Některé dálkové cykloturistické trasy

Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645 kilometrů a krom toho, že spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy v Německu, Rakousku a Polsku. Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí, měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony.

Dalším pojmem v dálkovém propojení jsou dálkové cykloturistické trasy, které jsou pojaty spíše geograficky nebo tematicky. Tak máme na českém území Českomoravskou stezku, Česko-polskou příhraniční, Česko-rakouskou příhraniční, Greenways Praha – Vídeň, Jantarovou stezku, Labskou, Moravskou a Pražskou stezku a dálkové cyklotrasy z Jeseníku do Znojma, z Jihlavy do Českého Těšína a z Hradce Králové do Břeclavi. Zpravidla vedou po cyklotrasách různých čísel a odlišných tříd. Na některé z těchto dálkových cyklotras se podíváme blíže.

Českomoravská stezka je středně náročná, měří celkem 370 km a vede z česko-polského hraničního přechodu Mikulovice do Českých Budějovic. Vždy vede po trasách, které jsou vyznačeny žlutočerným dopravním značením. Z Mikulovic do Písečné vede po trase č. 54, z Písečné do Hanušovic po 53, z Hanušovic do Českých Petrovic po 52, z Českých Petrovic přes Choceň do Hlinska po 18, z Hlinska přes Jihlavu do Slavonic po 16, ze Slavonic do Peršláku po 32 a z Peršláku do Českých Budějovic po trase 122/322.

Prochází nejdříve mezi masivem Hrubého Jeseníku a Rychlebskými horami, dotýká se podhůří Orlických hor, přetíná Svitavskou pahorkatinu a Českomoravskou vrchovinu a proplétá se mezi jihočeskými rybníky.

Česko-polská příhraniční cyklotrasa je charakterizována jako nenáročná a jedná se celkem o 180 km stezky vyznačené kompletně žluto-černým dopravním značením. Spojuje podél hranic dva česko-polské přechody Mikulovice a Bukovec, který leží v nejvýchodnějším cípu České republiky. Z Mikulovic do Písečné vede podobně jako Českomoravská stezka po trase 54, ale pak uhýbá na východ, takže úsek Písečná Opava vede po 55, Opava – Píšť po 6092, Píšť – Dařeněc po 6094, Dařeněc – Šilheřovice po 6091, Šilheřovice – Bohumín po 6093 a úsek z Bohumína přes Jablunkov na Bukovec po trase 56.

Z Písečné trasa stoupá na Rejvíz, částečně přetíná Jeseníky, dotýká se Zlatohorské vrchoviny a pokračuje přes Krnov do Opavy. Prochází průmyslovým Bohumínskem, ale na posledním úseku do Bukovce si napravuje reputaci v nádherné přírodě Slezských Beskyd.

Česko-rakouská příhraniční stezka má podobný charakter. Je rovněž středně náročná, ale téměř dvakrát delší než Česko-polská: měří 350 km. I pro ni platí kompletní žluto-černé značení. Začíná na šumavském Černém kříži poblíž Volar a končí v Břeclavi. Z Černého kříže do Horního Dvořiště vede po trase číslo 1023/1033, z Horního Dvořiště do Českých Velenic po 34, z Českých Velenic do Chlumu u Třeboně po 341, z Chlumu do Peršláku po 322, z Peršláku do Slavonic po 32, ze Slavonic do Hevlína po 48, z Hevlína do Nového Přerova po 4 a z Nového Přerova do Břeclavi po trase číslo 41.

Ve svém počátku vede malebnou krajinou u Schwarzenberského kanálu a po úbočích na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Pak pokračuje Novohradskými horami, přetíná horní tok Lužnice, míjí rybníky u Chlumu a zvlněnou krajinou míří kolem Landštejna do Slavonic. Na další cestě ji čeká Podyjí s vinicemi kolem Šatova a konečně romantický Lednicko-valtický areál.

Česko-slovenská příhraniční cyklotrasa je těžší oříšek. Je klasifikována jako náročná, hory, doly, černý les. Podobně jako předcházející cyklotrasy i tato je vyznačena žluto-černým značením a měří celkem 280 km. Dostanete se po ní z Českého Těšína do Břeclavi. Dlouhý první úsek z Českého Těšína až do Strážnice vede po trase číslo 46. Ze Strážnice do Hodonína se číslo trasy mění na 47, z Hodonína do Mikulčic na 45 a z Mikulčic přes Lanžhot do Břeclavi na 43.

Z Českého Těšína se cyklotrasa snaží dostat co nejdříve do Beskyd. Hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy sleduje až do Čeladné. Pak nastává výstup na Pustevny a prudký sjezd do Rožnova pod Radhoštěm. Další kopce čekají cykloturisty ve směru na Valašskou Bystřici a Vsetín. Následuje podhůří Bílých Karpat – také není příliš rovné, výstup na hřeben, přejezd přes Lopeník (912 m) a postupný sestup směrem ke Strážnici. Teprve tam si člověk může oddechnout, protože zbytek cesty vede po proudu Moravy, v poslední fázi krásnými lužními lesy.

