Jak jsme informovali v minulém vydání, připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism projekt kategorizace a certifikace organizací destinačního managementu. Ten by měl v dohledné době vstoupit do své pilotní fáze. Aktuálně probíhá na různých platformách diskuse o podmínkách projektu.

Hned v úvodu je třeba agenturu CzechTourism pochválit za způsob, jakým k tvorbě projektu přistupuje. Nejde o autokraticky vytvořený projekt, který by byl shora vnucován organizacím destinačního managementu. Naopak, formát projednávání záměru je možná až nebývale otevřený a zpracovatelé projektu jsou otevřeni připomínkám k projektu. Připomeňme, že záhy poté, co společnost KPMG sestavila návrh dokumentu, byli osloveni institucionální partneři, tedy kraje. Od nich se sešla první várka obecných požadavků a návrhů na formální změny. „S nabídkou možnosti vyjádřit se k materiálu byly osloveny také asociace působící v cestovním ruchu, zejména Fórum cestovního ruchu, Asociace turistických regionů ČR a Asociace turistických informačních center ČR, ale i další partneři,“ uvádí Aleš Pangrác, ředitel odboru regionálního partnerství a vztahů B2B agentury CzechTourism. Projekt byl prezentován mimo jiné na výkonném výboru ATUR.

O návrhu kategorizace DMO se diskutovalo i na dubnové COTakhle snídani

V sídle agentury CzechTourism proběhly dva workshopy, kde byly na základě předchozích informací vypořádávány jednotlivé připomínky, které se od zainteresovaných subjektů sešly. Veřejnou debatou prošel návrh technických předpokladů kategorizace na dubnové ­COTakhle snídani, kterou zorganizovalo naše vydavatelství. Zde se k návrhu mohli vyjádřit jak představitelé krajů, tak zástupci organizací destinačního managementu na nižších úrovních, stejně jako představitelé soukromého sektoru. Objektivně je třeba říci, že návrh vyvolal řadu otázek a také emocí. V obecné rovině vytýkali zástupci regio­nů aktuálnímu návrhu zejména to, že přichází z jejich pohledu pozdě, tedy v době, kdy ve většině krajů již nějaký systém destinačního managementu funguje (tu lépe, tu hůře), a návrh kategorizace tak mění pravidla v průběhu hry. Tento argument je pochopitelný, na druhou stranu je ale logická i snaha ministerstva a agentury CzechTourism nastavit jednotná pravidla. „Nastavit systém je pro nás v tuto chvíli alfou a omegou, abychom vůbec věděli, s kým se v daném území bavit,“ popsal na ­COTakhle snídani základní myšlenku kategorizace Aleš Pangrác. Logicky zní také argument, že kategorizace by měla vést k zefektivnění fungování destinačního managementu v České republice a ve finále i k absolutnímu navýšení prostředků sloužících k podpoře tohoto odvětví. A to je v okamžiku, kdy skončila podpora cestovního ruchu z evropských fondů a kdy nejsou podpora a financování oboru ošetřeny legislativně, bezesporu důležité. Vedle zmiňovaných připomínek obecnějšího charakteru zazněla během všech diskusí k návrhu i celá řada konkrétních připomínek a dotazů. S těmi nejčastěji se opakujícími se můžete seznámit na protější straně, kde jsme se také pokusili nastínit, jak byly tyto podněty vypořádány.

Na základě připomínek vzešlých ze všech uvedených diskusí je nyní původní návrh upravován a doplňován, aby mohl projekt postoupit do další fáze. „Podstatné je, aby pravidla dávala smysl a byla dlouhodobě udržitelná,“ komentuje Aleš Pangrác. „Nic ale není dogma a tříletá pilotní fáze by měla přinést odpovědi na případné sporné otázky, na základě kterých mohou být pravidla kategorizace ještě upravena,“ dodává.

Diskuse nad finální podobou materiálu, kterou najdete i v knihovně na portálu iCOT.cz, by měla proběhnout nejspíš během prvního květnového týdne. CzechTourism, resp. jeho Institut turismu, současně pracují na tvorbě metodik a implementačních pokynů k jednotlivým bodům kategorizace a certifikace. Počítá se s tím, že do pilotní fáze by měl proces kategorizace vstoupit v průběhu letošního roku.

nastavit jednotná pravidla. „Nastavit systém je pro nás v tuto chvíli alfou a omegou, abychom vůbec věděli, s kým se v daném území bavit,“ popsal na ­COTakhle snídani základní myšlenku kategorizace Aleš Pangrác. Logicky zní také argument, že kategorizace by měla vést k zefektivnění fungování destinačního managementu v České republice a ve finále i k absolutnímu navýšení prostředků sloužících k podpoře tohoto odvětví. A to je v okamžiku, kdy skončila podpora cestovního ruchu z evropských fondů a kdy nejsou podpora a financování oboru ošetřeny legislativně, bezesporu důležité. Vedle zmiňovaných připomínek obecnějšího charakteru zazněla během všech diskusí k návrhu i celá řada konkrétních připomínek a dotazů. S těmi nejčastěji se opakujícími se můžete seznámit na protější straně, kde jsme se také pokusili nastínit, jak byly tyto podněty vypořádány.

