Slunce, vinice, nejvíce hradů a zámků v republice, koupání, cyklostezky od sklípku ke sklípku, vinařské uličky, vila Tugendhat, Lednicko-valtický areál, jeskyně Moravského krasu, hody, vinobraní, folklorní festivaly, pohostinní lidé. To jsou nejčastější odpovědi turistů na otázku, co se jim vybavuje pod pojmem jižní Morava. Neprávem se přitom zapomíná, že Jihomoravský kraj je také rájem technických památek.
Výčet větrných mlýnů v tomto regionu by mohl vést k mylnému závěru, že je to kraj bez vodních toků: Mlýn v Kuželově na Horňácku s expozicí mlynářství a venkovského bydlení na přelomu 19. a 20. století je jedinečnou dokonale funkční ukázkou tzv. holandského zděného mlýna. Kousek dál v Ruprechtově najdeme zase mlýn s Halladayovou větrnou turbínou, která je v Evropě naprostým unikátem. Zajímavou expozici najdeme ve větrném mlýně v Rudici. Vedle „holanďanů“ s otočnou kopulí však v regionu existují také ukázky dřevěných větrných mlýnů německého typu – například v Kloboukách u Brna. Mnohem rozšířenější však na Moravě bylo vodní mlynářství a také hamernictví. Ze svědků minulosti v tomto oboru je jistě nejpozoruhodnější majestátná renesanční budova vodního velkomlýna ve Slupi na Znojemsku se čtyřmi funkčními vodními koly a stejným počtem systémů mletí (složení).
Zajímavým dokladem průmyslové minulosti regionu je národní kulturní památka Stará huť u Adamova, připomínající železářskou tradici v Moravském krasu. K vidění je tu dřevouhelná vysoká pec, dvojice vápenických pecí, bývalá modelárna a další objekty areálu, ve kterém se kdysi odlévaly také dělostřelecké granáty pro bitvy Rakušanů s Napoleonovými vojsky. Železem voní také další technická památka – kovárna v Těšanech na Brněnsku, kterou tamní vrchnost vystavěla počátkem 18. století na místě starší, historicky doložené kovárny. Kompletně vybavená kovářská dílna připomíná privilegované postavení tohoto řemesla v obci, která inspirovala bratry Mrštíky k napsání dramatu Maryša. K dokladům technického umu minulých generací patří také torzo prvního celokovového železničního mostu v RakouskuUhersku. Nýtovanou konstrukci viaduktu ze svářkového železa postavila roku 1867 nedaleko Ivančic francouzská společnost Cail et comp. Paris-Gives-Lille.
Přitažlivým svědkem někdejší konjunktury rosicko-oslavanského uhelného revíru je areál bývalého dolu Kukla v Oslavanech, který byl vyhlouben v roce 1865 a vybaven ve své době nejmodernějším zařízením v říši. Dnes je tu zážitkový park Permonium s moderními herními a poznávacími prvky, připomínající zdejší hornické tradice.
Úctyhodným technickým dílem našich předků je také Baťův kanál – více než 52 kilometrů dlouhá vodní cesta z Rohatce do Otrokovic, vybudovaná v minulém století k přepravě uhlí z lignitových dolů v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích. Dnes tato pozoruhodná stavba se čtrnácti plavebními komorami slouží rekreaci. Na její hladině se míjejí výletní lodě s hausbóty. K československým technickým „nej“ patřila ještě nedávno také Vranovská přehrada, kterou ve třicátých letech minulého století dokázali postavit za pouhé tři a půl roku. Tehdy byla největším vodním dílem na území ČSR. Jejím podzemím s Francisovými turbínami se dnes mohou procházet turisté.
Ukázkou vojenského stavitelství na jižní Moravě je areál československého opevnění u Šatova. Kompletně vyzbrojený a vystrojený pěchotní srub MJ-S 3 Zahrada s expozicí věnovanou předválečnému opevnění jižní československé hranice byl zpřístupněn veřejnosti v roce 2006. Ve stejném roce přešel do civilní správy také podzemní protiatomový kryt s velitelským pracovištěm armády, vybudovaný v šedesátých letech minulého století v jeskyni Výpustek v Moravském krasu. Skutečnou Mekkou fanoušků techniky je však Technické muzeum v Brně s patnácti specializovanými expozicemi.
Výčet zajímavých turistických cílů z oboru historie techniky by mohl být ještě dlouhý. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava nyní na toto téma soustřeďuje pozornost průvodců a pracovníků incomingových cestovních kanceláří. Její projekt „Dalším vzděláváním k rozvoji konkurenceschopnosti v cestovním ruchu“, spolufinancovaný z prostředků Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, nyní směřuje do cíle přípravou jejich únorové poznávací cesty po nejvýznamnějších technických památkách.