Greenways Praha – Wien, jak už z názvu vyplývá, spojuje hlavní města České republiky a Rakouska. Je charakterizována jako středně náročná, má opět žluto-černé dopravní značení a měří celkem 450 km. Z Prahy – Újezda až do Lomu u Tábora běží po trase č. 11, z Lomu přes Jindřichův Hradec až do Slavonic nese číslo 32, ze Slavonic do Hevlína 48, z Hevlína do Nového Přerova 4, z Nového Přerova do Sedlece 41 a ze Sedlece na hraniční přechod ve Valticích využívá trasu číslo 411.

Po startu v Praze – Újezdu míří tato cyklostezka do dolního Posázaví a přes Sedlčansko a Sedlec – Prčici na Táborsko a Slavonicko. Od Slavonic je vedena po stejné trase jako Česko-rakouská příhraniční cyklotrasa, tedy vinicemi Znojemska až do Sedlece, kde uhýbá k hranicím a ku Vídni.

Jantarová stezka probíhá severo-jižním směrem Moravou, co do obtížnosti je nenáročná, žluto-černě značená a 300 km dlouhá. Celá také vede po cyklotrasách první třídy. Z Hatě na česko-polské hranici ubíhá po trase číslo 5 přes Ostravu – Svinov, Starý Jičín, Teplice nad Bečvou, Přerov, Olomouc a Blansko do Brna, kde přepřahá na trasu 4 a té zůstává věrna až do Hevlína na česko-rakouských hranicích.

Poté, co se cyklotrasa vymotá z ostravské aglomerace, prochází Chráněnou krajinnou oblastí Poodří s četnými rybníky, pokračuje do povodí Bečvy, kterou sleduje po levobřežních vedlejších silnicích až do Přerova, kde se prudce obrací k severu a přes Tršice doráží do Olomouce. Zde se opět obrací k jihu, míří na Prostějov, překonává Drahanskou vrchovinu a krasovou oblast v okolí Macochy a Adamovským údolím přichází do Brna. Na další cestě překračuje Dyjskosvratecký úval a na našem území končí v Hevlíně 24 – zde má ovšem návaznost na rakouské cyklostezky v Laa a. d. Thaya.

Moravská stezka je také nenáročná, a když člověk využije i podpůrných prostředků, jako je železnice, dá se jet celá s kopce, jak jsem to nastínil v lednovém vydání COT Businessu. Je značená žluto-černě, měří celkem 300 km a spojuje Mikulovice s Břeclaví. Z Mikulovic do Písečné probíhá po trase č. 54, z Písečné do Hanušovic po 53, z Hanušovic do Olomouce po 51, z Olomouce do Hodonína po 47, z Hodonína do Mikulčic po 45 a poslední úsek do Břeclavi po trase číslo 43.

Od Mikulova až na Ramzovské sedlo je to pořád do kopce nejdříve mírně, v závěru dost krutě. Počínaje Ramzovou nastávají zlaté časy s výjimkou několika zhupů se jede v podstatě neustále po proudu Moravy. Cyklotrasa prochází Chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, kolem tovačovských rybníků, vinorodou oblastí kolem Hodonína a v závěru vede krásnými lužními lesy v okolí Lanžhota.

Pražská stezka by se stejně dobře mohla jmenovat Brněnská. Spojuje obě města, je středně náročná a měří 360 km. Značení je, jak bývá dobrým zvykem, dopravní, tedy žluto-černé. Je to jediná dálková cyklotrasa, která vede od začátku do konce po trase o jediném čísle, v tomto případě 1.

Vychází z pražských Štěrbohol a v prvním úseku se pohybuje mezi kolínskou a kutnohorskou silnicí. Pak tu druhou z nich překročí a zamíří k Jevanskému potoku. Dotkne se údolí Sázavy, ale pak si to rozmyslí a uhne na Uhlířské Janovice, Kutnou Horu a Čáslav. Ponoří se do Železných hor, objeví se v Hlinsku a už zase stoupá do kopců Žďárských vrchů a Hornosvratecké vrchoviny. Následně se přidrží údolí, Svratky a kolem „priglu“, tedy Brněnské přehrady se vplíží do Bystrce.

Slabiny cyklotras
Zatímco cyklotrasy přibývají poměrně rychle, výstavba doplňkové infrastruktury pokulhává. Otevřené občerstvovny bývají o víkendech zejména v dopoledních hodinách naprostou raritou a cykloservisy podél tras také nerostou jako houby po dešti. Nezbývá tedy, než se spolehnout na vlastní zásoby, termosku a nářadíčko. Pokud se vyskytne technický problém, který nejsme schopni zvládnout vlastními silami, musíme tlačit a tlačit…

Text a foto Dean Valášek