Kyperské Dny kontaktů AČCKA

Po předloňské úspěšné premiéře v Maďarsku a loňském nezapomenutelném výjezdu do Andalusie navázala Asociace českých cestovních kanceláří a agentur na tradici a jarní Dny kontaktů svých členů uspořádala opět v zahraničí. Díky vstřícnosti a pohostinnosti jednoho z přidružených členů asociace, Kyperské organizace cestovního ruchu, se 36. Dny kontaktů AČCKA mohly odehrát 4. – 7. dubna na Kypru. Devět desítek členů asociace se dočkalo jak odborného programu, tak několika výletů po význačných turistických pamětihodnostech destinace. V tomto článku se zaměříme na odbornou část setkání, poznávací části je věnován samostatný materiál na str. 78 – 79.

Účastníci „megakongresu“, jak byla akce kyperskými partnery prezentována, byli ubytování v pěti– hvězdičkovém hotelu St. Raphael v Limassolu, kde se také odehrála odborná část programu a členská konference.

Odbornou část programu věnoval prezident AČCKA Roman Škrabánek informacím o novinkách v legislativě týkající se cestovního ruchu. Hovořil například o připravovaném občanském zákoníku a o Package Travel Directive. Připomněl negativní postoj představitelů asociace k těm pasážím občanského zákoníku, které by se měly týkat cestovního ruchu, stejně jako podporu ze strany ministerstva průmyslu a obchodu. Jak ale Škrabánek informoval, i přes maximální snahu prezidia AČCKA i dalších subjektů z oblasti cestovního ruchu a navzdory deklarované ochotě představitelů ministerstva spravedlnosti o znění návrhu zákona – jednat (viz článek z předchozích Dnů kontaktů v prosincovém vydání COT business) nebylo v inkriminovaných pasážích návrhu dosud změněno jediné slovo – autoři návrhu na svých návrzích – trvají. Škrabánek připomněl, že vedení AČCKA o návrhu jednalo i s ministrem pro místní rozvoj Cyrilem Svobodou a dalšími představiteli MMR. Ministr prý představitelům asociace vyjádřil podporu a doporučil soustředit se na lobbing za nejdůležitější změny v návrhu zákoníku, jehož osud je zatím ale ve hvězdách. S ohledem na aktuální politickou situaci tím spíše.

Prezident AČCKA Roman Škrabánek informuje o novinkách v tuzemské i evropské legislativě

S ministrem Svobodou hovořili představitelé asociace také o dalších tématech. Například o možnostech řešení některých nešvarů, které mohou brzdit rozvoj příjezdového cestovního ruchu. Řeč prý byla třeba o taxislužbě v Praze, eventuálním zpřísnění postihů pro kapsáře či možnostech zjednodušení vízové problematiky pro turisty z Číny.

Projednávána byla rovněž podpora převedení restauračních služeb do snížené sazby DPH a možnost zařadit do této sazby také marže cestovních kanceláří. Dalším z bodů jednání bylo nařízení o právech cestujících v autobusové přepravě, respektive možnost, že by ministerstvo podpořilo asociaci v jejím negativním stanovisku k tomuto dokumentu. Ten totiž v souladu s obecnou snahou Evropské komise o posílení práv spotřebitelů navrhuje bezlimitní odpovědnost pořadatele autobusových zájezdů, resp. dopravce v případě usmrcení či zranění cestujících, stejně jako odpovědnost za psychickou újmu těchto cestujících. Kromě toho by autobusoví dopravci odpovídali také za poškození či ztrátu zavazadel apod. S ohledem na výši navrhované odpovědnost označil Škrabánek tento návrh za nepřijatelný, neboť pro pořadatele autobusových zájezdů likvidační. Proti návrhu se vzepjala velká vlna odporu ze strany řady profesních svazů. Mimo jiné proto, že není jasný výklad tohoto zákona – ani sami tvůrci návrhu prý neumějí definovat zmíněnou psychickou újmu, nezabývají se otázkou pojistitelnosti těchto odpovědností apod. Jak prezident AČCKA naznačil, Evropská komise se z nepochopitelných důvodů snaží přijetí této legislativy urychlit (dokonce bez zpracování studie o dopadech směrnice). Lobbistické snahy dopravců a cestovních kanceláří však neustaly a je šance, že by mohly přinést alespoň částečné změny v návrhu.

