Když se v zimní sezoně řekne Vysočina, člověk si většinou vybaví romanticky zasněžené kopce, upravené bílé stopy nebo lyžařská střediska jako stvořená pro rodinné zážitky. Mělo tedy svou logiku, že u lyžování jsme se při rozhovoru s Jiřím Běhounkem zastavili nejdéle. Na přetřes přišla ovšem i další témata, památkami UNESCO počínaje a golfovou turistikou konče.
Pane hejtmane, vzhledem k ročnímu období se na úvod nemůžu zeptat jinak – v jaké formě jsou lyžařská střediska na Vysočině? Jaké novinky jsou v letošní sezoně pro lyžaře nachystány?
Naše mírné vysočinské svahy jsou vhodné zejména pro rodiny s dětmi, mírně pokročilé lyžaře a pro lyžařské kurzy. Podrobné informace o zimních areálech spravuje naše organizace Vysočina Tourism ve spolupráci s jejich provozovateli na stránkách www.lyze-vysocina.cz , zpracován je i podrobný tištěný katalog. Co se týká novinek: nejčastěji investovali správci sjezdovek do systému technického zasněžování. Sněžné dělo přibylo ve Ski snow parku v Novém Městě na Moravě, lyžaři tu najdou také zcela nové sociální zařízení – vytápěné toalety byly vybudovány díky grantu kraje. Novinkou stávající sezony je speciální jízdné pro děti.
Dotace kraje přispěla na nákup dalšího sněžného děla pro areál v Novém Jimramově, kde připravili pro lyžaře i snowboardisty na hlavním svahu dva nové skoky a přejezdové překážky. Ke komfortu návštěvníků určitě přispěje i nové sociální zařízení v horní stanici vleku. Na sjezdovce Šacberk u Jihlavy bude lyžaře čekat lepší přístup ke sjezdovce. Nové zpevněné parkoviště a upravený prostor pod vlakem najdou letos lyžaři také u sjezdovky na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí. Novinkou jsou zde rovněž dva další časové tarify na jízdence. V Dalečíně pro stávající sezonu upravili čerpací stanici a pořídili nové sněžné dělo. K informačnímu centru přibylo ubytování ve dvou apartmánech a novinkou by měla být lyžařská škola pro nejmenší. Zcela nového provozovatele našla sjezdovka na Křemešníku u Pelhřimova, kde funguje nový dvoukotvový vlek a turniketové odbavení na čipové karty. Slavnostně se tu začalo jezdit 8. ledna.
Jistě jste v tomto směru nezapomněli ani na běžecké lyžování…
Bezpochyby ne. Je všeobecně známo, že na Vysočině si na své přijdou především vyznavači běžeckého lyžování. Při vyslovení jména Vysočina si každý okamžitě vybaví tradiční závody světového poháru Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě. Zdejší závodní okruhy jsou otevřeny i pro veřejnost. Kromě nich je pro rekreační lyžaře každoročně na Novoměstsku udržováno přes 100 kilometrů běžeckých tratí. Aktuální informace o stavu najetých stop mohou získat běžkaři nejen před plánováním své trasy, ale také prostřednictvím několika desítek infokiosků přímo v terénu. Nejvíce vytížené bývají tratě směrem na Tři Studně, Fryšavu a Vlachovice, upravují se i stopy směrem na Sněžensko a Jimramovsko. U Lísku a Zubří se napojují bystřické tratě, ve Skleném zase stopy směrem na Žďár nad Sázavou. Zde si mnoho příznivců získal Ski areál Martina Koukala. V severní části Novoměstska se u Milovského rybníka napojují trasy směřující do Svratky a několik dalších okruhů a tras vedoucích až do Poličky.
Díky krajinnému reliéfu jsou běžkaři vyhledávány i terény Jihlavských vrchů, oblíbené jsou trasy v okolí nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny Javořice a Čeřínku. Uznávanou běžeckou oblastí je okolí lyžařského střediska sv. Anna východně od Chotěboře nebo okolí Fajtova kopce u Velkého Meziříčí. Od loňského prosince je možné za příznivých sněhových podmínek využít dva zcela nově vyznačené okruhy pro běžkaře v okolí Třebíče, každý v délce zhruba 12 kilometrů. Jedná se o historicky první strojově upravované běžecké stopy na Třebíčsku. Jejich vznik finančně podpořila skupina ČEZ a očekáváme, že přispěje k zatraktivnění zimní turistické sezony v okolí Třebíče.
Na území Vysočiny se nacházejí tři památky UNESCO, což je nejvyšší počet v porovnání s jinými kraji. Jsou Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou největšími turistickými magnety, které výrazně promlouvají do statistik návštěvnosti, nebo se na jejich úroveň vyšvihla další, podobně unikátní „lákadla“?
