Letošní rok je velmi náročný na udržení stávajících zaměstnanců a na nábor nových pracovních sil. V cestovním ruchu je největší problém na řadových pozicích, což komplikuje otvírání nových projektů a hrozí zavírání některých firem. Navíc nejde jen o to lidi udržet, ale neustále rozvíjet. O problematice rozvoje jsme hovořili s uznávaným psychoterapeutem, koučem a mediátorem Ivanem Skalíkem.
| PhDr. Ivan Skalík, Ph.D., je uznávaný psychoterapeut, kouč a mediátor. Jeho pracovní zkušenosti zasahují do různých oblastí: práce ve státní, soukromé i neziskové sféře, ve zdravotnických, výrobních, výzkumných i obchodních společnostech, řízení mezinárodních projektů, studium a práce v USA, práce v komisích EU, výuka studentů na University of North Carolina a II. lékařské fakultě UK Praha, ale také cestovní ruch a gastronomie. |
Jaké jsou podle vás novinky v oblasti rozvoje lidí ve firmách?
Zjednodušeně se dá říci, že mnozí zaměstnavatelé již pochopili, že lidé se nedají „jen“ ždímat a tlačit k vyšším a vyšším výkonům. Stejně tak, že cesta neustálého navyšování platů nevede k větším výkonům a větší loajalitě. Zjednodušeně můžeme vnímat, že celá společnost se dostává do situace, kdy se lidé již „přejedli“ věcí a začínají hledat jiné hodnoty, než je větší vůz. Vidím to všude kolem. Stále více lidí hledá cestu ke spokojenosti a zažívání štěstí v každodenním životě. Další oblastí, kde se mění potřeba zaměstnanců i zaměstnavatelů, je větší důraz na vytváření přívětivého pracovního prostředí a týmovou spolupráci.
Tento trend zřetelně vidím v poptávce po mých službách. Ještě před pár lety by nabídka workshopů „Inspirace na cestě k životní spokojenosti“ vyvolala u mnohých manažerů jen úsměv. Někde i pohrdání, že se jedná o něco neuchopitelného a hlavě je to osobní věc lidí a do práce nepatří, protože „v práci se má makat“. Přitom je zde jednoznačně potvrzená zkušenost, že spokojený zaměstnanec dosahuje lepších výsledků. Snažím se vždy dívat na svět v kontextu. Navíc má zkušenost s provázením lidí ve firmách i osobních životech mě každý den přesvědčuje o tom, že osobní a profesní život se nedají striktně oddělit.
Jaká je konkrétní podoba rozvojových aktivit ve firmách?
Má odpověď je v názvu mých zmiňovaných workshopů. Tyto „dovednosti“ pak lidé využívají jak ve firemním prostředí, tak v osobním životě. Témata workshopů se zaměřují na faktory, které nás dělají spokojenějšími, např.: zda jsme připraveni na změny, jaké jsou naše schopnosti realizovat změny v dnešním zrychleném světě, co nám přináší bytí v době informační symetrie, jak využívat pozitivní psychologie, jakou roli hraje emoční inteligence apod. Další z oblastí přímo ovlivňující efektivitu firem je úroveň týmové spolupráce a schopnost budovat vysoce výkonné týmy. Na potřebě týmové spolupráce v dnešní době zvýšené konkurence, snižování marží, zaváděni nových postupů, měnících se technologií a neustálého zrychlování změn se shodneme všichni. Doba preference individuálního lídrovství v české ekonomice 90. let je již dávno u konce. To ale neznamená, že lídrovství ztrácí smysl, naopak. Leadership prosazovaný jako služba týmu je na vzestupu. Jedině plně funkční týmy jsou schopny dosahovat skvělých výsledků a přežít blížící se krizi.
Osobně se věnuji rozvoji leadershipu více než 20 let a teprve v zrcadle nového pohledu jsem si uvědomil, že i při individuálním koučování jsem kladl mnohdy důraz především na rozvoj individuálních schopností manažerů. Proto jsem byl rád, že jsem se v roce 2015 setkal s Gordonem Curphym, který patří mezi světové špičky rozvoje leadershipu a hlavně s jeho konceptem The Rocket Model. Tento model rozvoje týmové spolupráce vytvořil společně s neméně významnou osobností rozvoje manažerů Robertem Hoganem. The Rocket Model pro budování vysoce výkonných týmů jsme začali aplikovat ve firmách v Česku v roce 2016 a výsledky nám ukazují, že cesta je správná. Tento model vlastně neukazuje „nic nového“, shrnuje však dosavadní poznatky v budování týmů do srozumitelného rámce a navíc je schopen měřit dosahování pokroku v týmové spolupráci.
Popisujete rozvojové programy zaměřené na týmy a skupiny. Znamená to, že význam individuální práce – třeba formou koučování – se zmenšuje?
To si nemyslím. Individuální přístup je stále žádanější. Viditelné je to, že zrychlená a mnohodimenzionální doba žádá i jiné formy koučování, definované zakladateli koučování J. Whitemorem nebo T. Galleweyem. Dnes zde máme různé zaměření: WLB koučování, life koučování, NLP koučování, transakční koučování, systemické koučování a mnoho dalších přístupů. Zásadní je však změna v komplexnosti. Dnes by se již kouč neměl opírat jen o neustále dokola kladené otázky a měl by být proaktivnější při vedení koučovaného k dosažení cíle. Mnoho koučovacích škol je v důsledku nedostatečné kompetence odkázáno spíše jen na kladení otázek.
Zejména u zkušených manažerů se setkávám s jasně definovanou zakázkou: „Doufám, že mi nebudete pořád dokola klást otázky! Nabídněte mi jiné pohledy a jiné metody rozvoje!“
Máme-li dostatečnou paletu metod a postupů (viz obrázek), můžeme je směle a hlavně bez obav využívat při koučování. Zřejmě se setkáte s názorem, že takový přístup hranice koučování překračuje. Ano. Ale k vašemu prospěchu.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...