Škrabánek přítomné členy asociace dále seznámil s obsahem nedávného jednání prezidia AČCKA s představiteli Slovenské asociace cestovních kanceláří. Se svými slovenskými partnery hovořili zástupci AČCKA kupříkladu o tom, co v oblasti cestovního ruchu přineslo lednové zavedení eura na Slovensku. Dopady tohoto kroku byly dvojí – negativní i pozitivní. Negativně se euro projevilo ve slovenském incomingu. Ukázalo se, že kurz slovenské koruny byl předtím nadhodnocen, zavedením eura tak prakticky došlo ke zdražení služeb asi o 10 %, což se okamžitě projevilo v poklesu zájmu zahraničních turistů o cesty do této destinace. Pozitivně hodnotí euro slovenští touroperátoři nabízející cesty do zahraničí, nemusí se již obávat kurzových výkyvů. Ovšem i na Slovensku se letos zájem o cesty do zahraničí v důsledku krize snížil asi o třetinu.

Po celou dobu doprovázel účastníky Dnů kontaktů také šéf českého zastoupení Kyperské organizace cestovního ruchu Costas Orphanides. Setkali se též s českým velvyslancem na Kypru Janem Bondem (vlevo)

Příklad bychom si ze Slovenska mohli vzít v boji proti nekalému podnikání. Do tamní legislativy se podařilo prosadit ustanovení o tom, že každý, kdo sestavuje kombinace alespoň dvou služeb cestovního ruchu, musí být pojištěn pro případ úpadku. Zákon se tak vztahuje například i na lázně, hotely, školy a další subjekty.

Zajímavá byla informace týkající se lhůt pro vyřizování reklamací. Dříve byla na Slovensku zákonem na ochranu spotřebitele stanovena jako třicetidenní a kontrolní orgány se na její dodržování velmi zaměřovaly. Právním rozborem se prý ovšem zjistilo, že lhůta nemá oporu v občanském zákoníku. Do novely zákona o ochraně spotřebitele se pak podařilo prosadit zrušení této třicetidenní lhůty u služeb cestovního ruchu, v současné době tak na Slovensku žádná zákonná lhůta pro vyřízení reklamací cestovními kancelářemi neexistuje. Na Slovensku je nyní také řešena problematika odborné přípravy průvodců cestovního ruchu. Je tam patrná snaha asi na polovinu změkčit evropskou legislativu, která průvodcům nařizuje 600 hodin odborné přípravy. Škrabánek hovořil také o tom, že na Slovensku byla přijata novela zákona, která neumožňuje v režimu business-to-business účtovat DPH u cestovních služeb ve zvláštním režimu, což podle tamních podnikatelů přináší řadu praktických problémů. Jde prý o jeden z důkazů toho, že Slovensko je možná až příliš aktivní v přejímání evropské legislativy do svého právního řádu.

Závěr své prezentace věnoval Roman Škrabánek informacím o některých aktuálně projednávaných či již přijatých legislativních opatřeních Evropské unie. Řeč byla například o vízovém řádu, kde je aktuálně situace taková, že Evropský parlament navrhuje zachování stávající ceny schengenského víza ve výši 35 eur, Rada Evropy ovšem trvá na její zvýšení na 60 eur. Návrh počítá s tím, že o víza bude třeba žádat na zastupitelském úřadu země, kterou turista hodlá v schengenském prostoru navštívit jako první, cestovní kanceláře však požadují, aby tak bylo možno učinit na úřadě kterékoli ze zemí Schengenu. Nyní je otázka, jak se k návrhu postaví představitelé jednotlivých zemí. Názor české politické reprezentace je těžké předvídat. Na přetřes přišla během Dnů kontaktů též směrnice o letištních poplatcích či nařízení o drobných nárocích umožňující vést jednodušší přeshraniční soudní spory.

V rámci členské konference pak kromě jiného proběhla diskuse o některých aktuálních otázkách ces– tovního ruchu. Členové například podpořili záměr vedení asociace podílet se na projektu MMR v oblasti certifikace kvality služeb cestovního ruchu či úmysl prezidenta AČCKA kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu, motivovaný snahou moci více ovlivňovat přípravu evropské legislativy v oblasti cestovního ruchu.

Kyperská organizace cestovního ruchu věnovala přípravě Dnů kontaktů velkou pozornost i nemalé prostředky. O akci se hovořilo jako o jedné z letošních největších aktivit na podporu příjezdů na Kypr. Bude jistě zajímavé se během příštích let podívat, v nabídce kolika účastníků setkání se Kypr nově objevil, případně zda a o kolik se zvýšil počet českých turistů vyjíždějících do této destinace. V posledních letech jich bylo asi dvacet tisíc ročně.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych