Martin Plachý: Nemůžeme si dovolit hodit flintu do žita

S viceprezidentem Svazu léčebních lázní ČR a prezidentem Evropského svazu lázní Ing. Martinem Plachým jsme hovořili nejen o dopadech nového indikačního seznamu, ale i o dalších problémech, které trápí tuzemské provozovatele lázní. Ukázalo se, že některé mají mnohem širší souvislosti, než se na první pohled zdá. Omezení podpory lázeňské péče ze strany státu může například ztížit čerpání prostředků z evropských fondů.

SLL ČR v minulých měsících mnohokrát varoval před dopadem chystané změny indikačního seznamu na tuzemské lázně. Je podle vás dnešní situace opravdu tak vážná, jak jste před realizací změn varovali?

Situace ve většině tuzemských lázeňských míst je aktuálně jiná než v západočeském lázeňském trojúhelníku, resp. v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Na nedávné valné hromadě SLL ČR se kolegové z těchto dvou měst vyjadřovali v tom smyslu, že mají do konce prázdnin vyprodáno a že by potřebovali dodatečné kapacity. Většina ostatních řeší naprosto odlišné problémy. Pochopitelně to souvisí s tím, jak moc byly které lázně orientovány na pojištěneckou klientelu. Lázně typu Luhačovic nebo Velkých Losin, které měly před změnou indikačního seznamu vyvážené portfolio, pokud jde o samoplátce a klienty pojišťoven, se mohou samozřejmě pokoušet ak­tuální stav vybalancovat, byť za cenu rezignace na některé investiční záměry apod., ale tam, kde třeba 90 procent hostů tvořili klienti pojišťoven, je nyní situace velmi vážná. Někteří hovoří o tom, že dokážou vydržet jen několik měsíců, případně do konce roku, a od některých jsem zaslechl úvahy o tom, že poté lázně zavřou.

Dá se pro ně něco dělat?

Říkám to nerad, ale v krátkodobém horizontu bohužel asi nic. Tyto lázně nejsou schopny ze dne na den postavit svoji obchodní politiku na samoplátecké klientele, kterou dosud prakticky neměly. Představa, že ti, kteří se nedostali do Karlových Varů, pojedou na Moravu do jiných lázní, je naprosto scestná. Každý si na dnešní situaci zakládal v minulosti. Ti, kteří se dokázali lépe přizpůsobovat realitě a počítali s tím, že stát jednou lázeňskou péči omezí, jsou dnes dál než ti, kteří naivně doufali, že „to nějak bude“… Dokonce i dnes se řada kolegů na trhu snaží poradit si v rámci systému zdravotního pojištění. A takovéto úsilí může někdy směřovat i k neférovým krokům v podobě snahy někoho v systému motivovat, aby klienty posílal k nim a ne ke konkurenci.

O kolik podle vás tedy české lázně reformou přijdou?

Velmi těžko se odhaduje například dopad na zaměstnanost, protože ne všechny lázně vykazují stejnou ochotu poskytovat takovéto údaje. Pokud jde ale o počty klientů, odhaduji, že za loňský a letošní rok přijdou tuzemské lázně asi o polovinu pojištěnecké klientely. Ve finančním vyjádření jde asi o 1,5 miliardy výdajů ze zdravotního pojištění. Jen minimum lázní přitom bude schopno tento výpadek alespoň částečně kompenzovat zahraniční klientelou. Pokud jde o tuzemské samoplátce, musíte počítat s tím, že za jednoho pojištěnce potřebujete získat 4–5 samoplátců. A osobně bych řekl, že ti nejlepší dosáhnou nárůstu samoplátecké klientely o 10–15 procent, což je pořád málo. Tím nahradí asi desetinu onoho výpadku.

Vývoj počtu klientů v českých lázních

SLL ČR v lednu vydal prohlášení, ve kterém se mj. píše, že chcete „vyzvat regionální politiky a hlavně vládu, aby nyní hledali cesty, jak tento pro pohraničí důležitý sektor podpořit“. Jak na tento váš apel politici slyší?

Lobbovat v politických a odborných kruzích jsme se samozřejmě snažili průběžně a činíme tak i nyní. Musím říct, že pokud se bavíme o regionálních politicích, odezvu nacházíme zejména u krajských hejtmanů. Ti nás podporují, byť především verbálně. V regionech aktuálně řešíme jeden vcelku závažný problém, který souvisí s regionálními dotacemi, které čerpaly i některé lázně. Tyto dotace měly stanoveny určité monitorovací ukazate­le – jedním byla i obsazenost. A jestliže jednostranným krokem státu dojde k tak výrazným změnám, řadě lázní to způsobí obrovské problémy v naplňování uvedených indikátorů. Pokud je nenaplní, je naprosto jasné, co se stane – poruší tím principy dotace, čímž může dojít ke krácení dotací, vracení finančních prostředků a k pokutám za neoprávněné užívaní dotací. Řada projektů už byla zastavena, lázně z nich odstoupily a nevyužité finanční prostředky se budou vracet zpět do Bruselu… My v současné době ve spolupráci s Asociací krajů zpracováváme analýzu tohoto problému, na základě které jej budeme řešit.

