Česká republika má více než 40 tisíc kilometrů značených cyklotras a přes 2 tisíce kilometrů cyklostezek. Podle posledních průzkumů jezdí na kole téměř polovina našich obyvatel. Umíme ale potenciál stále populárnější cyklistiky využít? Proč čeští cyklisté jezdí na dálkové trasy do zahraničí a zahraničních cyklistů k nám nejezdí tolik jako třeba do Rakouska či Německa? Čísla z Německa přitom uvádějí, že ekonomické přínosy cykloturistiky jsou značné. Umíme je využít i my?

Typologie cyklistů aneb není cyklista jako cyklista

Stejně jako mezi lyžaři jsou sjezdaři a běžkaři, i cyklisty můžeme rozdělit na několik cílových skupin podle toho, jak jezdí. K těm nejpočetnějším podle Národního cyklo- a in-line průzkumu (STEM/MARK, reprezentativní výběr populace – září 2011) patří cykloturisté, stále ale přibývá i bikerů, tedy cyklistů vyhledávajících nezpevněné terénní stezky pro horská kola. Mezi cykloturisty patří jak rodiny s dětmi, které vyžadují bezpečné a nenáročné stezky, tak tzv. pohodoví cyklisté, tedy ti, co volí nenáročné trasy do 30–50 kilometrů.

Tab – Typy cyklistů – srovnání

1 = malý, 2 = střední, 3 = největší; Zdroj: www.plzenskonakole.cz 

Právě z této skupiny se rekrutují zdatnější cyklisté, kteří cykloturistice propadnou a vydávají se na delší až stokilometrové trasy nejen z jednoho místa, ale také z jednoho místa do druhého. Právě dálkoví cyklisté jedoucí „na těžko“, tedy s brašnami, na několikadenní cestu v ČR přibývají, a začínají tak kopírovat stávající trend současného Německa, Rakouska či Švýcarska. Srovnání jednotlivých cílových skupin, jejich požadavků a chování uvádí následující tabulka.

Češi se ubytovávají na jednom místě, z kterého podnikají hvězdicové výlety

Liší se cykloturista od cyklisty?

Cílem cykloturisty, stejně jako pěšího turisty, je poznání nového. Cykloturista ale zvládne díky bicyklu vidět mnohem víc a v kratším čase. Nevyhledává jen památky na trase, často si vybírá trasu i kvůli ní samotné. Je vázán na své kolo a nerad ho opouští – hlavně z obavy o jeho zcizení. Spíš než na prohlídku hradu si tak dojede raději prohlédnout zříceninu či rozhlednu. Často se nechává inspirovat informacemi na tabulích u stezek. Návštěvě památek na delší dobu (např. organizovaná prohlídka s průvodcem) se raději vyhne pro nedostatečnou možnost bezpečně zaparkovat či uschovat kolo. I to může být jedním z důvodů, proč se naše památky potýkají s úbytkem návštěvníků. Hodně turistů totiž přesedlalo na kola. Jen na málokterém hradě či zámku ale najdete místo, kde by bylo možné bezpečně uschovat nejen kolo, ale třeba i bagáž na něm vezenou tak, aby nezůstala při prohlídce hradu na pospas zlodějům.

Informace pro cyklisty

Zahraniční cyklisté k nám obvykle přijíždějí „na těžko“

Cykloturista není jako pěší turista a ze statistického průměru trochu vybočuje. Oproti běžnému turistovi používá více internet, oproti autoturistovi pak pro něj nejsou zdaleka tak důležité jen cíle či zastávky na trase, jako trasa samotná. Vyhledává také specifické služby (servisy, ubytování či stravování s certifikací Cyklisté vítáni). Pamatují na to ale vydavatelé propagačních materiálů? Stačí prolistovat několik letáčků s nabídkou cyklovýletů, aby čtenář zjistil, že mnohdy chybí právě informace o spojení na místo s kolem (vlaky, cyklo­busy) či o dalších službách. Jindy zase prospekt nabízí památky, které cykloturista díky absenci vhodného parkování pro kola (kvalitní cyklostojany či úschovna) vlastně nemůže ani navštívit. Naopak informace o cyklisty vyhledávaných zajímavostech jako jsou zříceniny, rozhledny či přírodní zajímavosti v nich chybí. V obcích i mimo ně v posledních letech vzniklo mnoho naučných stezek, jejichž součástí jsou i infotabule. Jen málokdy je na nich aspoň souhrnná informace v němčině či angličtině, takže cizinec se může pokochat jen obrázky či fotografiemi. Přitom právě značení v terénu, a to jak samotné značky, tak infotabule, jsou pro cyklistu cenným zdrojem informací a mnohdy ho přímo nasměrují k návštěvě zajímavého místa, které v mapě není uvedeno.

