Moravské vinařské cyklostezky: propojení vína a turistiky

Před necelými patnácti lety se objevil smělý plán na rozvoj vinařské cykloturistiky na jižní Moravě, který by pomohl podpořit regionální cestovní ruch pomocí tematiky vína. Přes počáteční nedůvěru některých starostů i vinařů v budoucnost projektu se podařilo vytvořit síť moravských vinařských cyklostezek, které patří mezi nejoblíbenější tuzemské cyklistické cíle.

V září roku 1997 ožilo téma vinařských stezek. Především inspirací vinařskou turistikou v sousedním Rakousku a Německu a také ve Francii vznikl projekt Vinařské obce a stezky jihomoravského pohraničí. V rámci programu Phare dostalo nově vzniklé Sdružení moravských vinařských obcí grant na rozvoj projektu vinařské cykloturistiky. Po vyčerpání peněz se aktivity na necelý rok zastavily. Iniciativy se v roce 1999 ujala Nadace Partnerství.

Už se zapojilo 280 obcí

„Během deseti let se nám společně s obcemi a dalšími partnery podařilo vyznačit síť více než 1 200 kilometrů cyklotras, které vedou napříč celou jižní Moravou," ohlíží se zpět Juraj Flamik, vedoucí programu Greenways Nadace Partnerství. Zatímco na počátku se na projektu podílelo jen několik obcí, od roku 1999 se postupně zapojilo 280 vinařských obcí.

Každá z deseti bývalých vinařských oblastí má nyní svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojeny Moravskou vinnou stezkou, která měří 280 kilometrů a je páteřní trasou této ojedinělé sítě regionálních cyklistických stezek vedoucích malebnou krajinou jihovýchodní Moravy.

Jako součást projektu Moravské vinařské stezky spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování krajem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky oblasti.

„Troufám si tvrdit, že Moravské vinařské stezky patří k jedné z turisticky nejoblíbenějších cyklistických destinací u nás. Nenáročný profil, nádherné výhledy na svahy pokryté vinohrady, mnoho historických památek – to je jen část z toho, co cykloturisty na jižní Moravě přitahuje. Města, obce a další instituce veřejné správy, stejně jako podnikatelé a poskytovatelé služeb si již uvědomili potenciál této turisticky nesmírně atraktivní lokality," míní Juraj Flamik.

Volba délky i náročnosti výletu

Jaký potenciál nabízí trasa 1 200 kilometrů dlouhé sítě cyklistických stezek? „Cykloturistům se tak nabízí možnost vybrat si některý z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folkloru, vína a památek. Mohou zvolit kratší i delší okruh s různou náročností," vysvětluje Martin Gillár, mluvčí Nadace Partnerství.

Cyklisté si mohou naplánovat výlety vinicemi například po Znojemsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku, nebo Slovácku i po páteřní trase Moravské vinné stezky od Národního parku Podyjí na západě až po svahy Bílých Karpat.

Mapa Moravských vinařských stezek

Na všech směrových a informačních tabulích najdou turisté logo Moravských vinařských stezek. Barva loga určuje, na které z jedenácti vinařských stezek se návštěvník nachází. V každé obci na síti těchto stezek získají informace podle Gillára i na panelu s mapou tras v dané vinařské oblasti. V mapách jsou trasy rozlišeny podle frekvence motorové dopravy a podle kvality povrchu. Rozlišení umožňuje naplánovat trasu po klidných a zpevněných komunikacích, vhodných například pro rodiče s dětmi.

Projekt prospívá životnímu prostředí

„Síť cyklistických tras a stezek je však pouze jednou částí celého projektu, jenž je orientován na zlepšení infrastruktury a nabídky turistických cílů a služeb v regionu. Vinařská turistika je pro nás přímo svázána s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím," vyzdvihuje Gillár duchovní rozměr. „Na projektu a péči o stezky se podílejí lidé, kteří usilují o zdravé životní prostředí, zachování kulturního dědictví a šetrný rozvoj obcí a měst."

