátcích dostat až na hráz Padrťských rybníků, přičemž Hořejší padrťský rybník je od chystané americké základny vzdálen jen asi 1,3 kilometru. „Po šedesáti letech budou mít lidé legálně přístup do této části vojenského újezdu,“ řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Zpřístupnění Padrťských rybníků požadovali brdští starostové poté, co s armádou začali jednat o americkém radaru. Celá oblast v samém srdci Brd je navržena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Ačkoli je k Padrťským rybníkům přístup zatím zakázán, mnozí lidé přesto riskují pokutu a vyrážejí k nim na výlety. Výjimkou není potkat v okolí vodních ploch motocyklisty či řidiče čtyřkolek. Množí se i případy táboření, koupání a přespávání na hrázích. Důvod je zřejmý. Kvůli radaru padne les o rozloze až sedmi Václaváků, i proto se zvyšuje frekvence ilegálních návštěv. Lidé se bojí, že za pár let budou střední Brdy vypadat zbědovaně, anebo že je zaplaví vlny nedočkavých turistů. Chtějí si je ještě užít neporušené a klidné.
Klidná hladina Dolního padrťského rybníka. Co dodat… |
Padrťská kotlina se brzy otevře cykloturistům. |
Šumava středních Čech
Padrťské rybníky, které pocházejí ze 16. století, patří k nejvzácnějším a nejkrásnějším místům brdských lesů. Celé nově zpřístupněné území se rozkládá v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží jmenovitě Hořejší padrťský rybník a menší Dolejší padrťský rybník. Celkový ráz krajiny tu silně připomíná šumavské scenérie. Rybníky vznikly jako vodní rezervoár sloužící k plavení dřeva pro hutě rozložené na Padrťském potoce a kdysi byly vyhlášeným rekreačním místem. Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření vojenského újezdu Brdy.
Hráz oddělující Horní a Dolní padrťský rybník. Jedno z nejpůsobivějších |
Řádový život v brdských mokřinách
Třešničkou na padrťském dortu je památka v těchto místech vskutku nečekaná – benediktinský klášter Teslíny. Ačkoliv klášter… Dnes bychom spíše řekli: výrazné terénní zbytky kláštera. Bujnou vegetací zarostlé základy kostela sv. Jana Křtitele a stopy dalších klášterních budov se nacházejí v mírném svahu asi 500 metrů od západního okraje Hořejšího padrťského rybníka. Původní skromné dřevěné provizorium kostela bylo ve 14. století nahrazeno kamenným jednolodním gotickým svatostánkem, který byl ústředním objektem areálu probošství. Kostelík byl dlouhý asi 51 m a široký 12 m, s odsazeným kněžištěm. Teslíny byly zničeny v roce 1421 husity při jejich obrazoboreckých nájezdech. Ještě na sklonku 19. století stál v místech presbytáře výrazný relikt zdiva s okenním otvorem. Dnes se dá v lese kolem bývalého kostela nalézt jen několik volně se povalujících architektonických článků. K hospodářskému zázemí benediktinů patřily i tři kaskádovitě zbudované rybníčky, z nichž dva byly v nedávných letech obnoveny. Přestože z teslínského klášterního areálu zůstaly jen chabé relikty, genius loci tohoto brdského koutu je nezaměnitelný.
Na místě bývalého klášterního kostela lze dodnes nalézt artefakty |
Oficiálním otevřením významné části brdského vojenského prostoru dojde k výraznému nárůstu turistických možností regionu a s tím i k posílení pozic místních podnikatelů. Lze jen doufat, že se návštěvnost zdejšího panenského kraje nestane masovou záležitostí a udrží se na úrovni šetrné turistiky.
Text: Jan Pomykal
Foto: Jan Pomykal, Miloslav Švarc a Jan Pomykal starší