Předměsícem jsem vám líčil, jak vynalézavá je Maďarská turistika při pořádáníjakýchkoli prezentací a najmě incomingových workshopů. Článek se týkalakce „Welcome to Hungary“, která samozřejmě nebyla ponechána jen v roviněpropagační a obchodní, ale obsahovala i stránku zážitkovou. Následujícíden po workshopu tedy přikročili organizátoři k praktické části programu.Pro zahraniční účastníky připravili celkem tři trasy, mířící do severníhoMaďarska.
První skupina byla motivována gastronomií a vydala se do Tokaje, druhábyla zaměřena na ozdravné produkty cestovního ruchu, a proto odjela dolázní Miskolctapolca a třetí dala před nadzemními statky přednost krasovéturistice v národním parku Aggtelek. Program byl důmyslně sestaven tak,aby všechny skupiny v různé době zastavily v zámeckém hotelu Parádsasvár,ponořily se do kysličníku uhličitého v mofetě v Mátraderecske, projelyse úzkokolejkou v údolí Szalajky a opodál pozřely několik metrických centůgrilovaných pstruhů, jejichž sádkami je Szalajské údolí pověstné.
Já jsem dal pochopitelně průchod těm poživačnějším aspektům životaa zařadil se do skupiny tokajské.
Královskébydlení
Když na vhodných úsecích cesty v autobusu usnete a probudíte se ažpřed pohořím Mátra, zdá se vám, jako by Maďarsko bylo opravdu samý kopec.Autobus se zvolna plazí táhlými serpentinami přes hlavní hřeben a je vidět,že na takové kousky není v Maďarsku zvyklý. Poměrně příkrá úbočí pokrývajílistnaté lesy a tváří se velmi předjarně. Zastávka ve šlechtickém sídlev Parádsasváru, které bylo přebudováno na první maďarský pětihvězdičkovýhotel, přichází velmi vhod – nejenom kvůli občerstvení, které nás tam čeká,ale i kvůli tomu, že prohlédnout si tento hotel je zážitek a koneckoncůje dobré, protáhnout si po dlouhé jízdě nohy.
Kastélyhotel Sasvár vám dá pocit, že jste se ocitli někde v 19. století.Veškeré zařízení je vyrobeno z poctivých materiálů a prim tu hrají ušlechtiládřeva. Poskytuje grófské ubytování a oplývá i četnými konferenčními prostoramia stylovými salonky. Heslo zámeckého hotelu zní následovně: „Tam, kdekdysi přebývali králové, je nyní králem host.“ Host, který je králem,platí v přepočtu od 4 600 do 7 750 korun za nocleh se snídaní, a pokudse chce rozšoupnout v apartmánu, přijde ho to až na 25 tisíc. Ale ty zážitky!
Co se přihodilo v Mátraderecske
VMátraderecske, což je taková milá vesnice, jednou rychle roztál sníh, rozmrzlapůda a ve sklepích našla smrt spousta psů, koček a jiné havěti, včetněkrys. Bádalo se, jakže je to možné, a přišlo se na to, že z útrob maďarskézemě tu vyvěrá přírodní kysličník uhličitý. Ten se drží při zemi, a tudížzahubí všechny tvory pod
metr padesát. I vznikly v této vsi svérázné a unikátní plynové lázně.Aplikace přírodního zdroje vypadá tak, že si na určitou dobu stoupnetedo jámy s plynem (sahá vám asi pod bradu), ten proniká pokožkou do tělaa koná tam dobro. Nesmíte si přitom pochopitelně zavazovat tkaničku nabotě. Existuje celý program kúr, který se dá absolvovat – výsledkem jepročištění organismu a vůbec člověk odtamtud odchází jako jura.
Mimochodem, v Mátraderecske je také středisko lidových uměleckých řemesel,kde se tká, maluje, točí z hlíny a dělají další zajímavé a příjemné věci.
Výletníhnízdo
O kousek dál jízdy autobusem leží další atrakce – obec Szalajka naúpatí pohoří Bükk, kde končí úzkorozchodná železnice, kterou se dřív knormální trati sváželo dříví z hor. Vagonky, tažené dieselelektrickou lokomotivkou,vás vytáhnou do střední části Szalajského údolí, vyhledávaného to výletníhomísta. Na potoce pod tratí rozeznáte řadu pstružích líhní, sádek a rybníčků.Proto najdete speciality ze pstruhů téměř v každé szalajské restauraci.Vláček má uprostřed trasy jednu zastávku – když se od ní vydáte směremdo kopců, dorazíte k působivým vodopádům. Další zajímavostí, kvůli kteréje vhodné se v Szalajce zastavit, je chov lipicánů, královských běloušů.
Tokaj milený
Nacestě mezi pohořím Bükk a Zemplínskou vrchovinou, pod níž v údolí Tiszyleží Tokaj, je opět vhodné trochu si zdřímnout, nechcete-li přijít o pocittotální maďarské kopcovitosti. Tokaj je samozřejmě známý tokajským vínem.Tokajské víno je proto tak jiné než ostatní, protože zraje v unikátnímmikroklimatu, ve kterém, zjednodušeně řečeno, slunce svítí o něco délea o něco intenzivněji, větrové foukají určitým směrem, půda má specifickésložení a tak dále.
A ovšem, je tu i specifický způsob zpracování. Odborník by na tototéma sepsal jistě rozsáhlé pojednání, nám však bude muset z prostorovýchdůvodů stačit, že základním vínem je Furmint. Tokaj Aszu se z něj dělátak, že se k Furmintu přidá určité množství hroznů z pozdního sběru, téměřjiž rozinek. Podle počtu přidaných puten na jeden sud vína se pak rozeznávánapříklad Aszu tříputnové nebo pětiputnové – čím více puten, tím většípodíl přírodního cukru. Ne že bych byl milovníkem starých pořádků, alekde jsou ty časy, kdy se dal u nás lahodný Tokaj Aszu koupit za stovkuv kdejaké samoobsluze!
Tokajský region je ostatně známý i gurmánskými specialitami. Co takhlekachní játra v omáčce z medu a tokajského vína? Nebo pečlivě vybrané kouskykrocaního masa marinovaného ve směsi lučních bylin s kukuřičnými nočky?No, dobrá, nebudu vás dráždit, ostatně mnohé dobroty si můžete najít vkuchařce na webových stránkách Maďarské turistiky:
www.hungarytourism.cz.
Dean Valášek