Moravská vinná stezka patří spolu s Greenways Praha–Vídeň a Krakov–Morava–Vídeň k nejznámějším stezkám ve střední Evropě. Svědčí o tom i zvláštní ceny poroty evropské asociace zelených stezek EGWA, kterou v roce 2005 obdržely Green­ways Moravské vinařské stezky a Praha–Vídeň.

„Vinařské stezky nejsou jen cestou za poznáním jižní Moravy, ale také putováním za vínem a lidmi, pro které je pěstování révy vinné údělem i celoživotní zálibou. Setkání s vinaři a jiskrným vínem jsou pro turisty jistě stejným zážitkem, jako zdolávání nejpůvabnějších úseků stezky," míní Gillár.

Přibývá přespání u stezek

„Cykloturistika vinařskými stezkami je skvělá příležitost pro návštěvníky našeho kraje, ale i pro vinaře a další poskytovatele služeb," soudí Jan Chmelíček, marketinkový manažer Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Za ideální považuje právě způsob dopravy moravskou krajinou. „Pohled na přírodu z kola je úplně jiný než z auta nebo při chůzi."

Pochvaluje si, že popularita stezek rychle roste. „Projekt je přínosem pro náš region, protože se potýkáme s počtem turistů. Nemáme tady lázně jako Karlovarský kraj, anebo Krkonoše a další hory jako jinde. Přitom jižní Morava má dostatek poznávacích cílů. Naše obdoba lyžařských pobytů, tedy cykloturistika vinařskými oblastmi, nemůže ostatní regiony v návštěvnosti dohnat. Přesto toto poznávání s polosportovní aktivitou si už našlo spoustu příznivců. Přibývá přespání v penzionech na stezkách. Rozrůstají se i doplňkové služby, například půjčovny a úschovny kol," vyzdvihuje pozitiva projektu Chmelíček. „Člověk si uvědomí až mezi vinicemi, jak vína formovala naši krajinu. Jsme rádi, že takový projekt existuje."

Víno na kolo nepatří

„Ve srovnání s jinými cyklostezkami v České republice jsou ty naše zajímavější o to, že mají téma – a sice víno. Víno samozřejmě všichni znají, většina ho ochutnává a pije. Pokud jezdí rádi na kole a něco si k tomu ještě chtějí navíc užít, tak toto vše u nás najdou," přemítá Luboš Kala, koordinátor Moravských vinařských stezek v Nadaci Partnerství. „Projekt není monotematický. Někdo rád posedí ve sklepě, jiný má rád památky a toto vše turisté na stezkách najdou."

Kromě map vydává nadace na každý rok i kalendář akcí, takže turisté mají přehled, kde a kdy se co děje. „Kalendář vydáváme vždy před sezonou, zhruba v březnu, abychom měli co nejaktuálnější údaje. K mání jsou v turistických centrech a ještě spolupracujeme s Českými drahami. Páteřní vinařská cyklotrasa od Znojma po Uherské Hradiště byla jedna z prvních cyklotras na jižní Moravě, takže ji v každém ,íčku‘ znají a dokážou poradit turistům, kam se vydat," vysvětluje koordinátor.

Co se týče rozsahu, tak oblast Wachau v sousedním Rakousku považuje Kala za srovnatelnou. Rakušané ale mají více tras s asfaltovým povrchem. A v poslední době se u nich objevuje nový fenomén. „Ač je to s podivem, Rakušané neradi jezdí na kole. Takže vznikají například půjčovny elektrokol. To u nás naštěstí nepotřebujeme. Ale zatím… Pozorujeme, že trendy ze zemí na západ od nás se mění. Lidé se stávají línějšími, a aby je někdo přivedl na kolo, je potřeba zvýšit počet tras s kvalitním povrchem nebo zřídit půjčovnu elektrokol."

