Na vodě (jako) doma

Sjíždění řeky na kánoích s partou přátel nebo s rodinou, stany, kytary, večer oheň. Není snad Čecha, který by něco takového nezažil. Trend trávení dovolené na vodě se ale za poslední léta posunul o kus dál. Přibývá klientů, kteří si pronajímají kajutové lodě, jachty nebo parníky, aby své dovolené či firemní akci dali punc exkluzivity, dobrodružství a romantiky.

S úměrně zvyšující se poptávkou samozřejmě možnosti rekreační plavby v Česku rostou. Společností, které se do podnikání v lodním cestovním ruchu pustily, je u nás dostatek, přestože nejsme lodní velmoc jako například Nizozemsko. Hlavními plavebními koridory jsou u nás tradičně Vltava, Labe, řeka Morava nebo Baťův kanál. Pozadu ale nejsou ani turistické destinace jako Český Krumlov, Lednicko-valtický areál a samozřejmě ani Praha, která má v nabídce desítky běžných i méně obvyklých plavidel. Dovolenou na vlastnoručně řízené lodi plující po českých tocích vyzkoušeli nejenom našinci, ale i posádky z dalekých zemí – z Austrálie, Havaje, Izraele či Jižní Afriky.

Možná právě proto, že poptávka po soukromých a firemních plavbách neupadá, je načase zapracovat na vodní infrastruktuře, která by na řeky a kanály přilákala další zájemce o netradiční dovolenou. V tomto ohledu totiž Česká republika bohužel stále výrazně zaostává za zbytkem Evropy. „Chybí sportovní přístaviště s odpovídajícím zázemím a službami, mola pro krátká zastavení u turisticky atraktivních míst či restaurací, vodní čerpací stanice. Okolí řek se zkrátka s vodní turistikou sžívá jenom velmi pozvolna. Ale i tady se blýská na lepší časy,“ doufá jednatel společnosti SP Praha Petr Běhounek.

Masovosti klasického vodáctví plavby na bezprůkazových hausbótech nedosahují. A je to dobře. Jízda v permanentní koloně motorových lodí by tomuto krásnému způsobu trávení volného času totiž ubrala podstatnou část romantiky. (Foto: SP Praha)

K oživení vodního cestovního ruchu v České republice, konkrétně na Labi, by mohla přispět iniciativa Pardubic, které plánují ve městě do roku 2013 vybudovat přístav pro rekreační lodě. Ty v tuto chvíli nemají ve stotisícových Pardubicích kde zakotvit, a region tak podle mluvčího Ředitelství vodních cest Václava Straky přichází o pracovní místa navázaná na toto turistické odvětví. „Vodní turistika se vyznačuje bezpečím a klidem. Je prokázáno, že návštěvníci, kteří připlouvají po vodě, nikam nespěchají, a tak se v regionu zdrží déle,“ uvedl. Chystané přístaviště by posloužilo nejen vodákům, ale i kormidelníkům větších rekreačních plavidel. Projekt nového přístavu je zatím na začátku, způsob jeho financování a přesné technické provedení bude otázkou dalších jednání.

Znovuzrozený Baťův kanál

V polovině 90. let vznikla z iniciativy obcí podél Baťova kanálu Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanále. Účel asociace byl prostý – zapracovat na oživení turistického ruchu na tomto v Česku ojedinělém vodním díle. Výsledkem těchto snah, na kterém se velkou měrou podílejí i další subjekty včetně provozovatelů lodní dopravy, je postupná obnova třiapadesát kilometrů dlouhé vodní cesty. Důkazem toho, že spolupráce funguje, je nejen rostoucí tendence v počtu návštěvníků, ale i zájem podnikatelů region svými službami zatraktivňovat. Rekordní sedmdesátitisícovou návštěvnost zaznamenal Baťův kanál v roce 2009, loňská sezona byla poznamenána povodněmi, letošní zase nepříliš vyvedeným počasím. „S hodnocením letošní sezony musím být zatím opatrný. Po loňském problémovém roce, kdy kraj zasáhly povodně, a letošním ne moc vydařeném létě, čekáme, jaký bude závěr sezony. Pokud mám přesto hodnotit, nazval bych zájem návštěvníků ustáleným,“ říká Stanislav Hampala, provozovatel půjčovny lodí a hausbótů Hamboot na Baťově kanále a řece Moravě. Shodou okolností to byl právě on, kdo v roce 1999 na řeku Moravu a Baťův kanál jako první spustil hausbót (neboli kajutovou loď) pro komerční využití. To, co klienty na vodu táhne, je podle Stanislava Hampaly hlavně skutečnost, že mohou bez jakéhokoli oprávnění či průkazu řídit docela velkou loď. „Klient musí být plnoletý, solventní a pak už stačí jen schopnost naučit se loď ovládat. Někomu se to podaří za deset minut, jinému to trvá déle, ale drtivá většina zákazníků se to naučí,“ vysvětluje Hampala. Plavba po Baťově kanále a řece Moravě láká převážně rodiny s dětmi, ale i party kamarádů nebo dvojice.