Koordinace cykloturistiky v krajích

Cyklistika zasahuje do několika oblastí, na krajské úrovni se cykloturistika nejvíce dotýká cestovního ruchu a regionálního rozvoje, částečně ale také dopravy a životního prostředí. Většina krajů má úředníka, který se cykloturistikou zabývá, nejčastěji právě z oddělení cestovního ruchu či regionálního rozvoje. Stávající systém krajské správy ale téměř neumožňuje tomuto člověku být cyklokoordinátorem v pravém slova smyslu, tedy řešit problémy cyklistiky ve všech oblastech – hlavně výstavby a propagace. Některé úřady to řeší spoluprací více úředníků případně spoluprací s externisty. Například Karlovarský kraj má svého cykloúředníka na Odboru regionálního rozvoje a spolupracující externista, který se stará i o krajský cykloportál, je krajský značkař KČT. Nejaktivnější mezi kraji je asi kraj jihomoravský, kde aktivity již několik let koordinuje jeden krajský cyklokoordinátor, který úzce spolupracuje s Nadací Partnerství a jejími cykloprojekty jako jsou Moravské vinařské stezky, Green­ways Praha–Vídeň či projekt Cyklisté vítáni. Specifický systém pak již mnoho let funguje v jižních Čechách, kde s podporou kraje, obcí a sponzorů působí Nadace jihočeské cyklostezky. Ta se stará nejen o výstavbu stezek a údržbu značení tras v celém kraji, ale malými granty také podporuje například akce a vznik drobné cyklistické infrastruktury v obcích.

Údržba značení

Česká republika se svými více než 40 tisíci kilometrů cyklotras patří k cyklisticky nejzasíťovanějším územím v Evropě. Část tras vznikala před 10–20 lety (většina stávající sítě), další trasy vyznačily obce a mikroregiony v posledních letech. Větší část těchto tras udržuje s příspěvkem krajů a státu Klub českých turistů, v Jihočeském kraji pak Nadace jihočeské cyklostezky. Náklady na údržbu této sítě nejsou malé a kraje nyní řeší, jak soustavu efektivně udržovat v dobrém stavu, když se krajské rozpočty krátí. Dá se tedy očekávat, že v budoucnu čeká síť cyklotras optimalizace, která by měla, podobně jako je tomu u běžných komunikací, určit, kdo se má starat o jednotlivé kategorie cyklotras, tedy mezinárodní a nadregionální, a ty lokální. Základním předpokladem pro takovéto rozdělení kompetencí ke správě značení je pasport cykloznačení, tedy zdokumentování všech značek v kraji a přidělení každé z nich určitému správci. Pro mnohé kraje z finančních důvodů zatím ne­reálná vize do budoucnosti. Situaci již začíná řešit Jihomoravský kraj a také Liberecký, který se rozhodl mapovat cykloznačení postupně.

Certifikované služby pro cyklisty

V České republice již několik let existuje systém certifikovaných služeb pro cyklisty. Zařízení, která jsou označena usmívajícím se kolem. Když systém v roce 2005 Nadace Partnerství rozjížděla, inspiraci si jeho zakladatelé vzali z Německa a Rakouska. Certifikát Cyklisté vítáni tak získávají nejčastěji ubytovací a stravovací zařízení, získat ho mohou ale také informační centra či turistické cíle. Zařízení nabízí ubytování nejen pro cyklistu, ale i pro jeho kolo a to i jen na jednu noc. Tato zařízení také umožní opravu či umytí kola či nabídnou cyklomapy. V ČR je nyní více než tisíc subjektů, nabízejících služby se značkou Cyklisté vítáni. Systém je propojen i se slovenským Vitajte cyklisti a nyní probíhají jednání o jeho rozšíření do dalších států.

