S lázeňským městem Luhačovice bývá nejčastěji spojováno jméno slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který na začátku 20. století zásadně ovlivnil tvář města pestrobarevnými lázeňskými domy s typickými prvky lidové secese. Neméně těsný vztah ke světoznámým lázním měla ale také další výrazná osobnost přelomu 19. a 20. století – skladatel Leoš Janáček.
Pravidelně se sem jezdil léčit plných 25 let, složil zde několik svých zásadních děl a v neposlední řadě zde poznal důležité ženy svého života, které se staly jeho múzami a ovlivnily jeho tvorbu. Tuto zajímavou okolnost přiblíží návštěvníkům jeden z nových turistických produktů, který připravil manažer rekonstruovaného lázeňského hotelu Augustiniánský dům s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy. Produkt „Luhačovice – Janáčkův zdroj inspirace“ ukáže návštěvníkům místa, kde slavný skladatel pobýval, čerpal inspiraci, tvořil i odpočíval. Doplní tak dosavadní jedinou větší připomínku skladatelových lázeňských pobytů, jíž jsou každoroční červencové festivaly vážné hudby Janáčkovy Luhačovice. „Chtěli bychom více podnítit zájem o mimořádnou osobnost Janáčka a upozornit na fakt, že zásadním místem v jeho tvorbě byly právě Luhačovice. Zde až po 60. narozeninách začal komponovat svá nejznámější díla, což mezi jinými skladateli představuje velkou výjimku. Není o něm známa řada dalších věcí, přitom jeho díla dodnes ovlivňují světovou hudební tvorbu. Zároveň představíme Luhačovice jako inspirativní. Lidé milují příběhy: ano, tady vznikla ta a ta skladba, tady se mistr procházel, zde přespal… Na první pohled nenápadná místa se rázem stávají zajímavými,“ uvedl manažer Augustiniánského domu Roman Taťák.
Ten shromáždil dostupné informace o Janáčkových lázeňských pobytech a vytvořil tak základ informační příručky, kterou vydala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. K dispozici je v městském informačním centru i lázeňských hotelích. Průvodce upozorňuje zejména na lázeňské domy, v nichž Janáček pobýval. Jedním z nich byl právě Augustiniánský dům, kde se skladatel ubytovával plných deset let až do své smrti. Napsal zde Lišku Bystroušku a Glagolskou mši. Jeho příklon k augustiniánům nebyl náhodný, díky augustiniánské turnovské fundaci se mu v mládí dostalo hudebního i gymnaziálního vzdělání. Augustiniánský dům začne po rekonstrukci opět sloužit v březnu 2010. V jiném lázeňském domě, Vile Vlastimile, zase vznikal Zápisník zmizelého. Párkrát Janáček pobýval také v dnešním Jurkovičově domě na kolonádě a v Pražské čtvrti poprvé potkal Kamilu Stösslovou, s níž ho pojilo až do konce života důvěrné přátelství. Příručka kromě toho nabídne výlety k pramenům, u nichž prý Janáčka potkávali lázeňští hosté již v brzkých ranních hodinách, i do okolní přírody. Jak pamětníci vzpomínají, Janáček se zdejší kouzelnou krajinou rád toulal a naslouchal jejím zvukům. Vrcholem výletu může být návštěva kaple svatého Tomáše v Augustiniánském domě, která rovněž prochází rekonstrukcí a otevře se znovu veřejnosti již za pár týdnů. V jejích prostorách by měly zaznít Janáčkovy skladby.
„Jsme přesvědčeni, že projekt přitáhne nejen domácí milovníky vážné hudby, ale i zahraniční návštěvníky. Janáček má nebývale velké množství příznivců v cizině, často se na něj při návštěvě lázní ptali. Jistě rádi poznají atmosféru míst, kde se kdysi Janáček nechal unášet fantazií a kde se rodily tóny jeho skladeb. Ti ostatní si možná rádi rozšíří obzory. Prohlídka, Janáčkových míst‘ v nich může povzbudit zájem o poznání této osobnosti,“ dodala ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová.
Text a foto: CCRVM