Nevím proč, ale občas bývám označován za pesimistu. Já osobně bych dal přednost označení „dobře informovaný realista", protože na má slova obvykle dojde. V některých případech dlužno říci „bohužel". O to radši mám okamžiky, kdy mohu přiznat, že můj odhad byl černější, než bylo třeba. Naplňují mne vírou, že přece jen realita nebude zase tak špatná. Jako třeba minule…
Před měsícem jsem na tomto místě dštil oheň a síru na provozovatele veřejného domu v pražské ulici Ve Smečkách, který lákal zákazníky „po amsterodamsku". Tedy dívkami ve výlohách. A psal jsem také cosi o tom, že majitelé tohoto a podobných podniků kličkují mezi zákazy a vyhláškami a že se vysmívají úřadům. Věděl jsem, že se magistrát snaží situaci řešit, ale moc jsem v úspěšnost těchto snah nevěřil. Dnes uznávám, a opravdu rád, že jsem byl zřejmě nemístně pesimistický. Již v době, kdy bylo červnové vydání v tiskárně, červená světla v inkriminovaném domě zhasla a na výlohách se objevil zákaz vstupu do nezkolaudovaného objektu. A klid byl na místě i ve chvíli, kdy jsme posílali do tisku tyto řádky. Pravda, situaci v celé ulici, kde se podobné podniky skrývají pod zástěrkou „kabaretů" či „sauna clubů", to nevyřešilo, ale pokrok to je. A aspoň malý důvod si myslet, že to u nás přece jen nebude tak zlé.
Možná ještě větší radost mám z toho, že byl utnut tipec středočeské vinařské turistice. Tedy té, kdy si vyvolení jezdili pro víno a odváželi si krabice s miliony. To mě opravdu těší. A rád bych věřil, že podobně akční budou policie a další orgány i v dalších podobných případech. Jistě se jich najde ještě dost…
Vzhledem k tomu, že držíte v rukou letní dvojčíslo COT business, je jasné, že se nad stránkami dalšího vydání setkáme až za dva měsíce. Ano, mnohé z nás čeká zasloužená pauza a zlaté nicnedělání. Týká-li se to i vás, chtěl bych vás požádat, abyste se alespoň na chvíli zamysleli, o čem byste rádi na stránkách našeho magazínu četli, na co se máme více zaměřit a co případně považujete v obsahu časopisu za zbytné. Za vaše náměty, tipy a připomínky budu osobně moc rád.
Závěrem vám přeji pěkné léto, ničím nerušenou sezonu a také vydařenou dovolenou. A budu doufat, že nám příští týdny přinesou třeba i něco nových příkladů toho, že to u nás není opravdu tak zlé, jak si občas myslíme.
Petr Manuel Ulrych
petr.ulrych@cot.cz