Lidské zdroje pod lupou: Nedostatek personálu? V zahraničí lék nenajdeme

Prakticky denně dostáváme dotazy, jak je to na trhu práce a proč nemohou hotely a restaurace sehnat lidi převážně na řadové pozice. Je zde častý názor, že máme vozit vhodné adepty na pomocné práce do kuchyně a house­keeping ze zahraničí. Máte ale přehled, jak to nyní na trhu vypadá v evropském měřítku? Je Česká republika pro zahraniční pracovní sílu, které na potřebných pozicích nabízíme do 25 000 korun, vůbec atraktivní?

Podívejme se spolu na poslední data Euro­statu týkající se míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Nejlepší situace letos v létě v rámci EU nadále panovala v ČR, kde míra nezaměstnanosti klesla na 2,3 procenta z 2,4 procenta. Jsme na prvním místě. Otázkou je, zda je zrovna toto prvenství radostné. Druhá příčka patří Německu, třetí Polsku. Nejhorší situace naopak panuje na trhu práce v Řecku, kde dosahovala 19,5 procenta, vysoká nezaměstnanost nadále trápí také Španělsko a Itálii. Pro zmiňované národy ale kariéra v Čechách na liniových postech v hotelech a restauracích není zrovna atraktivní. Často nehovoří anglicky, jen svým rodným jazykem. A paradoxně Řecko poptávalo číšníky na sezonu u nás…

Jak naše prvenství vypadá v reálu?

Zaměstnance, kterých je na trhu práce dlouhodobě nedostatek, se české firmy často snaží získat ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, Bulharska či Rumunska. Podíváme-li se ale na aktuální čísla Eurostatu, uvidíme, že pro pracovníky z východu Balkánu může Česko ztrácet na atraktivitě. Proč? Nemáme euro. Čeština je pro ně náročná a mimo Česko ji nevyužijí. Náklady na život v Česku (zejména na bydlení) rostou. A mzdy v těchto zemích rostou rychleji než u nás. V růstu počtu zaměstnaných jsme na prvním místě, ale co se týče růstu nákladů na zaměstnance, naše pozice je šestá.

Nejvíce vzrostly mzdy v Rumunsku, a to až o 16%. Jen pro ilustraci: letos proběhla v Rumunsku inzerce na uklízečky v hotelu v České republice, nabízený plat byl okolo 800 euro, zájem byl téměř nulový. Jejich platy jsou oproti ČR stále nízké, ale díky vysokému navýšení mají Rumuni větší motivaci zůstávat doma a nevydávat se za prací třeba právě do Česka.

Graf – Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU

Graf – Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU

Zdroj: Eurostat, červenec 2018

Pro Ukrajinu jsme v tuto chvíli stále ještě atraktivní země. Avšak dostat se do ČR není jednoduché. Přidělování pracovních karet přes Režim Ukrajina, který začal fungovat v roce 2016, je nesmírně zdlouhavý proces a provází ho všudypřítomná korupce. Česká vláda se snaží vyjednávat o nárůstu meziročních kvót, jelikož na trhu schází téměř půl milionu lidí. Ukrajina na situaci také reaguje a preferuje, aby pracovní místa vznikala tam, tedy aby se investoři přesunuli na Ukrajinu. Příčina? Podle údajů ukrajinského ministerstva sociální politiky jede na sezonní práce do zahraničí každý rok až 9 milionů Ukrajinců. V poslední době tyto indexy rychle rostou, což v zemi vytváří hospodářské problémy. Kolem 20% ukrajinských občanů každoročně odchází za prací a často v dané zemi zůstane žít, což může v brzké budoucnosti na Ukrajině způsobit demografickou krizi.

Statistický úřad tvrdí, že si v tuto chvíli Ukrajinci vybírají hlavně polský pracovní trh, který pro ně připravil ideální podmínky. Co se ale stane, až tak učiní i Německo? Odchod Ukrajinců do Německa, které začíná zjednodušovat získávání pracovních víz pro cizince z nečlenských států EU, může způsobit v Polsku začátek hospodářské krize. Německý pracovní trh se pro Ukrajince může stát dostupnějším. Podle údajů pracovního úřadu se v takovém případě asi 59% Ukrajinců rozhodne pro německé firmy. To bude hrozba i pro Českou republiku.

V říjnu 2018 se v Německu již schválilo, že lidé s odborným vzděláním ze zemí mimo EU budou moci přicestovat do Německa na půl roku kvůli hledání práce. Předpokladem je odborné vzdělání a adekvátní znalost němčiny pro jejich obor.

Pro Slovensko je impulsem ke změně historická hranice v nezaměstnanosti 6%.

Změnu zákona již odsouhlasil parlament a zavedl příspěvek na přestěhování za prací. Úřad nejdříve sestaví seznam nedostatkových profesí, které lze poptávat i v tzv. třetích zemích mimo EU. Nastavili ovšem regulaci – podniky nesmějí zaměstnávat více než 30% cizinců. Týká se to také jen regionů, kde je nezaměstnanost nižší než 5%. Na konci loňského roku podniky na Slovensku zaměstnávaly přes 49 000 osob ze zahraničí. Většinu z nich tvořili občané jiných zemí EU, kteří s ohledem na volný pohyb osob v rámci evropské osmadvacítky nemusejí získat povolení slovenských úřadů pro zaměstnání.

Věřím, že se poučíme od našich sousedů a zavedeme procesy, které nám v našem prvenství dovolí ještě nějakou dobu ekonomicky fungovat.

foto
Ing. Pavla Hodinkovámanaging director v personální Agentuře Dream job s.r.o.
pavla@dream-job.cz
Tel: +420 602 723 046
 

Nejnovější články z rubriky Gastro

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Restauratérům i ubytovatelům se vracejí hosté

Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...

Číst více
Foto: AHR ČR

Pavel Hlinka nositelem Gaspart Bonet Foundation Award

Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...

Číst více