Každého před vyplutím čeká pár stran teorie, výtah z Řádu plavební bezpečnosti, praktické zaškolení a krátká cvičná plavba. Na vše je dostatek času, žádný stres nehrozí (Foto: SP Praha)

K dispozici jsou jednoduché lodě s prostorem pro vaření, chemickým WC a společným prostorem na spaní, ale i komfortní typy hausbótů s vybavenou kuchyní a tekoucí teplou vodou, třemi kajutami a koupelnou se sprchou a splachovací toaletou. Vracející se klientela podle majitele půjčovny obvykle stupňuje své nároky na pohodlí a vybavenost plavidla.

Kromě soukromých plaveb lze na Baťově kanále objednat svatbu, soukromý večírek nebo jakoukoli firemní aktivitu. Služby kormidelníka, catering, degustaci místních vín či pálenky nebo ochutnávku krajových specialit si mohou klienti na palubu přiobjednat. V nabídce Stanislava Hampaly jsou také tematické prohlídky. Nejpopulárnější je takzvané Napajedelské plavení, tedy plavba spojená s prohlídkou hřebčína v Napajedlech, jenž je proslulý chovem takzvaného anglického plnokrevníka.

Marína na břehu jezera

Moderní kotviště s výhledem na kopce Českého středohoří nabízí Marina Labe Resort u Žernoseckého jezera na Litoměřicku. Mezinárodní přístaviště pojme osmačtyřicet lodí do délky 15 metrů a dvě velké říční lodě do 80 metrů. Vymožeností, na tuzemských vodách takřka nevídanou, je tankování přímo na vodě, jediné mezi Prahou a Drážďany. Samozřejmostí jsou přípojky elektrické energie a pitné vody nebo Wi-Fi internet. „Oproti tradičnímu chalupaření má vodní turistika výhodu částečné mobility, volby, či změny prostředí. Navíc rána a západy slunce jsou na vodě opravdu nezapomenutelné. Ve většině případů u nás kotví malé a střední lodě, ale spolupracujeme také s firmami, které se zabývají půjčováním lodí na dovolenou,“ uvádí jeden z jednatelů Marina Labe Resortu ­Albert Pliska.

Vzhledem k lokalitě sem kromě Čechů míří i lodě z nedalekého Německa. Řada hostů si zdejší pobyt zpříjemní v restauraci klubového hotelu nebo na písečné pláži. Také na Žernoseckém jezeře zaznamenali zvyšující se nároky klientely. „U nás mají klienti na lodích kromě standardních služeb hotelu, restaurace, kempu a přístavu, k dispozici sprchy, noční WC, samozřejmostí je připojení na elektřinu a vodu. To, co již běžné není, že máme čerpací stanici na vodě, takže žádné kanystry, loď připluje k čerpací stanici a natankuje palivo přímo hadicí do lodi. Ti, co u nás kotví dlouhodobě, mohou přes internet svoji loď kdykoliv kontrolovat. Během zimních měsíců zajišťujeme uložení lodí,“ jmenuje standard služeb v Marina Labe Resortu další z jednatelů Martin Nechyba. V hlavní sezoně se v resortu pořádají koncerty, country večery, letos se uskutečnil již několikátý ročník velké akce Vylodění v Normandii, v plánu je letní divadelní scéna. Také sem často zavítají svatebčané – obřad, na který nevěstu dopraví loď, se odehrává zpravidla přímo na zdejším molu.

