Mezinárodní cestovní ruch v posledních letech neustále roste a překonává rekordy. Dle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v loňském roce stoupl počet příjezdů zahraničních turistů o 7 procent na 1,3 miliardy. A letošní rok má dle prognóz velkou šanci toto číslo překonat. Přestože většina lidí i nadále míří především na poznávací a pobytové dovolené, menšinové formy cestovního ruchu se stávají mnohem populárnějším a vyhledávanějším způsobem trávení volného času.
Niche tourism neboli výklenkový turismus – právě pod tímto pojmem se skrývají všechny netradiční, nové a specializované formy cestovního ruchu, jejichž popularita posledních několik letech roste. Přestože dovolenou u moře tradičně preferují až tři čtvrtiny turistů, nejsou nové formy cestování již tak marginální, jako tomu bylo v minulosti. Zájem o jednotlivé druhy turismu této kategorie se přitom liší nejen v rámci kontinentů, ale odlišné požadavky mohou mít i lidé z napohled blízkých zemí jednoho regionu. To je dáno jak kulturními a společenskými zvyklostmi jednotlivých národností, tak i skutečností, že netradičních forem turistiky je až neuvěřitelné množství. Umožňují totiž lidem s konkrétnějšími potřebami a užšími zájmy zažít tematickou dovolenou odpovídající jejich požadavkům.
Kde tedy končí individuálně pojatá dovolená a kde je již možné uvažovat o nové formě cestovního ruchu, se pokusila odhalit společnost GlobalData v rámci výzkumu Consumer Trends: Niche Tourism, jehož výsledky zveřejnila v loňském roce. Zúčastnilo se jej téměř 27 000 respondentů z 36 zemí světa, mezi nimiž byla zohledněna i Česká republika, z níž se do průzkumu zapojilo 705 lidí.
Jak ukázaly výsledky, v mezinárodním kontextu zájem o tradiční formy turistiky i nadále drtivě převažuje, jelikož 76 % respondentů se na dovolenou vydává kvůli odpočinku a relaxaci, 65 % cestuje za sluncem a mořem, 60 % respondentů se nejčastěji oddává městské turistice a podobný podíl (57 %) vyhledává zajímavé kulturní zážitky. Z netradičních forem cestování dle výzkumu roste zájem především o gastroturistiku, zdravotně orientovanou turistiku a wellness. Nejméně vyhledávaným způsobem trávení volného času je poté zejména nábožensky orientovaná turistika, kterou by si zvolilo pouze 22 % respondentů (podrobně v grafu 1). To je dáno skutečností, že tento segment cestovního ruchu formují a ovlivňují především muslimové se svými tradičními poutěmi do Mekky.
| Dalšími netradičními formami cestovního ruchu může být např. turistika filmová, dobrovolnická, svatební, nákupní, lovecká, venkovská, vysokohorská, temná (návštěva míst spojených se smrtí či tragickou událostí), akční či z důvodu návštěvy sportovní události. Zájem o tyto formy se v globálních kontextu pohybuje pouze v jednotkách procent. |
Poněkud očekáváným poznatkem může být skutečnost, že s přibývajícím věkem se zvyšuje u turistů touha po odpočinku, a to napříč různými národnostmi. Jako hlavní motivaci svých cest uvádějí tento důvod turisté z Jižní Afriky (87 %) a z Číny (86 %). Největší zájem o cesty do přímořských a exotických destinací byl zaznamenán především u turistů z východní Evropy (Polsko, Rusko, Ukrajina, Maďarsko). Moře a slunce však uvedla jako hlavní motivaci dovolené nadpoloviční většina respondentů ze všech zemích, které byly ve výzkumu zohledněny. Tedy s jedinou výjimkou. Tou se stali turisté z Japonska, jelikož podíl těch, kdo by preferovali dovolenou u moře, dosáhl pouze 23 %. Japonští turisté se při svých cestách obecně věnují spíše gastroturistice a poznávání kultury navštíveného místa. Za kulturou také mnohem častěji míří cestovatelé z Turecka (68 %) a většina z nich se z tohoto důvodu obvykle vydává do evropských metropolí.
