Nezlobte se, toto nemám zapotřebí.

To jsou autentická slova třídní učitelky mého staršího syna, kterými odpověděla na dotaz, zda se letos třída vypraví na školu v přírodě. Následoval výčet všech možných problémů, které by během pobytu mimo školní budovu mohly nastat, a rizik, která by kantorka podstoupila.

Oné dámy si pro její pedagogické zkušenosti a schopnosti nesmírně vážím a na rovinu říkám, že zaměstnání bych s ní neměnil ani na chvíli. A cením si i férovosti, s kterou připustila, že organizování školy v přírodě by mohlo být nad její síly. Zároveň mne ale tento její přístup trochu mrzí, protože si myslím, že škola v přírodě je pro městské děti přínosem. A dost často i zdrojem zážitků, které se ještě po letech připomínají na bujarých srazech spolužáků. Nehledě na to, že žáci z této konkrétní třídy pak mohou jen tiše závidět svým vrstevníkům z jiných tříd či škol, kteří na mimoškolní pobyty vyjíždějí.

Zkrátka a dobře, osobně v této oblasti postrádám systém. Není podle mne koncepční, je-li na řediteli či dokonce třídním učiteli ponecháno rozhodnutí, zda vůbec zájezd či pobyt absolvovat a jestli jej zorganizovat vlastními silami, nebo přes profesionálního organizátora. Jenže, jak si můžete přečíst v ústředním článku hlavní tematické rubriky tohoto čísla, metodická úprava této problematiky vlastně nikoho nepálí, resp. nezajímá. Tedy krom hrstky touroperátorů, kteří na pořádání zájezdů a výletů pro školy postavili svůj byznys, nebo alespoň jeho část. Což je v době, kdy je předpisy určeno i kýžené zakřivení banánů, vcelku smutné zjištění.

Na druhou stranu je příjemné zjistit, že mnoho pedagogů již dnes chápe veškeré souvislosti a minimálně v případě cest do zahraničí se o rizika podělí se specialisty. Že se tak děje stále častěji, na tom se shoduje většina touroperátorů, s kterými jsme o problematice při přípravě tohoto vydání hovořili. Dokonce by se chtělo říct, že vše se pomalu v dobré obrací, kdyby tady nebylo jedno podstatné „ale“. Ředitelé škol i touroperátoři se totiž shodují na tom, že je stále těžší naplnit kapacitu autobusu – čím dál více rodičů svým ratolestem školní zájezd nemůže dopřát, protože na to jednoduše nemají. A to už bohužel žádná koncepce či metodický pokyn nespraví…

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business
petr.ulrych@cot.cz