Martin Netolický: Spolupráce krajů je nutností

Pro cestovní ruch v regionech je zásadní podpora, které se mu dostává ze strany krajů. O tom, jak vnímá důležitost turismu pro Pardubický kraj, jsme hovořili s krajským hejtmanem Martinem Netolickým.

Pane hejtmane, co se vám vybaví, pokud se vysloví spojení „Pardubický kraj a cestovní ruch"?

Máme tu několik velkých magnetů, na které sázíme. Namátkou mohu jmenovat rozvíjející se středisko Dolní Morava na úpatí Králického Sněžníku, ze kterého se postupně stává lokalita evropského formátu, a to jak v zimě, tak v létě. Stejně se rozvíjejí i zimní střediska z obou stran Bukové hory – Čenkovice a Červená Voda. V této oblasti je také stále populárnější pevnostní turistika, která v takovém rozsahu nemá v České republice obdoby.

Pro turisty je v našem kraji známá především Litomyšl, jejíž zámecký areál je památkou UNESCO. V letošním roce bude dokončena revitalizace zámeckého návrší a také nová podoba krajského Regionálního muzea v tomto areálu, které se rozšíří o nový vstupní objekt podle návrhu renomovaného architekta Josefa Pleskota. Velký zájem je také o renesanční zámek Pardubice, kam stále investujeme, naposledy do hospodářských budov a nového zázemí pro návštěvníky. Hodně lidí jezdí každoročně do skanzenu na Veselý kopec a do Betlému v Hlinsku a také na zámek Slatiňany a do kladrubského hřebčína. Z novinek, které rozšíří turistickou nabídku, bych jmenoval třeba keltský archeoskanzen v Nasavrkách.

Umíte kvantifikovat přínos cestovního ruchu pro kraj? A jaké prostředky kraj aktuálně investuje do podpory a rozvoje tohoto oboru? Je to podle vás hodně, nebo málo?

Podle statistik auditorské firmy KPMG z roku 2013 se cestovní ruch podílí na hrubém domácím produktu v kraji hodnotou 2,6 procenta. Celkem kraj přímo investuje do podpory cestovního ruchu přibližně 8,5 milionu korun za rok. K tomu ovšem musíme přičíst i podporu z evropských fondů a investice kraje do související infrastruktury. Určitě by bylo potřeba více, ale vzhledem k ostatním oblastem, které máme na starosti, je to, myslím, maximum v rámci možného.

Jak vidíte financování cestovního ruchu v kraji v budoucnu? Potřebujeme podle vás zákon o financování a organizaci cestovního ruchu?

Potřeba zákona je neoddiskutovatelná. Navrhovaný zákon by měl řešit nejen financování, ale i řízení cestovního ruchu v České republice systémově. Struktura organizací cestovního ruchu od agentury CzechTourism přes krajskou organizaci cestovního ruchu k organizacím oblastním je, dle mého názoru, efektivní a správná. V našem kraji funguje již pátým rokem krajská destinační agentura, která je spojovacím článkem mezi národní úrovní a aktéry cestovního ruchu v oblastech, a je schopna pružně reagovat na různé projektové výzvy. Věřím, že Ministerstvo pro místní rozvoj bude na návrhu zákona usilovně pracovat.

Rozvoj cestovního ruchu je velmi závislý na podpoře z evropských fondů. Jak si podle vás vede Pardubický kraj v čerpání těchto prostředků ve srovnání s kraji ostatními?

Prostředky z evropských fondů jsou pro rozvoj cestovního ruchu naprosto zásadním finančním zdrojem. Prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod bylo dosud podpořeno více než 60 projektů žadatelů z území kraje v objemu přibližně 2,3 miliardy korun, přičemž dotace činila téměř 1,4 miliardy korun. Tento program pro kraje Pardubický, Královéhradecký a Liberecký je jedním z nejrychleji čerpajících programů v celé České republice a přidělené prostředky se daří plně čerpat.

Na co by se měl podle vašeho názoru Pardubický kraj v příštích letech ve sféře cestovního ruchu zaměřit?

Prioritou nejen pro cestovní ruch je dobudování rychlostní silnice R35, výstavba nového terminálu letiště Pardubice a efektivní čerpání z Evropských fondů. Pokračovat bude obnova a údržba památek a také třeba obnova turistického a cykloturistického značení Klubem českých turistů, což náš kraj finančně podporuje.

Cestovní ruch obecně se jen těžko obejde bez spolupráce. Platí to i v případě krajů. Váš kraj sousedí hned s pěti dalšími – s kterými je podle vás namístě spolupracovat na rozvoji turismu? Dají se v této oblasti očekávat nějaké nové projekty, dohody apod.?

Turisty hranice, zvláště v tak malém státě, nezajímají, a proto je spolupráce krajů nutností.

Také v příštím programovacím období Evropské unie bude více možností čerpat fondy pro společné projekty větších územních celků, aglomerací nebo přeshraničních oblastí. My už v tom máme dobré zkušenosti a jsme na to připraveni. Příkladem může být naše spolupráce s Královehradeckým krajem třeba na projektu Labské cyklostezky nebo na hipostezkách a běžeckých tratích v oblasti Železných hor na pomezí Vysočiny.

Text: -pmu-
Foto: archiv KrÚ Pk