Kongresový a veletržní průmysl bije na poplach

Spotřeba, tedy útraty účastníků a za účastníky kongresového,veletržního a eventového průmyslu může letos kvůli krizi klesnout o více než 71 procent, propad může být přes 100 miliard korun. O práci může v oboru přijít víc než 100 tisíc lidí. Vyplývá to ze studie společnosti Economic Impact pro Českou eventovou asociaci a agenturu CzechTourism. Představitelé oboru proto žádají vládu o pomoc. 

Již z uvedených dvou čísel je jasné, že dopady pandemie COVID-19 na kongresový, eventový a veletržní průmysl, který zahrnuje především kongresy, konference, veletrhy, business akce a sportovní a kulturní akce, jsou nedozírné. „Celková spotřeba v odvětví se sníží na 27,1 – 39,3 miliardy korun, přičemž za běžné situace by se pohybovala v řádech od 99 do 131,5 miliardy korun,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Ondřej Špaček z Economic Impact. Uvedený pokles spotřeby podle něj současně znamená propad tržeb v multiplikaci z původních 196,5 – 260,5 miliard korun na pouhých 52,9 – 77,2 miliardy. „Z této sumy lze odvodit i dopad na příjmy do veřejných rozpočtů. Ty by se propadly o téměř 73 procent na 10,1 – 14,7 miliardy korun. Nenahraditelné přínosy veřejných rozpočtů pak poklesnou o více než 94 procent,“ dodal Špaček, podle kterého by o práci v oboru mohlo přijít víc než 100 tisíc ze současných 160 tisíc lidí. 

Jádro problému kongresového a veletržního průmyslu tkví v tom, že kongresy, konference, veletrhy a další eventy jsou vnímány jako hromadné akce a vztahují se na ně limity. Ty sice ministerstvo zdravotnictví dnes zmírnilo, přesto tato omezení komplikují život organizátorům akcí. Připomeňme, že na hromadných akcích v Česku je od 1. září možné v prostorách s kapacitou přesahující tisíc lidí využít zbytek míst z poloviny. Akci na venkovním stadionu pro pět tisíc diváků tak může navštívit až tři tisíce lidí. Nadále ale platí povinnost rozdělovat účastníky hromadných akcí do sektorů, což je ale třeba v případě veletrhů nereálné. Zachováno je i povinné nošení roušek na vnitřních hromadných akcích nad sto lidí. 

Subjekty působící v tomto odvětví tak upozorňují na následky, které nemožnost pořádání akcí v České republice přináší. Kromě zmíněných dopadů na ekonomiku a zaměstnanost se především v případě konferencí a kongresů jedná o chybějící vědecké know-how. Odborně zaměřené akce přinášejí do destinací značné množství nových informací a umožňují sdílení poznatků mezi kapacitami v jednotlivých oborech. Z takto získaného know-how pak profituje především místní komunita – občané České republiky – ať už ve formě nových technologií, lékařských postupů, či legislativních změn.

V průběhu letošního roku navíc nelze očekávat návrat mezinárodních akcí. Podle dat Prague Convention Bureau byly veškeré kongresy a konference původně plánované na rok 2020 v Praze, včetně podzimních termínů, přesunuty na rok 2021 či na později, případně zrušeny bez náhrady. I přes zmírnění restrikcí ze strany vlády totiž přetrvávají obavy z cestování a větších shromáždění a korporátní společnosti stále uplatňují zákaz cestování pro své zaměstnance. 

Oborová aliance tvořená klíčovými hráči průmyslu, jmenovitě Českou eventovou asociací, Prague Convention Bureau, Společenstvím organizátorů veletržních a výstavních akcí, Českou aliancí profesionálních kongresových organizátorů, Veletrhy Brno, O2 universem a Kongresovým centrem Praha, proto vytvořila soubor možných podpor adresovaných vládě. Ty by v dlouhodobém horizontu umožnily udržet zaměstnanost a kvalifikovanou pracovní sílu v oboru, vynahradily zmařené náklady na přípravu neuskutečněných akcí či podpořily zavedení bezpečnostních a hygienických opatření při konání akcí. Zároveň by napomohly oživení poptávky po eventových službách v České republice prostřednictvím vytvoření speciálního fondu pro finanční pobídky pro kongresový průmysl, snížení DPH u registračních poplatků, podpory kandidatur na kongresy a konference či skrze marketingové kampaně. 

„V posledním desetiletí byl kongresový průmysl České republiky na vzestupu. Jen podle dat Českého statistického úřadu, který sleduje pouze konference a kongresy v hromadných ubytovacích zařízení s účastí nad 50 delegátů, se počet těchto akcí kontinuálně od roku 2009 v České republice zvyšuje. V roce 2019 pak počet dosáhl rekordních 14 726 akcí, kterých se zúčastnilo téměř 1,5 milionu osob. Naším společným cílem je proto především podpořit poptávku po konání akcí v České republice a zároveň tak udržet dlouhodobě budovanou pozici destinace v mezinárodní konkurenci,“ uvádí Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau. 