Dálkové trasy

Když se před dvaceti lety začínalo se značením cyklotras, byla výstavba cyklostezek teprve v plenkách. V posledním desetiletí ale vzniklo mnoho kilometrů nových cyklo­stezek. Úsilím zejména obcí a regionů tak v ČR vznikly již souvislé úseky cyklotras vedených po cyklostezkách, které jsou srovnatelné s těmi, které známe například z Německa či Rakouska. Některé z nich již mají i své logo a pomaličku se pokoušejí o vlastní marketing. Klíčové dálkové cyklotrasy postupně procházejí přeznačováním tak, aby byla trasa ve výsledku označená jedním číslem popř. logem v celé své délce. Jak ukazují čísla z Německa, cestovní ruch na dálkových trasách je významným zdrojem příjmů. Je třeba ho ale pojímat komplexně, což naše regiony ještě stále dobře ne­umějí. Příklad úspěšného koordinovaného marketingu na dálkové trase, jak ho známe z Labské stezky v Německu, ale může být pro mnohé české a moravské koordinátory dálkových tras příkladem. V krajích, kde nemají destinační agenturu, ale zatím nemá kdo dělat stezkám marketing. Vedení dálkových cyklotras si lze v mapě již nyní prohlédnout na portále www.ceskojede.cz.
 

EuroVelo trasy v ČR

EuroVelo trasy křižují celou Evropu napříč od severu na jih i od západu na východ. K severojižním trasám se sudými čísly a západovýchodním s lichými čísly se před více než rokem přidaly ještě dvě dlouze se klikatící transevropské cyklotrasy: EuroVelo 14 – Rýnská stezka a EuroVelo 13 – Stezka železné opony. Celý systém těchto tras, který koordinuje Evropská cyklistická federace (ECF) čítá přibližně 70 tisíc kilometrů. Vyznačeny jsou ale zatím jen přibližně dvě třetiny. Trasy EuroVelo jsou vedeny především po existujících či plánovaných regionálních a národních cyklotrasách.

Českou republikou prochází čtyři EuroVelo trasy v celkové délce 2 100 km:
EuroVelo 4: Trasa střední Evropou: Roscoff–Kyjev
EuroVelo 7: Sluneční trasa: Nordkapp–Malta
EuroVelo 9: Balt–Jadran: Gdaňsk–Pula
EuroVelo 13: Stezka železné opony: Barentsovo – Černé moře

S proznačováním se začíná právě letos. EuroVelo trasy budou vyznačeny nejdříve v Jihomoravském kraji, s vyznačením EuroVelo 13, tedy Stezky železné opony pro letošní rok počítá Plzeňský a Jihočeský kraj. Modrobílá loga tras se tak letos poprvé objeví i na značení přímo v terénu.

Přínosy dálkové cyklistiky

Jak ukazují čísla ze zahraničí, ekonomické přínosy dálkových tras jsou značné. Například cyklisté na 465 kilometrech stezky Odra–Nisa v Německu vytvořili v loňském roce obrat 1,96 mil. eur (Zdroj:Tourismus Marketing Brandenburg). Podle stávajících průzkumů utratí dálkový cykloturista na osobu a den v průměru dokonce více než autoturista. Cykloturistika pomáhá oživit cestovní ruch zejména v regionech mimo Prahu a vytváří nová místa v sektoru služeb.

Cykloturistika je jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit, podle posledních průzkumů se jí věnuje 43 % Čechů (2011, STEM/
/MARK). Jde o součást cestovního ruchu s rostoucím potenciálem, celková roční přidaná hodnota v rámci Evropské unie představuje 54 mld. eur. Cykloturistika vytváří velké množství nových pracovních míst, a to ve větším měřítku než ostatní obory. Dálková cykloturistika přivádí návštěvníky do regionů, které by během své návštěvy a při cestování jinými dopravními prostředky s největší pravděpodobností ani nenavštívili. Tento fakt je zvláště důležitý v případě České republiky, kde 65 % zahraničních turistů směřuje do Prahy.

Jak Česko vnímají zahraniční cykloturisté?

