Největší problém pro cestovky? Stále se měnící opatření

Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) jsou aktuálně pro cestovní kanceláře největším problémem neustále se měnící protiepidemická opatření a rychlé zařazování destinací do rizikových kategorií bez jasnějšího výhledu. Pořadatelé a prodejci zájezdů se také momentálně potýkají s vysokým nárůstem práce, ale chybějí jim odborné pracovní síly.

Potíže působí i proplácení poukazů za zrušené zájezdy z loňského roku, kde by byla vhodná pomoc státu. Ten by se měl zabývat také nutným pojištěním proti úpadku cestovních kanceláří a navrhnout jiné řešení. ČTK to sdělila viceprezidentka AČCKA Dana Kozáková.

Přesouvání zemí na tzv. mapě cestovatele bez upozornění na poslední chvíli oslabuje podle Kozákové mimo jiné důvěru zákazníků, kteří by si zájezd koupili, ale obávají se nenadálých změn.

Pro cestovní kanceláře, které se zaměřují na pobyty mimo Evropskou unii, je situace podle Kozákové složitá v tom, že většinou jsou jimi nabízené státy automaticky zařazovány mezi tzv. tmavě červené s velmi vysokým rizikem nákazy. Nezohledňuje se přitom tamní epidemická situace. Zájezdy do mimoevropských zemí si lidé podle ní zpravidla objednávají v předstihu. „Tedy i po uvolnění opaření se cestovním kancelářím nepodaří ihned zaujmout běžné množství klientů. Dopředu tyto zájezdy prodávat nemohou, protože by mohlo dojít k tomu, že se opatření neuvolní a kancelář bude muset opět zájezdy rušit či přesouvat,“ uvedla.

V posledních týdnech mají sice cestovní kanceláře i agentury podle Kozákové hodně práce, ale obor opustilo mnoho odborníků. Jedná se podle ní o náročnou a specializovanou práci, zkušené pracovníky tak nelze nahradit brigádníky. „Sezona bude krátká a než bychom to někoho naučili, tak už ho třeba zase nebudeme mít z čeho zaplatit,“ řekla dále. Loňský rok většina společností v cestovním ruchu podle ní uzavřela se ztrátou a každý výdaj musejí hlídat více než dříve. Dlouhodobě obrovskou zátěží, nejen v turismu, je podle ní výše odvodů mezd.

Cestovní kanceláře mohly loni vydávat za zrušené zájezdy klientům poukazy místo vrácení hotovosti. Kdo ho do 31. srpna nevyužije na jiný pobyt, má nárok na vrácení peněz. Podle Kozákové se jedná o značný objem peněz, kdy jejich vyplacením mnoho firem ohrozí svůj peněžní tok a tím i existenci. Cestovním kancelářím by podle Kozákové pomohlo, kdyby stát nabídl půjčky s nekomerčním úrokem a dobou splácení na minimálně pět let.

Dalším problémem je podle Kozákové pojištění proti úpadku, které je zákonem vyžadováno, ale pojišťovny hlásí, že je pro ně rizikový a nezajímavý produkt. „Právo podnikat je dané ústavou, stát by tak měl mít pro podnikatele v cestovním ruchu jiné řešení. AČCKA je s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v kontaktu a na toto téma probíhají jednání. Problém s pojištěním na další rok mají některé CK již v těchto týdnech a měsících a jsou na jeho vyřešení existenčně závislí,“ doplnila.

Šéfka MMR Klára Dostálová už podle ČTK dříve řekla, že se problémem pojištění cestovních kanceláří zabývá a dívá se, jak k tomu přistupují v okolních státech. Většinou to podle ní řeší přes státní záruku. „Vnímáme, že zahraniční zajišťovatelé s tím mají obrovský problém a začínají debatovat s Českou asociací pojišťoven, jestli bychom nenašli jiný mechanismus. Všechno to jsou, ale legislativní řešení,“ uvedla. Možností podle ní také je, že by na výplatu nároků klientů sloužil garanční fond. Nyní je záložním zdrojem na případné pokrytí náhrad klientům po krachu cestovní kanceláře, jež by neuhradila pojišťovna.

MMR letos k 1. červenci evidovalo 626 aktivních cestovních kanceláří. Činnost k tomuto datu od začátku roku podle resortu přerušilo 63 kanceláří, osm bylo zrušeno a šest vyhlásilo úpadek, vznikly dvě nové. Na začátku loňského roku v Česku fungovalo 856 cestovek.