„Kongresový cestovní ruch je klíčový pro rozvoj ekonomiky, protože přivádí do Česka bonitní zahraniční klientelu a zároveň přispívá k rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce. Průměrné denní výdaje zahraničního účastníka akce v Praze se odhadují na 5 756 Kč, což je zhruba dvojnásobek celkové průměrné útraty běžného turisty,“ uvedl Jan Herget ředitel statní agentury CzechTourism a doplnil: „Bohužel tento sektor patří mezi nejpostiženější. Hromadné akce byly kvůli šíření koronaviru zrušeny jako jedny z prvních a zároveň jako jedny z posledních se rozbíhají. Veřejné rozpočty tak jen za letošní rok přijdou až o 37 miliard korun.“ 

Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha k tomu dodává: „Kromě ekonomických přínosů plynoucích z tohoto odvětví bychom neměli zapomínat ani na vědecké a inovační dopady mezinárodních odborných kongresů a konferencí. Díky tomuto přesahu pomáhá tento segment posilovat pozici a konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním měřítku. Následkem nečinnosti nebude jen dočasný propad průmyslu, ale též výrazná dlouhodobá ztráta pozice na mezinárodním trhu a absence prestižních odborných akcích v horizontu následující dekády.“  

„Sektor veletrhů a kongresů je již půl roku držen mimo provoz, což je ekonomicky neúnosné. Současná epidemiologická opatření jsou pro veletrhy a kongresy zcela nevyhovující a prakticky neproveditelná. Týká se to hlavně systému sektorů,“ uvádí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno, podle kterého požadavek vyjmout veletrhy z definice hromadných akcí, přestože se během nich lidé nezdržují na jednom místě a cirkulují podobně jako například v obchodních centrech (kterých se limity netýkají), zůstal vládou opakovaně nevyslyšen. „Veletržní areál je zejména místem pro setkávání odborné veřejnosti, slouží jako podpora obchodu a průmyslu. Lidé na veletrzích jsou velice zodpovědní a inteligentní osobnosti. Setkání na veletrhu je daleko méně nebezpečné než návštěva obchodního centra, které navštíví dle statistik cca 50 000 lidí denně. Navrhuji vyjmout veletrhy z hromadných akcí, popřípadě navýšit počet lidí v sektoru,“ přidává se Tomáš Kotrč, předseda Společenství organizátorů veletržních a výstavních akcí. 

„Hromadné akce byly zakázány hned prvním vládním opatřením v březnu a dosud nebyly povoleny. Ani po půl roce nevíme, kdy budeme moci začít. Přitom příprava akcí s velkým počtem účastníků trvá minimálně rok a kdo z nás má rezervy na pokrytí výpadku příjmů na téměř dva roky? Jestli by měl stát někde pomoci, tak je to právě v této oblasti,“ objasňuje Robert Schaffer, generální ředitel společnosti Bestsport, která provozuje O2 universum. 

„Eventy jsou jedním z nejkreativnějších a nejpestřejších oborů průmyslu. Vytvářejí prostor pro setkávání lidí a tím podněcují vznik nových příležitostí a myšlenek a přispívají tak k obchodnímu a kulturnímu rozvoji celé společnosti. Celý eventový průmysl byl však pandemií a preventivními opatřeními státních orgánů uvržen do krize, kterou v novodobé historii nepamatujeme. Tisíce podniků, desetitisíce pracovníků a miliardy investic jsou v existenčním ohrožení. Chybí nám dialog se státní mocí o nasazení chytrých opatření, která pomohou obor znovu rozběhnout a o státních investicích do oboru, který po celá dlouhá léta přinášel nadstandardní multiplikace, jak dokazuje i dnes zveřejněná analýza,“ doplňuje Vít Rozehnal, předseda České eventové asociace. 

Zástupci odvětví proto připravili výzvu vládě. Chtějí, aby vláda přijala iniciativu NO COVID, tedy soubor pravidel pro bezpečné konání akcí, která jsou pořadatelé schopni plnit. Chtějí také získat náhradu za prokazatelně zmařené náklady. Vít Rozehnal je odhaduje na 750 milionů korun pro střední podniky. Podpora by podle něj mohla být obdobná, jako získali organizátoři kulturních akcí. Vláda by měla podle Rozehnala přispět také na bezpečnostní a hygienická opatření, která neznamenají jen nákup dezinfekčních a ochranných prostředků – zahrnují také například snížení kapacity, což se velmi projevuje na výsledných příjmech. Stát by měl podpořit také oživení poptávky, řekl dále Rozehnal. Celkovou ztrátu podle něj není možné určit, protože stále není jisté, kdy se budou moci akce znovu začít konat. Podle autora studie Ondřeje Špačka z Economic Impact je úhrn propadu zhruba 20 miliard korun. To je podle něj částka, kterou by mohly firmy potřebovat, aby mohly vůbec přežít.

Foto: -pmu-