Kolo a alkohol k sobě nepatří

A to je podle koordinátora Luboše Kaly šance pro některé sklepy a vinaře. „Pokud uspořádám ochutnávku, tak by turista neměl sednout na kolo, byť jede po polních cestách. Při každé vhodné příležitosti jsme vinařům radili, že možnost ubytování je důležitá. Vinaři pochopili, že když u nich hosté přespí, tak se nají a napijí. Když se podíváte na strukturu výdajů turisty, tak se tam projevuje hlavně platba za ubytování. Takže vinaři mají další šanci, jak si přivydělat. Přitom starost a péče o hosty není nijak náročná. Cyklisté si dají kromě vína i jídlo, třeba krajové pokrmy, které nemají šanci ochutnat v jiných regionech. Opět důvod k návštěvě navíc."

Smyslem vinařské cykloturistiky podle Kaly není přijet do sklepa, dát si „dvojku" vína a přejet do dalšího sklepa. Ale naopak podívat se do kraje, kde víno dýchá a roste. Podívat se i do vinic i na to, jak se víno vyrábí.

Stezky provedou turisty vinorodou Moravou, krajem památek a vína a po klidných a bezpečných cestách s kvalitními povrchy je zavedou k nejzajímavějším vinařským lokalitám kraje. „Víno a vinařství poznají v autentickém prostředí sklepa či sklepní uličky, které tvoří svébytný krajinný ráz a jsou pestrou ukázkou zdejší lidové architektury. Pokud se objeví nějaká skupina turistů a chtěla by vymyslet výlet, naše nadace je schopna jim program zpracovat," dodává koordinátor Moravských vinařských stezek v Nadaci Partnerství Luboš Kala.

Pro mapy a rady do infocenter

Turistům poradí i pracovníci turistických a informačních center na všech trasách sítě stezek. „Zhruba polovina lidí, kteří k nám přicházejí, se zajímají právě o vinařské stezky. U nás dostanou například speciální mapku Na kole krajem vína, kde mají vyznačené nejen trasy, ale i sklepy, které mohou navštívit. Vinaře pravidelně obesíláme, zda mohou nabídnout nějaké doplňkové služby, třeba zda u nich ve sklepě hraje živá cimbálová hudba," popisuje pomoc turistům ale i vinařům Libuše Koleníková z infocentra v Mikulově.

„Zájemcům poskytujeme bližší podrobnosti o vinařském turistickém programu a poradíme, které sklepy mohou navštívit," dodává za znojemské infocentrum Helena Schwarzová.

Individuální turistika i společné akce

Turisté se mohou vydat i na některou organizovanou akci. Třeba zvolit letošní novinku a vybrat si ze seriálu turistických výletů pro cyklisty a pěší s názvem Krajem vína 2012. Každá z akcí nabídne více okruhů, takže si vyberou sportovně zdatní cyklisté i méně zkušení kolaři nebo rodiče s dětmi.

Na trase v tradičních vinařských sklepech nebo u atraktivních turistických cílů najdou účastníci razítkovací místa. V cíli každého z nich soutěžní pas s razítky odevzdají, a jsou tak zařazeni do slosování o ceny. V sobotu 28. července se mohou vydat na výlet po vinařských stezkách kyjovského Slovácka a 22. září startuje Tour de Burčák na Znojemsku, kde seriál výletů Krajem vína končí.

Návštěvnost Moravských vinařských stezek lze zatím podle Juraje Flamika spíše jen odhadovat, protože konkrétních dat není mnoho. „Pro krajský úřad Jihomoravského kraje zpracováváme údaje zatím ze tří automatických sčítačů cyklistů, pěších a in-line bruslařů. Z měřených úseků pak například víme, že v červnu roku 2010 projelo na stezce v Dolních Heršpicích celkem 86 341 uživatelů a ve stejném měsíci na stezce z Brna do Bílovic nad Svitavou necelých čtyřicet tisíc. Na to, abychom mohli sledovat dlouhodobější trendy, si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat," dodává Juraj Flamik, vedoucí programu Greenways Nadace Partnerství.

Text: Stanislava Neradová
Foto: archiv Nadace Partnerství