Do ČR přijíždí ze zahraničí stále více cykloturistů. Krajina se jim tu velice líbí i přesto, že nenabízí takový komfort jízdy, na jaký jsou často z domova zvyklí. Nových úseků cyklostezek na cyklotrasách v posledních letech přibylo, a tak jízda na kole do Čech už není jen pro „pionýry“ cykloturistiky. Nejvíce cyklistů k nám přijíždí ze sousedních států, hlavně Německa a Rakouska. Naše krajina se ale líbí také Holanďanům, Belgičanům nebo Dánům. Pro nás pak může být překvapením, že někteří projíždějí naší zemí podle svých mapových cykloprůvodců a dokonce i podle svého značení nalepeného u toho našeho.

Největší rozdíl mezi průměrným českým a zahraničním cykloturistou je ale v trávení vícedenní dovolené na kole. Zatímco Češi se většinou ubytují na jednom místě, odkud podnikají hvězdicové výlety, Němci, Rakušané a Holanďané putují s bagáží, tedy „na těžko“, z místa na místo. Jen malá část k nám zavítá třeba za horskou cyklistikou.

Dálkový turista si veze vše na cestu s sebou na kole, a tak se mnohdy podivuje, jak náročným terénem vedou naše dálkové trasy. Nechápe, proč trasa zbytečně stoupá do kopce, když by jej mohla pohodlně objet. Při místní přepravě vlakem spolu s kolem bývá překvapen službou úschovy během přepravy, která v Německu ani Rakousku neexistuje.

Cyklisté a památky

Cyklista na rozdíl od turisty pěšího vyhledává většinou zajímavá místa v přírodě, potěší ho i malá muzea, přírodní i technické památky. Klíčové pro navštívení je pro cyklistu přístup s kolem a možnost jeho bezpečné úschovy v době prohlídky objektu. Proto cyklisté preferují spíše rozhledny, zříceniny či technické a přírodní památky, které mohou navštívit bez toho, že by své kolo opustili. Cykloturisté se většinou pohybují ve skupinách, a tak si na chvilku nutnou například k vystoupání na rozhlednu nebo prohlídce mlýnského kola bicykly vzájemně pohlídají. Pokud je ale prohlídka delší a není kam kolo bezpečně odložit, cyklista často prohlídku objektu vzdá. Řešení je přitom snadné – stačí zajistit bezpečné parkování na kola, ideálně i se zavazadly. Na některých našich hradech se již objevily boxy na kola, do kterých lze uschovat nejen kolo, ale třeba i přilbu a brašny. Boxy fungují na mince.

MTB – trend na vzestupu

Stále silnější skupinou se mezi cyklisty stávají bikeři. Vyznavači horských kol vyhledávají náročnější terény s kopci a jednostopými stezkami tzv. singltraily. Česká mountainbiková asociace ČeMBA připravila nový koncept značení těchto speciálních tras, který by měl vhodně doplnit stávající cykloturistické značení. Bikeři vyhledávají hlavně horské terény, vznik nových MTB tras je trendem poslední 2–3 let.

Graf 1 – Struktura cyklistů/bikerů v ČR

Zdroj: Národní cyklo- a in-line průzkum, STEM/MARK,
reprezentativní výběr populace – září 2011

Cyklostrategie

V současné době prochází meziresortním řízením návrh nové vládní Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013––2020. Ta si jako jeden z cílů klade realizaci projektu Česko jede zaměřeného na komplexní podporu cykloturistiky a dalších sportů v ČR. Jeho cílem je zejména poskytnout přehledné a kvalitní informace českým a zahraničním cyklistům o možnostech cyklistiky ve všech regionech ČR, a to v koordinaci s ostatními národními produkty a ve spolupráci s kraji, městy a dalšími subjekty. Ve výhledu má být rozšířen o marketingovou podporu dalších odvětví aktivní turistiky – pěší a vodní turistiku, in-line bruslení, ale i běžeckou turistiku.

Autorkou textu je Radka Žáková, cykloprůvodkyně, editorka regionálního cykloportálu www.plzenskonakole.cz a členka pracovního týmu národního cyklokoordinátora. Pracuje v Centru dopravního výzkumu, v. v. i., jako komunikační manažerka projektu Central MeetBike. Věnuje se popularizaci cyklistiky na regionální i národní úrovni. Připravuje marketingové projekty pro cykloturisty, píše články a dlouhodobě se věnuje tématu parkování kol.