Luxus je velmi relativní kategorie. Zatímco někdo „honí vodu“ v octavii z bazaru, na kterou šetřil půl života, jiný ohrne nos nad novým mercedesem a své ego doladí lexusem z limitované série. Stejně je tomu u zájezdů. Zatímco v době, kdy davy tuzemců obtěžkány paštikami pořádaly nájezdy do oblasti italského Bibione, mohl být symbolem luxusu týdenní pobyt ve tříhvězdičkovém hotelu na thajské Pattaye, dnešní milionáři míří poněkud výš. Inu, jiná doba, jiný mrav. Zajímavé přitom je, že podle některých zdrojů není poptávka po luxusních turistických produktech tolik postižena ekonomickou krizí.
Na výroční konferenci Asociace britských cestovních kanceláří ABTA, která se konala v říjnu loňského roku, mimo jiné zaznělo, že zatímco cestovní ruch jako celek prožívá kvůli ekonomické recesi těžké chvíle, mnohé firmy zaměřené na luxusní turistiku zaz namenaly v uplynulých měsících až třicetiprocentní zvýšení obratu. Na tom, že luxus i nadále táhne, se shodla také většina vystavovatelů na nedávném veletrhu The Luxury Travel Fair, který se konal v Londýně. Z výsledků ankety, kterou mezi svými klienty provedli organizátoři veletrhu, vyplynulo, že v meziročním srovnání by luxusní turistika neměla zaznamenat propad. Optimistickou prognózu vydala také společnost PricewaterhouseCoopers, která pro rok 2010 předpokládá růst zájmu o luxusní formy cestování. Jak ale zdůraznili její experti, cestovní kanceláře budou muset reagovat na měnící se priority zákazníků.
Výrazněji se však projevuje trend v odkládání rezervací. Hovoří se také o tom, že kvůli různým ekonomickým vlivům, jako je silné euro či dopady krize, hledají movití turisté ve srovnání s minulostí na jedné straně spíše bližší a neokoukané destinace, na straně druhé naopak vzdálené exotické destinace. Významně přibývá těch, kteří se ohlížejí po luxusu ve svých vlastech.
Dobrou zprávou pro podnikatele v cestovním ruchu je, že podle nedávného průzkumu PricewaterhouseCoopers by jen 18 procent potenciálních klientů luxusních turistických produktů kvůli ekonomické krizi šetřilo na své hlavní dovolené. Spíše by se tito lidé vzdali značkového oblečení, elektroniky či návštěv luxusních restaurací. A jen pětina respondentů byla připravena cestovat do levnějších destinací.
Fakt, že jsou bohatí lidé ochotni cestovat, neznamená, že by bezhlavě utráceli za cokoli. Více než dříve se na trhu s luxusními turistickými produkty objevuje snaha klientů diskutovat o ceně a tlak na co možná nejpříhodnější poměr ceny a kvality. Ani oblasti luxusní turistiky se nevyhýbá všudypřítomný fenomén internetu – i bohatí klienti hledají na webu pokud možno nejvýhodnější nabídky. Pro poskytovatele služeb to samozřejmě znamená další bezesné noci strávené nad marketingovými plány – musí velmi pečlivě připravit argumenty zdůvodňující, proč musí klienti za pocit luxusu platit ony horentní sumy. Guy Gillon z PricewaterhouseCoopers pak dodal, že podnikatelé zaměření na luxusní turistiku musí zlepšit svoji prezentaci na webu a rozšířit portfolio svých produktů.
Bez ohledu na ekonomické vlivy pokračuje trend posledních let, kdy si nároční zákazníci dopřávají méně nápadné formy luxusní turistiky. Spíše než do pobytů v hotelech s pozlacenými klikami investují do neotřelých zážitků, které zanechávají celoživotní vzpomínky. Vedle poptávky po čím dál exotičtějších koutech světa tak roste poptávka po na míru šitých produktech z oblasti dobrodružné turistiky, ale také třeba po produktech spojujících v sobě luxus a ekologii, charitu či jiné bohulibé oblasti. Za „vycházející hvězdy“ v tomto segmentu luxusního cestování jsou považovány například Panama, Ekvádor nebo Peru. Na druhé straně ale ne všichni bohatí turisté holdují vyšším cílům a neohlížejí se, jakou ekologickou stopu za sebou zanechávají. Pro ty jsou na trhu produkty typu luxusního ubytování ve Spojených arabských emirátech v hotelu s klimatizovaným pískem na pláži apod. Obecně ale čím dál víc platí, že klienti jsou ochotni utrácet jen za zážitky a za to, co skutečně během své dovolené využijí. Podle průzkumu společnosti YPartnership dvě třetiny vysoce situovaných cestovatelů (osoby s ročním příjmem přesahujícím 150 tisíc dolarů) nestaví během cest po světě na odiv své bohatství.
Destinace, v kterých si s oblibou dávají dostaveníčka příslušníci smetánky z různých koutů světa, se z dlouhodobého hlediska příliš nemění. Přesto se dají vysledovat určité trendy. Kromě již zmíněných eko-přátelských destinací typu Panamy nebo Galapág by měl podle odborníků v příštích měsících opět stoupnout zájem o luxusní destinace v Evropě, zejména ve Středomoří. Z dalších cílů zmiňme Dubaj, Čínu a Jižní Afriku. V oblasti jihovýchodní Asie je za vycházející hvězdu považován Vietnam.
Luxusní produkty nejsou už dávno ničím neobvyklým ani na českém trhu. I čeští zákazníci mohou vybírat ze speciálních katalogů cílených na „horních deset tisíc“, v několika případech se dokonce svěřit do péče specializovaných touroperátorů. A, světe div se, ani tuzemští movití klienti si podle všeho nehodlají utrhovat od úst. Dokonce to vypadá, že by zimní sezona mohla alespoň částečně zacelit díry v rozpočtech českých a moravských cestovních kanceláří, které vznikly v průběhu léta.
Klientům, kteří nemají hluboko do kapsy, připravili tuzemští touroperátoři lákadla v podobě nových destinací. V nabídkách velkých cestovních kanceláří se nově objevily cíle jako Zanzibar, Jordánsko (Čedok), Florida (Fischer), San Andres či Kostarika (Exim Tours). Roste také poptávka po zájezdech sestavovaných na míru, v jejichž aranžmá se objevují takové lahůdky jako potápění mezi žraloky, cesta na harleji napříč Spojenými státy, různé formy pobytů v safari a podobné speciality.