Jednou z méně tradičních forem cestovního ruchu, který zažívá v posledních letech výraznější vzestup, je zdravotně orientovaná turistika. Dle analýzy World Travel Monitor společnosti IPK International se v roce 2016 v rámci tohoto segmentu uskutečnilo více než 11,4 milionu mezinárodních cest. Více než 70 % z nich přitom tvořily wellness a ozdravné pobyty. Hlavním zdrojovým trhem je v tomto případě Německo, následované Ruskem, Francií a Itálií. Výzkum GlobalData také potvrdil, že zájem o zdravotně orientovanou turistiku se výrazně zvyšuje s rostoucím příjmem, a to v průměru až o 15 %.
Graf 1 – Preferované způsoby trávení dovolené mezinárodních turistů (v %)
Zdroj dat: GlobalData
Pozn.: Procentuálně vyjádřený podíl zahrnuje všechny odpovědi na kladné straně škály možností.
Mnohem menší zájem mají naopak evropští turisté o gastroturistiku, kdy touha poznávat regionální pochutiny motivuje v cestování pouhých 37 % Evropanů. Motivace cestovat za gastronomickými zážitky je dle očekávání mnohem vyšší u turistů z Asie, kde dosahuje nadpolovičního podílu kladných odpovědí těchto respondentů. Spíše na okraji zájmu zůstává u evropských cestovatelů také ekoturistika. Dovolenou zaměřenou na poznávání přírodních oblastí a chráněných území, a to s ohledem na místní obyvatele a životní prostředí, by si zvolilo pouze 28 % turistů z Evropy. Největší zájem o takovýto způsob trávení volného času naopak láká cestovatele z Malajsie (76 %), Číny (67 %) a Turecka (65 %).
Pokud se podíváme na české turisty a jejich zvyklosti, lze říci, že kopírují světové trendy. Až 81 % z nich chce svou dovolenou strávit odpočinkem, přičemž 68 % Čechů se chce vydat do zahraničí za sluncem. „Většina našich klientů u nás hledá klasickou plážovou dovolenou. A to jak u bližších destinací, zejména u Středozemního moře, tak i v exotických destinacích,“ potvrdil výsledky analýzy tiskový mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Z méně tradičních forem cestovního ruchu poté dle něj zažívají boom především plavby. „Stále oblíbenější jsou plavby na velkých lodích, u kterých roste zájem v desítkách procent. Je to celosvětově velmi rychle rostoucí odvětví cestovního ruchu a v poslední době mu přicházejí na chuť i Češi. Plavby jsou ideální možností, jak za poměrně krátkou dobu a velmi rozumné peníze poznat hned několik destinací,“ dodal mluvčí CK Fischer. S tím souhlasí i majitel cestovní kanceláře ESO travel Tomáš Cikán, dle kterého se celosvětově vydávají na různé typy plaveb až 4 % turistů. „U plaveb registrujeme největší nárůst. Loni jsme v tomto segmentu obsloužili víc jak 2 300 klientů a příštích letech čekáme další významný růst. Na druhou stranu je třeba říct, že plavby jsou segmentem, v kterém se také začíná projevovat overtourism se všemi svými dopady,“ doplnil.
Graf 2 – Přehled preferencí českých turistů při výběru dovolené (v %)
Naopak nejméně vyhledávanou formou cestovního ruchu je u Čechů nábožensky orientovaná či církevní turistika. Dle průzkumu GlobalData o ni má zájem pouhých 6 % z respondentů. Jedná se o dlouhodobý trend, který by však v následujících letech chtěl změnit např. projekt Církevní turistika. Doprovodné webové stránky totiž nabízejí přehled možností ubytování na farách, v klášterech a poutních domech či v dalších budovách patřících církvi po celé ČR, jež nemusí lákat pouze duchovně založené jedince, ale i rodiny s dětmi či skupiny. Česká republika je totiž sama o sobě poměrně bohatá na církevní památky, které by se mohly stát zajímavým produktem domácího cestovního ruchu.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism)
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