Moderní kotviště pro soukromé lodě stojí na břehu Žernoseckého jezera na Litoměřicku. Kromě standardního vybavení jsou k dispozici vodní čerpací stanice, hotel, restaurace a kemp (Foto: Marina Labe Resort)

„Chystáme se klientům nabízet také vyjížďku na paddle boardech. Jedná se o novinku v naší nabídce, velmi se na ni těšíme a věříme, že i naši hosté ocení tento tichý a romantický sport. Vždyť člověk již dávno toužil stát na vodě,“ uzavírá Nechyba.

Vltava i Labe jsou překrásné řeky, které snesou srovnání s ostatními evropskými vodními cestami, na kterých je rekreační plavba provozována. Velkým lákadlem pro zahraniční klientelu je nejenom možnost plavby do Prahy, ale jak ukazují zkušenosti, i do Litoměřic, Mělníka a Poděbrad. Před deseti lety panovala na našich řekách zcela jiná situace. Legislativní prostředí neumožňovalo osobě bez patřičných kapitánských zkoušek vedení plavidla o výkonu větším než 5 koňských sil, takže o nějakém klasickém říčním charteru nemohla být vůbec řeč. „Milovníci rekreační plavby tak byli odkázáni výhradně na tradiční evropské hausbótové destinace – Francii, Nizozemsko, Belgii či Itálii. Dnes je situace naštěstí jiná a v omezeném režimu, za přísně stanovených podmínek mohou klienti i v České republice řídit schválená plavidla půjčoven bez průkazu a zkoušek,“ vysvětluje Petr Běhounek.

Parníkem po Praze, vorem po Krumlově

Parníky na Vltavě patří k hlavnímu městu stejně jako třeba petřínská rozhledna. Čtyřiadvacet plavidel různých velikostí a typů provozuje například Pražská paroplavební společnost (PPS), mezi nimi se vyjímají dva historické kolesové parníky Vyšehrad a Vltava (které dodnes pohání parní stroj), první solární loď v České republice Elektronemo a čtyři hybridní lodě Vlasta, Šárka, Libuše a Bivoj. Podle Jana Hamzy z PPS jsou mezi klienty nejpopulárnější tříhodinové plavby s večeří formou rautu a živou jazzovou hudbou, která se na Vltavě pořádá denně. Stabilní zájem je také o pronájmy lodí k soukromým účelům. „Díky pestrosti naší flotily jsme schopni klientům nabídnout mnohé. Od romantické plavby pro dvě osoby na mahagonové loďce netradičními zákoutími staré Prahy po akce s kompletním gastronomickým servisem až pro 200 osob na historickém kolesovém parníku Vyšehrad. Nabídnout můžeme i několikadenní plavbu po Vltavě a Labi na naší největší hotelové lodi Florentina,“ jmenuje Jan Hamza.

Od romantické plavby na mahagonové loďce netradičními zákoutími staré Prahy až po akce s kompletním gastronomickým servisem až pro 200 osob na historickém kolesovém parníku – tak široká je nabídka služeb v Praze (Foto: Petr Manuel Ulrych)

Trendovost v poptávce klientely spočívá zejména v tom, že zákazníci objednávají více doplňkové služby jako jsou vystoupení kouzelníka, balonkový servis nebo dodání projekční techniky. Novinkou již pro letošní sezonu bude pravidelná večerní plavba pro „náročné klienty“, která bude zahrnovat pětichodové menu, nápoje, a živou klavírní hudbu. „Tato plavba bude uskutečňována na kompletně zrekonstruované moderní lodi. Plavbu budeme zařazovat do programu v průběhu října tohoto roku,“ doplňuje Hamza.

Vory mají na Vltavě v Českém Krumlově tradici. Podvečerní vyjížďku při svitu loučí historickým centrem města vyhledávají nejen tuzemští, ale i zahraniční turisté (Foto: Voroplavba Český Krumlov)

Také voroplavba má na řece Vltavě svou tradici. Vrátit se k ní napadlo před několika lety českokrumlovského podnikatele Josefa Malečka. Vory bývaly rozšířeným dopravním prostředkem, vozilo se na nich dřevo, kamení, sůl a i lidé. Poslední plavby skončily v třicátých letech. „Vybudování vltavské přehradní kaskády znamenal jejich definitivní konec. My jsme v roce 2004 tuto tradici aspoň na kratičkém, ale velice atraktivním úseku historickým centrem města Český Krumlov obnovili,“ říká Radek Šťovíček z Voroplavby Český Krumlov.

Kateřina Bártová