Na základě připomínek vzešlých ze všech uvedených diskusí je nyní původní návrh upravován a doplňován, aby mohl projekt postoupit do další fáze. „Podstatné je, aby pravidla dávala smysl a byla dlouhodobě udržitelná,“ komentuje Aleš Pangrác. „Nic ale není dogma a tříletá pilotní fáze by měla přinést odpovědi na případné sporné otázky, na základě kterých mohou být pravidla kategorizace ještě upravena,“ dodává.

Diskuse nad finální podobou materiálu, kterou najdete i v knihovně na portálu iCOT.cz, by měla proběhnout nejspíš během prvního květnového týdne. CzechTourism, resp. jeho Institut turismu, současně pracují na tvorbě metodik a implementačních pokynů k jednotlivým bodům kategorizace a certifikace. Počítá se s tím, že do pilotní fáze by měl proces kategorizace vstoupit v průběhu letošního roku.

Pracovní verzi návrhu kategorizace DMO najdete na zde.

Pět nejvíce diskutovaných otázek návrhu kategorizace

Ve spolupráci s agenturou CzechTourism jsme vytipovali pět oblastí návrhu kategorizace organizací destinačního managementu, které při dosavadních debatách vyvolaly největší polemiku. A přinášíme i přehled dohodnutých řešení.

1. Počet úrovní kategorizace

Návrh připravený společností KPMG pracoval se čtyřmi úrovněmi kategorizace. V závislosti na územní působnosti, charakteru a zaměření jednotlivých společností se měly organizace destinačního managementu dělit na lokální, oblastní, krajské a národní. Oponenti vyjadřovali názor, že dostačující by byly pouze tři posledně jmenované kategorie. U lokálních organizací destinačního managementu působících na úrovni obcí, měst či mikroregionů je podle nich riziko „drobení“ oblastí do nesourodých celků. Zaznívaly mimo jiné i dotazy, zda pro tento účel nelze využít existující místní akční skupiny (MAS) a podobné instituce. Dohoda je ale nakonec taková, že zůstanou zachovány čtyři navrhované úrovně s tím, že krajské DMO budou mít výrazný vliv na si­tuaci na svém území. Mimo jiné budou mít pravomoc podmínky kategorizace, které jsou v technickém předpokladu stanoveny jako minimální, zpřísnit. A vzhledem k tomu, že systém kategorizace bude navázán na Národní program podpory cestovního ruchu v regionech, a že lokální DMO na finance z tohoto programu obvykle nedosáhnou, budou motivovány ke spojování do oblastních funkčních celků.

2. Partneři DMO

Velká debata se vedla také na téma, kdo může být partnerem DMO, jak se bude prokazovat partnerství, do jaké míry budou muset DMO poskytovat své kontakty na partnery či zda se zaměřit spíše na množství či na kvalitu partnerství. Na konci diskuse je dohoda, podle které došlo ke snížení počtu požadovaných partnerství a byla zpřesněna definice partnera (viz aktuální návrh na iCOT.cz). Pokud jde o kontakty, do žádostí o certifikaci uvedou DMO pouze seznamy partnerů. Doklady prokazující partnerství budou muset mít připraveny k případné kontrole, nebudou tedy nikam posílat smlouvy s partnery apod.

Graf – Požadavky přijatelnosti na kategorie DMO

♦ – povinný požadavek
◊ – nerelevantní
s – spolek (doporučená právní forma), ústav, zájmové sdružení právnických osob, obecně prospěšná společnost, obchodní korporace (s. r. o., a. s.)
⊗ – příspěvková organizace, spolek, ústav

Zdroj: KPMG, CzechTourism
Podrobněji se s podmínkami jednotlivých požadavků seznámíte v návrhu kategorizace, který je ke stažení na zde.
 

3. Zapojení podnikatelů

Návrh kategorizace počítá s tím, že do činnosti lokálních a oblastních DMO budou zapojeni také podnikatelé a zástupci neziskových organizací. Stejně tak se mají tito partneři podílet na rozpočtu DMO. Původně se počítalo s padesátiprocentním podílem, po diskusi došlo ke snížení na 30 procent. DMO mají v České republice různou formu. To by se nemělo změnit ani u kategorizovaných společností. Přestože projekt u lokálních, oblastních i krajských DMO doporučuje formu spolku, připouští i další právní formy. Z toho vyplývají i různé možnosti zapojení podnikatelů a zástupců neziskových organizací do financování a řízení DMO. Podmínky tohoto zapojení byly v novém návrhu zjemněny.

4. Výkonnost destinace

Velká část připomínek se týkala dalšího z tzv. požadavků přijatelnosti, který má vazbu na výkonnost destinace. Návrh pracuje u oblastních DMS s počtem disponibilních lůžek a s počtem přenocování realizovaným hosty ubytovacích zařízení v období posledních tří let. Na přání oponentů byl původní návrh upraven a kromě hromadných ubytovacích zařízení byly zohledněny všechny ubytovací kapacity. Oblastní DMO musí nově splnit kritérium 2 000 lůžek ve všech disponibilních kapacitách a minimálně 200 000 přenocování.

5. Jednotný branding

Poslední penzum dotazů se týkalo jednotného brandingu. Na konci debaty byla dohoda, že do budoucna bude používáno destinační logo Czech Republic – Land of Stories, a že materiály, kterou budou regiony publikovat v jiném než českém jazyce, budou vždy cobrandovány právě tímto logem.

Foto: -pmu-