Z uvedených památek vykazuje největší návštěvnost zámek v Telči, který v loňském roce navštívilo 65 tisíc návštěvníků. Když k nim připočteme návštěvníky kulturních akcí, přesahuje jejich počet 80 tisíc. Do kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru na Sázavou zavítá každoročně kolem 22 až 25 tisíc lidí a do třebíčských památek – baziliky sv. Prokopa a židovské Zadní synagogy – 32 tisíc turistů. V loňské sezoně jsme se pokusili zvýšit návštěvnost tří vybraných hradů realizací netradičních prohlídek v podobě zábavného příběhu o putování rytíře Čeňka z Vartemberka. Akce měla velmi pozitivní ohlas, kasteláni nám potvrdili, že se víkendová návštěvnost zvýšila až jedenapůlkrát. Budeme proto jednat o možnosti pokračovat v podobných akcích, letos bychom se mohli zaměřit i na zámecké objekty.
Velkým lákadlem je také jihlavská zoologická zahrada, počet jejích návštěvníků se každoročně pohybuje kolem 250 tisíc, mimo jiné díky specializovaným programům, jakými jsou například komentované krmení zvířat, večerní prohlídky a prázdninové výstavy. Atraktivní nabídka přivádí hosty i do westernového městečka Šiklův mlýn, velkého zábavního přírodního areálu, kam během čtyř letních měsíců přijíždí kolem 107 tisíc turistů zhlédnout drezúru koní, kovbojské dovednosti s lasem, indiánské zvyky nebo akční divadlo s tematikou divokého západu. Milovníky historie a umění oslovují zajímavé výstavy a stálé muzejní expozice, například Muzeum Vysočiny v Jihlavě si každoročně prohlédne přes 70 tisíc návštěvníků. Pozornosti se těší také turistické atrakce technického charakteru – návštěvnická centra Jaderné elektrárny Dukovany a Vodního díla Dalešice si každoročně prohlédne přes 40 tisíc zájemců. Velké pozornosti se už druhým rokem těší plavby lodí po Dalešické přehradě, této možnosti využívá až 27 tisíc návštěvníků ročně.
Jednou z nejvýznamnějších součástí kulturního dědictví České republiky jsou památky židovského osídlení na Vysočině. Můžete čtenářům přiblížit, jak v současné době probíhá jejich ochrana a obnova, případně jaké jsou nejbližší revitalizační projekty konkrétních židovských památek?
Přestože ani Vysočině se nevyhnuly necitelné stavební zásahy poválečných desetiletí, může se náš kraj dodnes pochlubit velkým množstvím kulturních památek spojených s židovskou kulturou. Jedná se zejména o bývalá židovská ghetta, synagogy a židovské hřbitovy. Veřejnosti nejznámější židovská čtvrť, která je spolu se židovským hřbitovem zapsána na již zmíněném seznamu památek UNESCO, se nachází v Třebíči. Město věnuje oživení tohoto unikátu již řadu let nemalou pozornost, finančně k tomu přispívá i kraj, který každoročně všem třem městům s památkami UNESCO poskytuje dotaci ve výši jednoho milionu korun.
Pozornost ale zasluhují i židovská ghetta v Polné, Velkém Meziříčí nebo v Jemnici, dochované synagogy, například v Nové Cerekvi, v Třešti nebo v Golčově Jeníkově, a velké množství židovských hřbitovů. Zejména ty procházejí v posledním období komplexní revitalizací. Židovská obec jako vlastník obnovuje tyto památky i za finanční podpory kraje Vysočina. V posledních letech proběhla za naší podpory oprava židovských hřbitovů například v Hořepníku, Humpolci, Černovicích a Horní Cerekvi. K zahájení postupných oprav se přistoupilo také v Nové Cerekvi, kde se nachází jedna z největších a umělecky nejzajímavějších synagog nejen v kraji Vysočina. I když se zatím objemově nejedná o velké revitalizační projekty, spolupráce vlastníka, kraje i dotčených měst má na mnohých místech kraje již své reálné výsledky.
Rozvoj golfové turistiky v Česku zaznamenal v posledních letech až explozivní parametry. Vnímáte tento segment cestovního ruchu jako nedílnou složku celkového balíčku služeb, který by měl každý kraj návštěvníkovi nabídnout? Jak dobře si ostatně rozumí golf s krajem Vysočina?
Ano, golf je stále více žádanou zábavou všech generací. Golfová hřiště u nás fungují dvě. Devítijamkové hřiště ve Svratce vybudované na konci třicátých let minulého století. Na hřišti působí Golf Club Svratka 1932, který navázal na tradici Golf Clubu Brno. Hřiště doznalo v posledních letech celé řady úprav, díky kterým je hráčům nabízen větší požitek ze hry a poskytovány lepší služby. Byl tu vybudován kompletní závlahový systém a na cvičném areálu vzniklo umělé osvětlení. Hojně vyhledávané a oblíbené je moderní osmnáctijamkové hřiště, které bylo vybudováno Golf Clubem Telč v areálu Šiškova mlýna ve Vanově v blízkosti Telče.
Kdybyste měl vlastními slovy popsat to, co dělá Vysočinu Vysočinou, čím se váš kraj odlišuje od ostatních, co je v něm jedinečné a bezkonkurenční – jak by to vypadalo?
Myslím, že není nutné mezi regiony hledat za každou cenu rozdíly. Když si uděláte čas a projedete celou republiku křížem krážem, zjistíte, že všude je fajn. Ale u nás na Vysočině máme navíc oficiální střed České republiky u Číhoště, a ten je opravdu jen jeden.
Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Kraje Vysočina