S úplně jiným přístupem se ale setkáváme u vrcholných politiků. Od premiéra Nečase jsme se například dočkali odpovědi v tom smyslu, že vše je v pořádku, že ony změny nelze neudělat a že se nám vláda bude snažit nějakým způsobem pomoci. My jsme třeba navrhovali, aby stát směroval zdravotní dovolenou svých zaměstnanců do lázní. Odpovědí bylo, že tento návrh bude předán ministerstvu zdravotnictví. Jenže pro to jde o tak nízkou prioritu, že jsem velmi skeptický, pokud se jedná o případnou realizaci tohoto opatření. Ministr zdravotnictví je dlouhodobě přesvědčen, že lázně jsou k ničemu, takže se nejspíš vůbec nic nezmění…

Argumentovali jsme také, že rehabilitační péče je v zahraničí většinou hrazena z penzijních fondů, protože snahou státu má být prodloužení aktivního věku obyvatel, ale obávám se, že případné rozšiřování sociálního systému je úkolem až pro některou z příštích vládních garnitur.

Zníte poměrně skepticky. Neznamená to, že SLL ČR tak trochu hází flintu do žita?

To rozhodně ne, nemůžeme si dovolit hodit flintu do žita – ani jako svaz, ani jako jednotlivé lázně. To byl popis aktuálního stavu a neznamená to, že nebudeme dál bojovat a křičet. Na druhou stranu vycházím z toho, že příliš velká očekávání vedou k velkým zklamáním. Určitě ale jako jednotlivci budeme dál bojovat o přežití a stejně tak jako svaz ve svých aktivitách neustaneme. Tím, že poukazujeme na zásadní věci, získáváme na různých místech podporu, která je důležitá při řešení dílčích problémů. Aktuálně se třeba diskutují otázky kolem místních poplatků. Stejně tak se donekonečna řeší vztahy mezi obcemi a těmi, kteří v nich podnikají.

Vím, že mezi oněmi dílčími problémy jsou kromě místních poplatků také vztahy s kolektivními správci autorských práv. Jaké další problémy komplikují podnikání ve vašem odvětví?

My například dlouhodobě poukazujeme, a jsme v této věci zajedno třeba s Asociací hotelů a restaurací, na fakt, že stát neadekvátně zajišťuje rovnost na trhu práce v tom smyslu, že v řadě zařízení existuje částečné černé zaměstnávání lidí. Klasický model – lidé dostávají minimální mzdu a zbývající část dostávají bokem. To je obrovský problém, na který jsme společně s AHR ČR poukazovali i na těch nejvyšších místech a stále se nic neděje. Státu tímto způsobem utíkají miliardy a každému je to úplně jedno! Nás, kteří dodržujeme zákony, to navíc na trhu práce znevýhodňuje. Člověka, který myslí krátkodobě, totiž nezajímá, kolik dostává jako hrubý plat, ale kolik dostane hotově – a v tomto ohledu prostě nemůžeme konkurovat těm, kteří zaměstnávají lidi načerno a státu nic neodvádějí.

Valná hromada, o které jste se zmínil, byla volební. Kdesi jsem zaslechl, že ani vy ani prezident svazu dr. Bláha jste již ve svých funkcích nechtěli pokračovat. Co je na tom pravdy?

Pravda je, že MUDr. Eduard Bláha se o funkci prezidenta SLL ČR na další období ucházet nechtěl, nakonec se ale nechal kolegy přesvědčit, pokračuje a byl opětovně zvolen prezidentem svazu. U mě to bylo trochu jinak – od začátku jsme avizoval, že v představenstvu pokračovat chci, ale nechci kandidovat na prezidenta. Jsem od loňského roku prezidentem Evropského svazu lázní a skloubit více veřejných funkcí s podnikáním by už bylo nad lidské síly. Sečteno a podtrženo – po volební valné hromadě zůstalo v představenstvu pět ze sedmi dosavadních členů. Novými členy jsou MUDr. Ljiljana Marič z Léčebných lázní Bohdaneč, která aktivně vystupuje na zdravotnickém poli a při diskusích s lékaři a která je zároveň novou viceprezidentkou, a Ing. Vladimír Odehnal z Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku.

Když už jste zmínil Evropský svaz lázní, zeptám se, jak se vám daří plnit jeden z hlavních cílů, s kterými jste vstupoval do prezidentské funkce, totiž rozhýbat jeho činnost?

Pomalu… Podařilo se nám již trochu změnit systém fungování, dotáhnout strategii a zformulovat konkrétní plán činnosti na dva roky dopředu a teď už zbývá jen to „nejmenší“, tedy realizace. Došlo i k určitým personálním změnám, k jistým asi budeme muset přistoupit ještě v budoucnu. Situaci může zkomplikovat složitá situace některých národních svazů, které mají třeba problém hradit členské poplatky…

Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: MMR ČR